|
| ||||
| ||||
|
pro sóla, mužský a smíšený sbor s průvodem varhan na slova A. R. Husové; pak e tu vánoční sbor „Vánoce” pro ženský, mužský a smíšený sbor na slova Ad.
eyduka, s průvodem varhan a neobligátního orchestru. Tato vokální hudba vyhýbá se tomu, aby hledala svůj vzor v někdejších barokních pastorálních sférách; hledá si nové zdroje hlavně v nové duchovní hudbě, odvozené zejména z deklamačního stylu, a působí samorostlostí svého výrazu. Záslužna je Také činnost Jaromíra Hrušky v ,oboru vokální hudby, pokud čerpá svoje náměty z údobí velkonočního. Je tu především velmi dobré „Stabat Mater” pro smíšený sbor s průvodem varhan a neobligátního smyčcového orchestru na český text; následuje „Kristus na hoře Olivetské”, oratorium pro sóla, sbor s průvodem varhan a smyčcového neobligátního orchestru na slova P. K. Orta. Vedle vokální hudby psal Jaromír Hruška také dobrou instrumentální hudbu pro oboje údobí, a to: ,Pasforale pro flétnu a varhany" a „Pastorální fantasii” pro varhany; pro dobu velikonoční pak fantasie pro varhany na písně ,Ukřižovaný Kriste" a ,Do-konáno jest", dále fantasii pro varhany, nadepsanou ,Golgota". Nejznámější je Jaromír Hruška svými duchovními pracemi, majícími vztah ke kultu svatováclavskému. Jsou to jeho instrumentální práce: Meditace na chorál sv. Václava pro housle a varhany (nebo,orchestr v instrumentaci Dra Aloise Michla), pak druhá koncertní fantasie na chorál „Svatý Václave” pro varhany. Svatého Václava uctívá Jaromír Hruška zvlášť zdařile ve dvou písních duchovních: „Dvě sólové písně svatováclavské”. Světci Vojtěchovi věnoval se skla-datel docela jevištním dílem, duchovní operou „Svatý Vojtěch” podle básně Jaroslava Vrchlického. Jaromír Hruška je výborným varhaníkem a hrával s nadšením na tento nástroj již od svého mládí. Pamatuji ještě na jeho improvisaci; nikdy nechtěla zůstati na kolejích navyklých pasáží, a hledala po každé výstavbu na nové myšlence a nalézala si také nové a nové formy projevu. Proto varhanní komposice Jaromíra Hrušky jsou tak svěží a zajímavé. Jednou z prvých je fantasie pro varhany na píseň „Aby nás Pán Bůh miloval”; byla komponována v Písku v roce 1902 k svěcení nových varhan. O jiných varhanních skladbách Hruškových byla již řeč. K všeobecné charakteristice duchovní hudby v širším slova smyslu u Jaromíra Hrušky mohl bych uvésti: má dobrý základ. Majíc vesměs vyhraněný program-ní ráz, vybírá si hodnotná myšlenková témata, jež pak vyjadřuje zejména v hudbě vokální hudbou, která nevychází nikdy z prostředí, jež má oproti světské hudbě svoji znatelnou mez, i když, jak je v duchovní hudbě přípustno, je subjektivnějšího základu. To platí zejména o skladbách většího rozsahu, kde i skladatelům většího významu (vezměme si za příklad Nešverovo oratorium „Job”) nesplývají prvky ze světské a ryze církevní hudby dokonale, můžeš je snadno od sebe rozlišit, tak nedokonale jsou slity. V církevní hudbě má Jaromír Hruška také svůj význam. Jí vlastně začíná svou skladatelskou činnost. Prvou skladbou z tohoto oboru je „Missa solemnis d moll” pro smíšený sbor s průvodem dvou trompet a tří trombonů a varhan (op. 2.). Zde mohu přijíti se svou osobní vzpomínkou. Bylo to krátce po absolutoriu varhanické školy, kdy Jaromír Hruška krátký čas, nežli nastoupil v Písku, pobýval v Mladé Boleslavi u své matky. Stýkal jsem se s Hruškou velmi často a tenkrát, jak si dobře pamatuji, komponoval dvě věci: fantasii pro housle a klavír (věnoval ji našemu společnému příteli JUC. Karlu Wegrovi), a pak tuto naši. Hruška nám ji přehrával, vykládal, porovnávali jsme ji se staršími i novějšími věcmi z oboru hudby chrámové a zejména s tehdejšími novými směry, jak je udával Stecker (jeho mši ,Solemnis" z kůru mého otce znali jsme již Tenkrát dokonale) a jeho žáci Picka a Tregler. Hruška se k těmto svou mší přibližoval. Za mší ,solemnis" následovala „Missa in hon. scfi Josephi” (h moll) pro smíšený sbor, případně sóla s průvodem varhan a neobligátního orchestru. Je to nejlepší práce z církevních děl Jaromíra Hrušky, velmi svěží v celkovém zachycení, samo-statná v základu, dbající novějšího vývoje naší církevní hudby. Jeho „Missa brevis” pro smíšený sbor s průvodem varhan je ceny praktické; „Missa solemnis ad hon. B. Mariae Virginis” pro smíšený sbor s průvodem varhan není sice rozlehlou prací, ale ve svém obsahu je hutnější a zachycuje slavnostnější ráz velmi dobře. S oblibou komponuje Jaromír Hruška mše na české texty; sem patří na 34 | ||||
|