|
| ||||
| ||||
|
Chorál v g moll —sbor 3'1 — Zdrženlivě. Komponováno r. 1934. Rukopis v maj. P. J. Šfikara,
41. Psalmus 150. — Laudate Dominium in sanctis ejus. Pro smíšený sbor s průvodem varhan. D dur — C -- Con moto moderato. Rukopis v maj. P. Jana Šfikara v Praze II. 42. Královně květů. Madrigal pro soprán, alf, tenor a bas. Slova Jaroslav Dušek. — C dur — 3 '4 - Mírným pohybem. Komponováno r. 1939. Rukopis v maj. Jaroslava Duška. 43. Pocta Mariina. Smíšený sbor bez průvodu. Na slova Jar. Duška. G dur — 3/,1 — Mírně. Komponováno r. 1939. Rukopis v maj. Jar. Duška. 44. Sbor ke cti bl. Anežky České. Smíšený sbor a capella na slova Františka Po-spíšila. G dur — — Zdrženlivě. Rukopis v majetku P. J. Šfikara v Praze II. 45. Hymnus „Sacris solemniis'. Pro čtyřhlasý mužský sbor a capella. D dur — C — Andante maestoso. Komp. 19. VII. 1934. Rukopis v majetku FJC. u sv. Ludmily. 46. Světici z Lisieux. Sv. Terezičce Ježíškově. (Kvěfe milosti, v zahradě Boží vzkveflý ...) Pro sólový vyšší hlas s průvodem varhan. Slova napsal Jaroslav Dušek. Es dur — C -- Zvolna, střední část v E dur a vrací se do původní Es dur. Rukopis v maj. Jaroslava Duška. 47. Offertorium in Festo Septem gaudiorum Beatae Mariae Virginis. Pro jeden hlas s průvodem varhan. (Exsultavif car meum in Domino.) C dur — C - Sostenuto. Komponováno 31. VIII. 1937. Rukopis v maj. P. J. Šfikara. 48. Hymna k sv. Antonínu. (Zde jsou divy, hledáš-li je...) jednohlasá píseň s průvodem varhan. G dur — C --- Vážně. Komp. 11. II. 1938. Rukopis (skizza Tužkou) v maj. P. J. Šfikara v Praze II. (Pokračování.) Dr. Ignác Veselý: Artikule obnovené tovaryšstva literátského z roku 1637. Do dávných a dávných dob dávají nám nahlédnouti v nadpisu uvedené artikule, které jsou vzácnou ia starobylou památkou farního archivu v N. Benátkách, a nemají jistě jen lokálního významu. Ukazují, jak již před staletími dbali literáti i na pinění svých cechových povinností, které se netýkaly kostelního zpěvu, ale přece jim měly býti posvátné. A když se našli někteří nedbalí členové fovaryšstva, znovu a důrazně se jim povinnosti připomínaly, )ako se stalo v Nových Benátkách na sv. Mikuláše léta P. 1637,'jak o tom svědčí zápis, který v novodobém přepisu zní: „Za správy velebného a vysoce váženého, dvojí poctivosti hodného kněze Jana Egidia Žd'árskéha a pana převora kláštera blahoslavené Panny Marie, rodičky Boží, v městě Benátkách Nových nad jizerou při společnosti všech pánův starších i mladších literátův, vidouce v tam velikou nesprávu, nedbanlivost i potupení pořádku a cechu církevního literátského, kterýž jest původem Pána Boha, ra potom starosti a práci, zbožnost a řád dobrý milujících mezi znajícími literu na-řízen jest. Avšak mrazí se tomu protiví a v tom státi nechtí. Však pobožní rozpomínajíce se na jistý rozkaz a přísný hněv Pána Boha našeho a na chvalitebný po-řádek (jenž jest společnost tovaryšstva andělského) cechu literátského a na svou vlastní povinnost křesianskau a tomu chtějíce, aby jinačejší pořádek byl za-chován, tak, aby mohli všichni ujíti od Pána Boha pokut včasných i věčných, ten-to pořádek mezi literáty ,obnoven jest, kterýžto až na časy budoucí a věčné pod' každého, bud starších nebes mladších literátův má býti držán netoliko pro strach a pokutu včasnou, ale více věčnou. P ř e d n ě čtyry mše svaté s requiem do roka pořad zběhlého ia to v každé suché dny za mrtvé, kteří v prachu země ,odpočívají ,a v tom kůru literátském zůstá- 40 | ||||
|