|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
ť:asopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Čechách a na Moravě ROČNÍK LXVII ZÁŘÍ - PROSINEC ČÍSLO 7-10 Dr. Cyril Sychra: Dvořákova hudba duchovní a církevní. Rozsah Dvořákova díla je obrovitý co do počtu — je však velmi zajímavý i tím, že zasahuje do obojího,oboru hudby, kdybychom pro dělidlo chtěli užít myšlen-kovou základnu děl, vyjadřovanou podle toho, zda čerpá svoje náměty z hiud'by světské čí duchovní (včetně hudby církevní). Kdyby se měřilo podle počtu, světská hudba daleko převyšuje hudbu duchovní; kdyby se však soudilo podle významu, zejména s ohledem na nové objevitelské cesty ve vývoji hudby, na samo-statnost, původnost, ba docela i jistou nečasovost, Dvořákova hudba duchov.7í i církevní po uvedených stránkách mnohdy docela vyniká nad jeho hudbu světskou. Potřebuji jenom tuto větu doložiti a ~o její správnosti přesvědčiti. Staví se mi tu v cestu nesnáz; jakkoliv Dvořák vzhledem k závažnosti své celé umělecké osobnosti má o sobě bohatou literaturu, rozebírající celé jeho umělecké dílo do všech podrobností, přece právě o jeho hudbě duchovní není napsáno tolika tak výstižně, abych na podkladě napsaného mohl dnes ,o této jeho hudbě vysloviti konečný soud, i kdybych se tu musil rozhodovati pro některé dnes ještě sporné stanovisko; právě v uvedeném hudebním oboru žádné z těchto hledisk není mi do té míry přijatelným, abych je mohl přijmouti jako náhled svůj, a to ani v zásadě, ani v jednotlivostech. Mohu mluviti nejvýš o názoru na duchovní hudbu Dvořákovu, pokud je mi nejbližší, a zase ne jako o názoru, který by mně byl úpině přijatelným. Je to posudek o dílu Dvořákově, jak se podává z péra prof. Karla Steckera; jmenovaný byl a je mi dosud vedle J. B. Foerstera teoreticky i prakticky, skladatelsky i spisovatelsky nejsvětlejším zjevem v oboru hudby duchovní i církevní; a přec: v posudku církevní i duchovní hudby Dvořákovy ani s ním ne docela souhlasím, a právě snad je to jediný bod, kde se Steckerem ve všem se úpině nescházím. A je zvláštní důsledek této neshody; musím tu ne-přímo brániti Steckera proti němu samotnému; to tam, kde v obdivu pro velké Dvořákovo dílo v oboru hudby církevní zapomíná na sebe, na svůj vlastní význam, na svoje dílo skladební (viz dále můj posudek Dvořákovy mše D-dur v porovnání se mší ,Solemnis" Sfeckerovou). Moje pochopení Dvořákovy hudby duchovní a církevní není výsledek úvah z doby poslední; neměním v podstatě ničeho na svém někdejším postoji k tomu-to oboru Dvořákovy hudby. Od dob svého mládí, kdy jsem se začal zabývati hudbou duchovní i církevní, byl mi Dvořák v základu takým, jakým je mi dnes; jenom nový prozkum hudebního baroku v naší literatuře, tolik zdařilý a hojný, pak i literární hlediska zejména našeho F. X. Šaldy pomáhaly jenom ještě zvyšovati hodnoty Dvořákových prací tohoto odvětví; vždyf hodnoty baroka (i hudebního) nově objevované a náležitě hodnocené, a hlavně jeho blah-odárný vliv na umění vůbec (opět vzpomínám záslužných prací Šaldových a Vaškových) a na dnešní umění zvlášf (platí právě pro naši českou hudbu) jenom dovozovaly hodnotnou úroveň jednoho z pramenů Dvořákovy hudby duchovní i církevní, jímž byl právě — Marok. A pokud se týče studia hudebního baroku — af se tu jedná ,o práce Hniličko-vy, Helfertovy, Kamprovy, Rackovy, Troldovy, nejde tu jenom o objevování a detailní prozkum našeho hudebního baroku, ale o mnohem víc: o to, jak právě hudební barok zrovna jako barok literární osvěžoval vývoj umělecký. Správně tu uvádí dr. Jan Racek, že záhy po bližším studiu hudebních památek ze XVII. a XVIII. stol. se poznalo, že „jedním z mohutných pilířů, na němž spočívá klen- 69 | ||||
|