|
| ||||
| ||||
|
ve Španělsku, ale import skladeb již se neprováděl odtamtud, nýbrž z Italie. Španělské skladby nového stylu k nám již nedocházely a jedinou výjimku Tvoří 3 skladby Francesca Antonia Almeyd y v inventáři cisterciáckého kláštera oseckého (Ossegg) z r. 1720.13 Škoda, že pohádka o smrti Emanuele d'Astorga v Čechách nove'ším badáním14 se rozplynula, ale přesto není vyloučeno, že na svých cestách echy alespoň navštívil; mluví se jen o jeho,přechodném pobytu ve Znojmě (Znaim) r. 1713. Stop své umělecké činnošti zde ovšem nezanechal. Jeho slavné ,Stabat mater" zde proniklo teprve v XIX. stol, kdy bylo vydáno tiskem. O jeho provedení dne 10. IV. 1936 byla v našem časopise referováno.15
Dr. Cyril Sychra: Lisztova hudba duchovní a církevní. Lina Ramannová je rozhodně duchapinou ve svých vývodech, jimiž chce pro-kázati, že Liszt v duchovních a církevních dílech není, jak by se mohlo zdáti, katolicky tvořícím umělcem, nýbrž že Tvořil s hledisk daleko širších, než je hledisko dané jedním náboženstvím. Její hlavní myšlenka, že Kristus není sfřediskem díla, jím že je idea Kristus, to jest Kristův život posmrtný, je správná, ale konečný resultát o jakémsi akatolicismu Lisztově je vadný. Než není tu všeho Tohoto úsilí v rozborném výkladu Lisztova oratoria „Kristus”, z něhož tu Ramannovou cifuji,l vůbec třeba; dostačí uvědomit si právě po ideové stránce, že dílo je psáno křestanem; Liszt byl upřímným vyznavačem svého náboženství; fvořil právě z jeho ovzduší a padle jeho kultury, k níž mě1 vždycky nejužší vztah, jejířlož ducha v sebe dokonale vssál jako málokdo jiný (bylt tu poucený nejenom vědně, nýbrž i umělecky, a tu zase nejenom hudebně, nýbrž i výtvarnicky, zejména malířsky). Liszt také velmi mnoho vykonal pro vývoj německé hudby církevní ve směru reformním, zavedeném a řízeném z Řezna (Regensburg). ,So auch wurde Liszt der ideale Cacilianer, nicht als Reaktionar, sonder als strengster, reinlichster und einfachster, stets aber neuinspirierter Fortschrittsk mpfer." A jinde: ,Nicht Sigofterie, sondern tiefste Erregung des Lebensgefiihles schuf Liszt zum Reformafor der Kirchenmusik, deren vergeistigster Meister seit Palestrina er geworden." Tak vyjádřil se o Lisztovi August Góllerich.2 ,Avec ces 3 Messes j'espére acquérir quelque signification eomme compositeur religieux," píše kněžně Karolině Sayn-Wittgenstein3 Liszt. Duchovní hudbu Lisztovu představují nám hlavně dvě oratoria: „Legenda o sv. Alžbětě” a „Christus”. V oratoriu Sv. Alžběta" jsou prvky duchovní i světské; pokud pracuje s prvými, sahá Liszt velmi rád k chorálu; je zajímavo, že mezi prostředím světským a duchovním dovedl Liszt nalézti velmi blízký spoj, že z toho důvodu jeho duchovní sloh v tomto oratoriu je jednotný, jedno prostředí vrůstá dobře do druhého. Jiný případ je s „Christem”. Toto dílo má za podklad text (latinský, s připojeným německým překladem), a to z Písma svatého z Vulgaty a z katolické liturgie. Text je rozdělen ve 3 hlavní části: I. Vánoční oratorium, II. Po na-rození Páně, III. Utrpení a zmrtvýchvstání Páně. Každý z těchto dílů zase se rozděluje na další, menší; jsou to obrazy, které jenom rozvádějí motivy u jednotlivých hlavních dílů. Prvý díl obsahuje A vod", ,Pastorale", „Zvěstování an~ 13 Rkp. invenfá"r' v hudebním archivu toboto kláštera. Skladby nebyly ale r. 1917 mnou více nalezeny. Eitner I. c. I, str. 115, zná sice více skladeb Almeydových, ale ony 3 osecké mezi nimi nejsou. 14 Hans Volkmann: Emanuel d'Asřorsa, Leipzig, 1911. 15 Cyril LXII (1936), str. 24. 1 Franz Liszt's Oratorium Christus von L. Ramann. Verlag von C. F. Kahnt Nachfol-Ser, Leipzió. 2 „Franz Liszt” von August G511erich, Marquardt & Co., str. 212 a 234. 3 >,Leftres de Franz Liszt a la Princesse Carolyne Sayn-Witf,,Stnstein”, édifées par Ia Mara; Breifkopf & Hártzl, Leipzid, str. 235. 85 | ||||
|