|
| ||||
| ||||
|
dodává, že působil po 2 roky jako hudební prefekt; r. 1768 je jím v Hradci Králové (439, 445).
WILDE JAN, r. 1762 hudební prefekt v Klatovech (tiší. katal.). WOHLSTEIN FRANTIŠEK, nar. 4. XI. 1735 v České Kamenici (B~hm. Kamnitz), vstoupil 27. X. 1752 do T. J. Hudebním prefektem by1: r. 1760 a 1761 ve Znojmě (Znaim), r. 1765 jako theolog 4. roč. v Olomouci, 1771 v Jindřichově Hradci, 1772 v Jičíně (439, 440, 465, 482). WOLF ANTONÍN, r. 1761 hudební prefekt v Opavě (Troppau) (439). WOLZESHOVIENSIS STANISLAV, viz Cyril 1940, str. 78. ZAHOJŘANSKÝ VÁCLAV, r. 1763 hudební prefekt v Hradci Králové (439). ZAHRADECKÝ VÁCLAV, nar. 21. IX. 1675 ve Vlkavě (Č.), vstoupil 9. X. 1691 do T. J. Domácí katalog koleje v Uherském Hradišti dodává, že byl hudebníkem nadprůměrným. ZEIDLER KAREL, r. 1761 hudební prefekt v Jindřichově Hradci (439). ZEITH FRANTIŠEK, nar. 17. X. 1756 v Rohatci (M.), hlásil se jako kandidát v koleji v Uherském Hradišti r. 1772. Byl průměrným houslistou a nadprůměrným flétistou (445). ZELENÝ FRANTIŠEK, Ph. a Th. Dr., nar. 12. IX. 1721 v Unčově (Mahr. Neustadt), vstoupil do T. J. 9. X. 1738, složil 4 sliby 2. II. 1756, ovládal hudbu průměrně a byl před r. 1764 po 2 roky praeses chori, kde, není udáno. (Pešek, 400, č. 18.) ZEMBSCH JONÁŠ, r. 1761 hudební prefekt v Olomouci (439). ZOBEL JAN, nar. 8. IX. 1714 v Náchodě, studoval gymnasium v Olomouci, byl diskantistou u sv. Mořice a zpíval r. 1726 (L) ve školní hře „Jephtias”, r. 1728 (III.) ve ,Voluptibilis fortunae cursus". (Podle synopsí v praž. univ. knihovně 52 C 8, č. 20 a 22). Dne 20. X. 1731 vstoupil do T. J. R. 1738 a 1739 byl hudebním prefektem v Jihlavě. Domácí katalog koleje v Uherském Hradišti z r. 1740 na-zývá jej hudebníkem průměrným (438, 445, Pešek 467, č. 186). ZWIRTMAIER JAN, nar. 16. VI. 1683 ve Vyšším Brodě (HohenfurEh), vstoupil 20. X. 1699 do T. J. R. 1717 byl hudebním prefektem v Opavě (Troppau) a Těšíně (Teschen). Zemřel 4. VIII. 1741 v Hlohově (Clogau) (408, 437, 438). ŽĎÁRSKÝ (Zdiarsky) KRIŠTOF, r. 1744 a 1745 novic v Brně, r. 1757 hudebnf prefekt v Jičíně (438). Dignos laude viros Musa vetat mori.* Dvořák zatoužil tehdy náhle po Brahmsovi a jel jednou s námi do Vídně. Stalo se, že jsme tehdy o jednom večeru hráli tři mistrovská díla nové komorní hudby: B dur sextet od Brahmse, A dur sextet od Dvořáka a kvintet od Brucknera. Navštívil jsem Brahmse s Dvořákem a jeho paní a tato návštěva mi zůstane nezapomenutelnou. Brahms přemlouval Dvořáka, aby přesídlil do Vídně, a ježto věděl, že má četnou rodinu, pravil: „Hled te, Dvořáku, vy máte mnoho dětí a já nemám skoro nikoho. Potřebujete-li něco, mé jmění je vám k disposici.” Paní Dvořákové vstoupily do očí slzy a Dvořák dojat uchopil mistrovu rulou. Alluvilo se potom o víře a náboženství. Dvořák, jak známo, byl napiněn upřímnou, skoro dětinskou vírou, kdežto Brahmsovy názory byly zcela opačné. „Četl jsem mnoho Schopenhauera a dívám se na věci jinak,” mínil... Při zpáteční cestě do hotelu byl Dvořák velmi zamlklý. Konečně pa dlouhé chvíli pravil: ,Takový člověk, taková duše — a nevěří v nic, nevěří v nic!" Několik dnů poté obdržel Dvořák od Brahmse Sabatierovu knihu „Svatý František”, v níž pak pilné četl. (Josef Suk v knize Ot. Šourka „Dvořák ve vzpomínkách a dopisech".) * Muže chvályhodné nenechá Musa zemříti 108 | ||||
|