|
| ||||
| ||||
|
7
radostné shledáuf se do těch dob velké a mohutné „Jednoty Cyrillské” r. 1885 na Vo• lehradě k veliké slavnosti Cyrillské. Po valné hromadě následoval koncert. Prostranný a nádherný sál sv.-Václavský pře-piněn byl hostmi cizími i domácirni. PrUná oddělená koncertu obsadila sborová škola „Obecné Jeditoty Cyrillské' řízením učitele téže školy Fr. Chtunaa. Četný sbor mladistvý zpíval chorál gregoriauský živě, pak přednesl „Regina coeli” od Josefa F~rstera, které na žádost obecenstva se opakovalo, a „Stabat Mater” od Fr. Witta. Krásný před-nes překvapil veškeré účastníky, kteří se divíli vesměs neobyčejuým pokrokům školy mladistvé a s uznáním mluvili o pili učitele. Druhé oddělení obsadil J. Fiirster se svým sborem. Poněvadž právě panuje v cizině spor o nové mši Wíttově „In honorern se. Raphaelis Archang.”, kterou jedni schvaluji, druzí pak za příliš odvážnou prohlašujf, přednešeno jest z 5h1. skladby ,Kyrie, Gloria a Credo”, jako obyčejně mistrně. Našemu obecenstvu se skladba rozhodně líbila. Na slavnostní svatvečer následoval den sv. Cecilie, který „Obecná Jednota Cyrillská” oslavila o 11. hodině pontifikální mší svatou u sv. Jiljí, již sloužíl vdp. kanovník metro politní kapitoly A. Hora za četné assistence. Pěvecká škola „Cyrillské Jednoty” přednášela mešní skladbu: -L' hora passa" auctore L. Viadana (nar. okolo r. 1565); „Introitus”, „Graduale”, ,Offert0r•ium", „Cornmunio” a „Pange lingua” zpívány chorálně. Pěvecká škola řízenim učitele Fr. Chluma zpívala bez úhony, s uadšením a s patřičnou přednáškou. Cyrillská slavnost se vydařila. Radosti zářilo všechno — hosté i pěvei. Spokojenost byla obecná. Činnost jest zahájena.Lákládní kámea k veliké budově Cyrillské slavuoostně jest položen za vzýváni pomoci Boži, za pří zně duchovní vrchnosti všech diecési, za požehnání nejdůstojnějšfho protektora, za souhlasu veškerého duchovenstva, za radosti přátel hudby chrámové, za přfzně všech lidí dobré vůle.Láklad jest položen. Nechat budova roste mravenčí pílí četný(rh dělníků. Dělnici Páně, snášejte kameny 1 At rychle roste dílo — sv. Cyr•illa. Mimořádná valná hromada. K dotazu na místech příslušných bylo po první valné hromadě předsedovi sděleno, že na základě stanov stávajících lze jen v království českém zřizovati odvětvené jednoty diec6snf a farní. Akademie křestanská čitá však členy své též v jiných zemích, jimž musí poskytnouti se možnost, aby měli práva zřizovati odvětvené jednoty Cyrillské po diecésích a farnostech. Ukázala se tady potřeb&, aby stanovy rozšířeny byly. Zkušenost nad to učf, že bezpečně, rychle a trvale hudbu církevní zvelebiti lze v jeduotě mohútné, kde jednotlivec o tisice jiných, stejné smýšlejících se opírá. Pruty Svatoplukovy v jedno svázané zlomiti nelze. Jednotlivé snadně a hravě se lámou. Ve velké jednotě jest síla a morální tlak. Není ani uejmeušt pochybnosti, že vys. c. k. miuisterium vnitra rozšiřeué stanovy ochotně schválí, uvážíme-li, jednak že J. Esc. miuistr vyučování tak důrazně učitelům od-poroučí svědomité pěstování důstojného zpěvu chrámového, jednak že vys, c. k. ministerium vnitra již skutečuě povolilo v několika diecésích rakouských zříditi jednoty cecilské, které jsou filiálkami velké jednoty cecilské v Německu. Co jednotě cizozemské povoleno bylo, neodopře se jednotě domácf, a to tim více, že jde o věc tak ušlechtilou a ušlechtujfeí, jako jest důstojná hudba cfrkevní. V dobách pbvládajfcího materialismu pěstováním ideálního spiritualismu vraceti lidem podstatu jejich, dobře se shoduje s potřebou času. Za tou příčinou svolal předseda v první den nového roku mimořádnou valnou hromadu ob. Jednoty Cyrillské, na které zásady uvedené vyložil v ten rozum, jak následuje: „Rozšířením hudebního odboru Akademie křestauské v obecnou Jednotu Cyrillskou, která zřizovánirn odvětvených Jednot diecésnfch hodlá kleslou hudba chrámovou obnovíti a zvelebiti, vyžadovalo se, aby obecná Jednota Cyrillská co druhý odbor Ahademie křestanské nabyla práva na zřizováni odvětvených Jednot všudy, kde Akademie křestanská členů svých čitá. Dosavádnfmi stanovami slavným c. k. mfstodržitelstvím schválenými obmezeua jest však právomocnost Jednoty pouze na Čechy. Aby tedy stanovy tohoto odboru v soublas uvedeny byly se stanovami ředitelstva a ostatních odborů Akademie křestanské, nastává potřeba dopiniti stanovy odstavcem vyslovujícim, že obecná Jednota Cyrillská smí zakládati Jednoty odvětvené také — vjiných královstvích a zemích rakouských, — což nejlépe připojiti lze k §. 5. stanov stávajfeích. Práva takového nabýti lze ovšem pouze za schváleni stanov vys c. k. ministeriem vnitra. K uvedevému řekl bych právnickému odůvodněuf družf se jíná neméně důležitá příčina, pro kterou stanovy dosavádaí udaným odstavcem dopiniti dlužno. V nynější hudbě cirkevnf panuje tak všeobecný úpadek a opravovatelům staví se v cestu tolik překážel; jednotlivci nepřekonatelných, že reformu na tomto odvětvi uměni církevního vykonati ]ze pouze za pomoci veliké Jednoty rozvétvnjici | ||||
|