|
| ||||
| ||||
|
Iejší akordy a modulační projevy, jako na př. v Credu. Cyrilským saorům lze tuto mši vřele doporučiti. Machova mše ol-držela pochvalné uznání při soufěži na nejlepší mši v Olomouci v r. 1939. J. D.
O. A. Tichý: ,Radastně již z duse c-lé" Mešní píseň vánoční pro 1 nebo 2 hlasy s prův. varhan (harmonia) na slova Dra Č. Tomíška. Vydal 1941 F. A. Urbánek, Praha II. Cena partitury 18 K, hlasů (obou společně) 3.50 K. — Tento cyklus 10 skladeb umělých přijde vhod zvláště ženskýa hlasům Cyrilských jednot. Ch. Gounod: Ave Maria (podle J. S. Bacha). Pro soprán nebo tenor s průvodem klavíru nebo varhan. Text latinský a český. — Vydal K. Barvitius v Praze II. — Cena 4 K. L i t e r a t u ra Prof. Dr. Dobroslav Orel: „František Liszt a Bratislava.` Ne, že bych chtěl upozorňovati na di ležiLý spis pro biografii Fr. Liszta (vždyt foto dílo Dra Orla vyšlo již v roce 1925), ale jde mi o něco konkretnějšího: abyste si znovu se mnou přečífali významnou práci českého vědce, která tak výstižně doplňuje v prvé řadě neobyčejně bohatou Lisztovu korespondenci a vedle toho obsahuje i důležité příspěvky pro život Liszfův, pro jeho činnost uměleckou. A tak, kdo čte životopisná líčení, umělecké rozbory, třeba Liny Ramannové, Dra Julia Kappa, Eugena Segnitze, Augus'a GSllericha, Cosimy Wagnerové a jiných, pak probírá se jeho korespondencí neobyčejně rozsáhlou, jak ji vydala spisovatelka La Mara a jiní, dále, kdo se probírá rozsáhlým literárním dílem Liszfovým (které tak mnohé vykládá pro pochopení jeho díla zrovna jako dopisy), každý takový z nás s jistou zvědavostí znovu sáhne k dílu Orlovu, aby se z něho opětovně poučil, a píši to i z piného osobního přesvědčení, aby se jím i potěšil. Je zajímavo, že styk Fr. Liszta s jeho Bratislavou má vlastně téměř výhradní význam ve vztahu k hud~)ě duchovní a církevní. Orlova práce právě prokazuje, že nebylo téměř jediné duchovní ne~3o církevní skladby, aby v Bratislavě nebyla provedena, a to již za života skladatelova. Platí to především o mši „Ostřihomské”, provedené po prvé při svěcení katedrály v Osfřihomu, po druhé v Bratislavě a hned po třetí u nás v Praze. Platí to dále o mši ,Korunovačr.í”, mši pro varhany a ,Requiem" pro mužské hlasy, zrovna jako 0 oratoriu „Svatá Alžběta” (jež byla rozená v Bratislavě), zrovna jako 0 oratoriu „Christus”, z něhož se dávaly alespoň ukázky (v Praze byl „Christus” proveden zejména pod Bedřichem Smetanou, Karlem Knittlem a Rudolfem Zamrzlou). Také „Žalmy” Lisztovy se v Bratislavě zpívaly, a to 18. a 13. Je přirozeno, že již provedení těchto skladeb samo o sobě vyvolalo pino styků mjezi Fr. Lisztem a bratislavskými představiteli hudebního života, z nichž nejvíce vynikal městský archivář Jan Nep. Bafka (nar. 1845, zemřel 1917). Lisztův kult v Bratislavě navazuje na kult Hsydnův, Mozartův, Beethovenův, a zajímavo také na Tomáškův a Fiihrerův; vedle církevních skladeb těchto komponistů byly pěstovány také skladby německého řezenského směru reformního. Liszt také dirigoval v Bratislavě. Profesor Orel zachycuje ve Svém spise velmi zajímavou produkci dne 25. února při pontifikální mši svaté (oe1-e'-~rované biskupem Heillerem k oslavě jeho 50'etého kněžského jubilea). Tenkrát řídil Liszt osobně mši „Korunovační”. Zníval a hrál ,Kirchanmusikverein" bratislavský. Prof. Orel sděluje: Zvláštní dojem způsobilo, když Liszt po ,Aónus" od-ložil taktovku, v průvodu sekretáře KMVu sešel s kruchty a přiklekl u oltáře s ostatními, aby si vyžádal požehnání od jubilára Heillera. Přiznává se v dopise Heillerovi, že v této chvíli hluboce dojat meditoval o slovech hymnu >,da tuís fide-Iibus in te confidentibus sacrum septenarium". Zoela zvláštního významu jsou zjištění prof. Orla o akci, týkající se převezeňí ostatků Liszfových z Bayreuthu do Pešfi. V této akci vystupuje velmi význačně archivář Batka, princezna Karolina Wittgensteinová a dcera Lisztova Cosima Wagnerová. Líčí se tu poutavě stanovisko uherského politického prostředí k této akci i pod-statný obsah Lisztovy poslední vůle, obsahující též ustanovení o způsobu pohřbu a zejména o uložení mrtvoly. Lisztovy ostatky zůstaly v Bayreuthu a Dr. Orel komentuje: ,Cosimy Wagnerová řekla pravdu, že její otec pafří Bayreuthu. Liszt sám podle tvrzení Gčllerichova prohlásil, že nechce býti pochován v kostele, nýbrž na hřbitově, a zakázal, aby byl převezen z jednoho hrobu do druhého." Orlova kniha chce býti čte-na právě letos v jubilejním Liszfově roce, nebot o Liszfovi mnoho nového zjišfuje, dopovídá a vy-světluje. C. S. Marie Zunová: O hře na harfu. Odborné stati lékařské zpracovali MUDr. E. Tauer a MUDr. F. Elpl, Praha 1941. Knihovna Unie českých hudebníků z povolání v Praze, č. 42. Stran 54, příloh obrazových 14, cena 16 K. — Z obsahu citujeme: Stavba harfy. — Harfa při hře. — Začátky hry. — Sezení u harfy a držení nástroje při hře. — Postavení rukou a prstů, vlóžení prstů do strun, tvoření tónu, úhoz, vlastní hra. R Topičova edice v Praze XII., Poznaňská 52, vy-dala právě další vavřínovou snítku do věnce oslav dvořákovských — práci docenta dr. Jana Racka: DVOŘÁK A MORAVA, která osvětluje lidský a umělecký vztah Dvořákův k Moravě. Je tu vystiženo nejenom proudění inspirací do díla mis`.rova, ný` ú i přátelské vztahy osobní, postoj Moravy k Dvořákovu dílu a tím i osudy tohoto díla na Moravě. Práce zpracovává nový úsek v Dvořákově porfretu a bude jistě všemi jeho ctiteli uvítána. 54 strany, 10 obrazových příloh, K 16.— brož., K 28.— váz., K 40.— v polokůži. Doporučujeme. úmrtí. Ve vinohradské nemocnici zemřel 24. října 1941 po delší těžké nemoci Kamil Kisch-Trojan, houslový koncertní mistr a majitel nofofiskárny v Nových Benátkách. Z jeho závodu po cházejí hudební skladby, vydávané v edici ,Cyril", jejichž vkusná úprava skvěle representovala tuto notofiskárnu. V zesnulém odešel z řad našich spolupracovníků člověk dobrého srdce. 0& počívej v pokojil 112 | ||||
|