|
| ||||
| ||||
|
Cyril, Praha. Archiv Cyrila.
Obr. i. Dlouhé české samohlásky á, ó, ú, é, í, zapsané na fonografický váleček a z něho přenesené pákovým zařízením pomocí pří-stroje Lioretova ve zvětšeném měřítku na začazený papír. (Chlumský, Revue de phonétique, I, 72.) pisu, se kterým fonetikové začínali svoje první výzkumy. Je to zápis dlouhých českých samohlásek, pořízený zakladatelem české fonetiky prof. Dr J. Chlumským pomocí fonografu na voskový válec. Protože původní záznam je velmi jemný a rozeznatelný jen drobnohledem, byla z něho zhotovena přístrojem Lioratovým mechanicky zvětšenina na začazený papír. Tuto ukazuje právě obr. 1. Po-rovnáme-li záznam s dnešními, vidíme, že je velmi nedokonalý. Zejména pro samohlásku í je sotva znatelný. Dnes je zápisových možností veliká řada. V české literatuře pojednává o nich souborně profesor Dr Bohuslav Hála ve spise .Ákustická podstata samohlásek", vydaném v „Rozpravách České akademie věd a umění”, třída IIL, spis č. 78 z roku 1941. Velmi pěkný přehled fonetiky a oborů příbuzných, který může za-jímati zejména učitele, řečníky a zpěváky, jest v knize PhDra B. Hály a MUDra M. Sováka „Hlas, řeč, sluch”. Nákladem Unie 1941. iIčastnil jsem se po stránce fysikální a technické veliké řady prací tam popisovaných a zejména jsem propracoval fotografický zápis pomocí katodového oscilografu. Získané křivky, jež prof. Dr Hála označuje jako jedny z nejlepších, jež byly doposud ve fonetice získány, poskytly velmi dobrý materiál pro fonetické studium podstaty českých samohlásek Kafodový oscilograf je moderní zařízení, které proti dřívějším zapisujícím strojům má řadu předností. Z nich hlavní je ta, že zápis děje se systémem ne-hmotným a nezpůsobuje tedy různá vlastní skreslení jako systémy mechanické. Jeho jádrem je t. zv. katodová frubíce. Ta je tvořena skleněnou baňkou ve tvaru trychfýře, který je na obou stranách uzavřen. Na široké straně 'e vypouklá skleněná stěna t. zv. stínítko. Uvnitř je prostor vzduchoprázdný. V úzké části trubice je zataven drátek, jenž se rozžhavuje elektrickým proudem (to je f. zv. katoda). Ze žhavé katody vyletuje svazek elektronů (paprsek katodový), proletí dutinou válce, jenž Tvoří f. zv. anodu, a dopadne na stínítko na široké straně trychtýře. Elektrony jsou jakési záporně nabité afomy elektřiny. Jsou uváděny do rychlého letu napětím několika tisíc voltů mezi katodou a anodou. Stínítko je uvnitř trubice opatřeno látkou, která při dopadu elektronů zeleně svítí. Tedy na stínítku katodové trubice vidíme dopad ,elektronového paprsku ve způsobu svítícího bodu. Katodový paprsek můžeme uvésti do pohybu ve směru vodorovném nebo svislém dvěma páry t. zv. odkláněcích ,destiček, mezi nimiž paprsek pro-chází. Přivedeme-li střídavé napětí k jednomu páru, kmitá paprsek na př. ve směru svislém, přivedeme-li střídavé napětí k druhému páru, kmitá ve směru vodorovném. Na stínítku trubice zjeví se svislá nebo vodorovná čára. Přivedeme-li napětí současně k oběma párům, zjeví se na stínítku rozmanité křivky. Ta.k tedy katodový paprsek nám představuje pisátko, které dovede s neobvyklou rychlostí nakresliti na stínítku katodové trubice ty nejsložitější křivky. Pro tuto schopnost se užívá katodových trubic též v felevisních přístrojích. Další výhoda je v tom, že hned po nakreslení obrazu tento se stínítka trubice ihned zmizí, takže stínítko je trvale připraveno pro záznam nových obrázků. Tedy katodová trubice tvoří jádro f. zv. k:ata.dového oscilografu. To ostatní, co na úscilografu vidíme, jsou jen napájecí a regulační zařízení pro katodovou trubici. Oscilografem rozumíme přístroj, který j,e tak upraven, že je možno děje na stínítku, fotografovati. Je-1i přístroj upraven pro pouhé pozorování obrázků okem, říkáme mu katodový osciloskop. Samozřejmě i ten lze upraviti na fotografování, při-pojíme-li zvenku vhodné fotografické zařízení. S popsaným zařízením prováděl jsem záznamy českých samohlásek dvěma způsoby: zápisem na běžící film a zápisem na stojící film. 10 | ||||
|