|
| ||||
| ||||
|
— 7 —
reformatora hudby cbránrové v N~mecku, důst. pana dra. Frant. Witta, jenž řekl : „Dejte mi pěvce, jenž dovede choral s takovým rozumem a citem zapěti, s jakým skladby Beethovenovy zpívá, a — já troufám si vašeho Beethovena zni(,iti!” — 3) Stávát lidí, jimž vzorem melodie jest: —y - —y , a vzorem r h y t h m u:-R_t—R_•_~- atd. ; ti ubozí budou - - __,=r __; - __ovšem ve skladbách slohu církevního postrádati všeho, což takového jest; takoví nemohou jinak leč stěžovati sobě na nedostatek rliytlm7u i melodie (snad arie?!) ve skladbách jak Palestrinových tak Wittových. — S takovými, myslím, není potřebí míti útrpnost; at vytříbí dříve svůj umělecký vkus, at rozeznávají chrám od tančírny, at nepovažují hudbu církevní za kus opery, at nestotožřrují cit nábožnosti s k`erýmkoli" citem smyslným, at čtou dějiny hudby církevní, kteréž jim povědí, jakým spůsobem se muzikanti, jako na pi. Schiederrnayer, do chrámů našich dostali, a pak at soudí, zdaliž Palestrina neb Schiederrnayer, Witt neb Diabelli atd. do chrámu se ]rodí. — Tolik p. Aut. Kratochvilovi 1) ku potěše! Jen, prosím, — nešetřte ve svém hudebním listu, nešetřte prachu ! Jestit nám na mnohých místech ještě skály lámati! Jsouc u nás ještč 1) chrámy, které to snesou, aniž by se zbořily, když o }rodech po slavných službách Božích nad hlavami nábožných věřících z veškerých trub a bubnův hlučný „marš” piným fukem a mohutnou silou za-víří; — o intratách ani nemluvím; ty jsou obligatní všude, kde aspoir 3 trubače sehnati lze. Jsouc u nás ještě 2) chrámy, — a to i v místech, odkudž by se po ostatní Moravě světlo dobrého příkladu rozlévati mělo, —kde Schiedermayer, Diabelli a p. dosud tvrdošijně drží pole, jež bezprávně opanovali, chrámy, kdež horák vtěleným ideálem hudby chrámové jest, a běda, třikrát běda řiditeli kůru, odváží-li se toho, předložiti mši, která prosta jest jak zběsilých fanfar Schiedermayerovyeh, tak nyvých sladkostí I4orákových. „To jest pak nudné, nejde to do sluchu, nesnadně se to zpívá i hraje, není v tom pra-žádné melodie (snad arie, té sladké arie??!), a harmonisace jest taková, že nikdy ne-může si člověk vypočísti napřed, jaký akkord bude následovati na akkord předcházející; rhythnru v tom není, co za nehet se vejde” atd. atd. Odvétu viz shora sub 3). Holaěn. Zprávy domácí. * Reforma zpěvu církevního v Karlíně jest již tři lety provedena. Ítízenfm Ferdinanda Lehnera provozoval ochotnický sbor pro církevní hudbu v Karlíně v chrámu Páně sv. Cyrilla a Metlioděje v době adventní a vánoční následující 4hlasé vokální mše: 1. Palestrina (-j- 1594) Missa , Aeterna Christi munera", 2. Car. Greith „Missa cLoralis I.”, 3. Orlando de Lasso (f 1594) Missa ,Octavi Toni", 4. Car. Greith „Missa in cantu chovali IV.”, 5. P a l e s t r i n a „Missa brevis”, 6. Mše g r e g o r i a n s k á jednoblasá bez průvodu varhan z ,Ordinarium 11lissae" , 7. J. L. II a s 1 e r (-~ 1612) Missa super ,Dixit Maria", m o t e t t a od Witta a F5 r s t e r-a, ,duem vidistis pastores" od Abundio Antonelli 6hlasé, „Pange lingua” od Palestriny, Witta a Líszta. V svatvečer nového roku na den sv. Silvestra „'I'e Deum laudanrus” 6hlasé od Fr. W i t t a op. 27., ,Asperges" a ,Itesponsoria" chorální, jednohlasé bez prirvodu varhan. * U sv. Vojtěcha v Praze zahájil pan Josef F5 r s t e r reformu církevního zpěvu počátkem minulého adventu provozovánfnr jednohlasé chorální mše g r e g o-r i a n s k é s průvodem varhan z „Ordinarium Missm”. Sbor za tím účelem od něho sestavený a s pečlivostí nacvičený provedl úkol dokonale. Jednoduchost gregorianskélro choralu dojímala velmi a přesvědčila veškeré přítomné obecenstvo, to že jest ta pravá hudba církevní. „C radualia” a ,Offertoria" od D r. F r. W i t t a a F r s t e r a. 0 vánocích pak provedl II a s 1 e r o v u : Missa , Secunda". ,Responsoria" chorální čtyi blasá. Pan Il'~rster bude dále pokračovati. Očekávati lze, že v něm nalezneme důmyslného skladatele nových skladeb církevních. Mnoho zdaru ! ') A sobě samému. | ||||
|