|
| ||||
| ||||
|
v universitní knihovně. Toto Kyrie se zpívalo o největších mariánských svátcích, později při každé příhodné příležitosti; prodělávalo změny v nápěvu i v textu (latinský, český), nápěvu byly podkládány i jiné texty. Ale v českých rorátech z 'konce XVI. věku toto Kyrie vůbec zmizelo, ačkoli se docela neztratilo — vy-skytuje se v kancionálu Šamotulském i v jiných kancionálech českobratrských. Kancionál Svatojanský z r. 1863 přidal ke Kyrie ostatní částky mše svaté a upravil tím mešní píseň. Sanctus je tak staré jako Kyrie, jinak zpěvy nemají vzájemné vnitřní souvislosti. (Pokračování.)
Vladimír Němec: Do boje za staré varhany. Dnes většina varhaníků i posluchačů varhanní hudby neví, co jsou dobré var-hany. Jakost tónu nepadá na váhu tak, jako zevnější úprava a vybavení hracího stolu. Varhaníci nedovedou žádati opravdu dobrých a umělecky cenných varhan, a v důsledku toho také varhanáři se spokojují šablonovitostí, které nejspíše od-povídá zlevnění, plynoucí ze ztovárnění výroby a ne individualita výtvoru umělecké živnosti, jakou varhanářství bývalo v dobách, kdy myšlenka si dobývala vedoucího místa nad poměry, a jakou zase znovu musí býti, mají-li se i naše varhany opět zalesknouti světly, kterými jásaly v dobách svého rozkvětu ve století XVII. a XVIII. Příznakem omylů našich dob a našich poměrů zvlášf je především neskrývané pachtění po „největších” varhanách. Nebudu vypočítávati „největších” varhan, postavených u nás v posledním čtvrtstoletí; je však s podivem, ž~e by byla poptávka jen po největších varhanách a ne po nejlepších, když přece varhany obec-ně mají býti vždy jen tak veliké, aby zvukově odpovídaly prostoru, v němž jsou umístěny, a největší snad by měly místo také v největším kostele. Však hlavní stránky varhanní stavby — jakost a zvukový účin — se zanedbávají; ovšem --ty nejsou konec konců dány ani počtem hlasů, tím méně však počtem rejstříků ve hracím stole, jeho velikostí a výpravou, ale jsou přímo závislé na stavebné úpravě varhan a na konstrukci i rozměrech jejich hlasů. Byla to jistě nádherná kdysi myšlonka, která positiv původně v blízkosti hlavního oltáře umístěný přenesla jako zmenšený protějšek „velkých” varhan před tyto a nechala jej zpívati pod nimi do lodi chrámové jako varhánky jasných hlasů z místa v zábradlí hudební kruchty, při čemž věc byla tak zařízena, že se na positiv ten dalo hráti jako na druhý klavír varhan rukama téhož varhaníka. Byl tedy u starých varhan píšfalový stroj druhého manuálu uložen ve vlastní skříni odděleně před strojem větším, hlavním, a tím již byla dána jedna z možností, jak jej také zvukově odlišiti od strojů ve velkém korpusu. Positiv v zábradlí byl podle předchozího jakýmsi zmenšeným vydáním varhan velkých; to se týkalo již stopové délky jeho Principalu a tím Také zvukové jeho stránky; v ohledu dynamickém positiv jako by svou silou zápasil se strojem hlavním, a přece nikdy nepodléhal proti hlavnímu, vždy těže z výhod svého principalového sboru menší stopové délky, z jeho břitkosti a pronikavosti. jeho oddělené umístění od stroje hlavního přispívalo jedinečně k plastickému vyjádření hudebních vět varhanní skladby, založené na konfrasfném jich upotřebení, a mělo vždy příznivý vliv na rozvinutí varhanního zvuku v daném prostoru. To ne-dá se již říci o druhém manuálu, je-li uložen spolu se strojem hlavním v jediné skříni, nebof tam jeví se již jen jako dopiněk hlavního stroje, pozbývá vlastni zvukové individuality, a nemaj e ,odstupu, zřejmě ztrácí na odvaze zápoliti v před-vádění hudebních vět se strojem velkým. Od sklonkú minulého století neuvědomují si naši varhaníci a varhanáři naznačeného významu odděleného positivu a zdánlivě nepochopitelně ztrácejí zájem na jeho vynikajících vlastnostech pro zvukový účin varhan. Pro nep-ochopitelný nezájem varhaníků o positiv, kontrastující se strojem hlavním, nalezneme však výklad ihned, uvědomíme-li si, že přímo souvisí s úpadkem reprodukce klasické varhanní hudby, která ve svém celém rozsahu i obsahu je psána pro varhany místně rozdělené na stroje, a přímo se ,opírá o zvukové rozdíly na takových varhanách dosažitelné. Nepochopení pro náležitosti reprodukce klasické varhanní skladby je jen jedním z důsledků 61 | ||||
|