NEZAŘAZENO
Ročník: 1942; strana: 65,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Cyrilské pro její hudební archiv, kde o jejich bezpečné uložení jest náležitě po-staráno.

Každý hudební archiv budiž také náležitě sepsán a budiž o každém veden řádný inventář. Nezáleží na tom, e-li to archiv Farní jednoty Cyrilské (tedy spolkový) nebo kostelního kůru. ob,ou.případech již i zákon vyžaduje přesných zápisů o majetku spolku či kostela.

K vedení takového inventáře postačí menší vázaná kniha linkovaná, jež rozdělí se kolmými přímkami na několik kolon — a to: 1. číslo pořadové, 2. jména skladatele, 3. název skladby, 4. počet partitur a hlasů — s. a. f. b. — po případě počet orchestrálních hlasů, 5. rubriku, v níž bude uvedena nákupní cena materiálu, 6. kolona pro poznámky.

Do rubriky 1. budou postupně zapisovány hudebniny tak, jak byly zakupovány, neb jiným způsobem nabývány, tedy chronologicky. Rubrika 2.,obsahuje jméno autora registrované skladby, jde-li o skladbu neznámého původu zapíše se v rubrice: „N. N.” — nebo „autor neznámý” a v poznámkové koloně se poznamená, jak skladba získána a jakého pravděpodobně j,e původu. Ve 3. rubrice budiž zapsán přesný název skladby — tak, jak ji určil sám skladatel, tedy na př.: „Missa in honorem B. M. Virg. de Lourdes — op. 81”, ne pouze „Mše lurdská”. Rubrika 4. bude obsahovati tyto údaje: 2 partitury, 10 s., 8 a., 6 f., 6 b. (tiště,né), kompl. orchestr 14 hlasů. Rubrika 5. K 123.—. V 6. rubrice lze uvésti na př.: „darováno farářem X. Y. dne 24. IX 1'938”.

Takto vedený inventář jest pokladním dokladem Farní jednoty Cyrilské, nebo jde-li,o majetek kostela, slouží jako inventář, za který je ředitel kůru odpověden duchovnímu správci kostela.

Archivář Farní Jednoty Cyrilské pořídí si opis tohoto oficielního inventáře, neb si jej upraví podle druhu skladeb: Mše, Gradualia, Offertoria, Sequence, Pange lingua, Te Dea, skladby mimolifurgické: K P. Ježíši, skladby Mariánské, sbory k sv. patronům a podobně, jak toho vyžaduje jeho praktická potřeba.

Každá hudebnina pak bude označena pořadovým číslem inventáře. Nejlépe takovému uspořádání vyhoví gumové razítko čtverhranné formy, které -obsahuje kolem v rámečku název spolku — tedy na př.: ,Hudební archiv Farní jednoty Cyrilské v Sušici." Uprostřed pak rámečku jest nápis: „Číslo pořadí” a plod to vepíše se pořadové číslo té které skladby podle inventárního záznamu, a pro lepší přehled počtu hlasů lze doporučiti každý hlas označiti ve způsobu zlomku čísly podle počtu partesů. Na př.: Zmíněná „Missa in hon. B. M. V. de Lourdes” je označena číslem 68 — partitura bude očíslována 68!1, druhá partitura 68/2, soprány 68/3 až 6813, alty 6814—68/22 atd. Tím je usnadněno archiváři zjistiti vždy ihned, který part se ztratil, nebo komu byl pod tím číslem zapůjčen.

Je-li takto veden inventář hudebního archivu, má usnadněnu práci sbormistr, archivář i pokladník spolku. Sbormistr nalezne hned potřebnou skladbu na ten který svátek, archivář ví, kde skladba uložena a jak početný materiál notový je po rupe. Nutno však takto vedený archiv alespoň dvakráfe v roce revidovati, t. j. zjistiti, zda zapsaný počet hlasů odpovídá počtu, který v archivu je uložen. Málo by by1 platný inventář, kdyby se po několika letech zjistilo, že od té či oné skladby místo dvaceti čtyř hlasů je jich k disposici jen 17 — z čehož patrno, že během té doby se 7 partesů ztratilo. Nejsou ojedinělé ani takové případy, že hledá-li se před vánocemi Graduále k půlnoční mši, rozevřou se desky a hle, tu se vynoří na světlo dva hlasy skladby ,Ecoe quomodo moritur", — která sem nějakým nedopatřením zabloudila a o velikonocích byla by marně hledána? Proto pozorl

Každá skladba měj své vlastní desky. Je-li menšího druhu, stačí desky z tužšího papíru (asi jako desky na odkládání obchodní korespondence), je-li však notový materiál té které skladby objemnější, buďtež k jeho úschově pořízeny desky lepenkové s fkanicemi, aby při uskladnění ve skříni se lépe uchoval.

Nikdy neposlouží žádnému hudebnímu archivu, půjčují-li se členům noty domů. Zpravidla nemá to významu, protože doma se skladbě málokdo naučí — a,od toho jsou konecně zkoušky sboru — a co hlavní — půjčováním se notový mate-

65
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ