|
| ||||
| ||||
|
se v tomto časopise velmi často psalo, ale jež je přece třeba připomenouti se zvláštním zaměřením k úkolu dirigenta. Základním požadavkem u sborového dirigenta je docíliti správné intonace. Rozumí se samo sebou, že to, čeho má dirigent dosáhnouti od zpěváků, musí napřed uměti sám, a že i dirigent, který není hudebníkem z povolání, musí ovládati prvky hudební theorie: přesně rozeznávati intervaly (zrakem i sluchem?), býti obeznámen se vsemi rytmickými útvary a uměti vystihnout správné tempo i dynamické odstíny. Při složitějších nesnázích je radno cvičiti jednu věc po druhé: napřed intonaci, potom rytmus a nakonec dynamiku. Nemá smyslu cvičiti pianissimo, když vím, že polovina zpěváků není intonačně jista. Je směšno dělat štukatérské ozdoby na stavbě, když ještě zdivo nemá pevné základy.
Velkým omylem sbormistrů-diletantů jest, že přestávají na těchto elementárních poznatcích v domnění, že to dostačí. Dobrý dirigent musí viděti i do vnitřní stavby provozované skladby. Proto je žádoucí, aby rozuměl také harmonii, kontrapunktu a hudebním formám; na prvním místě.ovšem je potřebí, aby věděl, o čem zpívá, ta jest, aby uměl latinsky, neb aby si dal přeložiti ;zpívaná slova. Znalost latiny nemálo napomáhá k proniknutí ducha katolické liturgie. Obyčejně se hledí na liturgická pravidla jako na cosi ustrnulého, na prázdnou literu zákona, jíž se jest podříditi, nemáme-li se utkati s odpovědnými orgány. Nikdy se dosti nenazdůrazňujeme, že to je lež a hlavní příčina bezduchosti duchovní hudby v mnoha našich chrámech. Posvátná liturgie, tof ceremoniál svateb-ní síně, kde se duše spojuje se svým mystickým chofěm Ježíšem Kristem. Nemůže tu býti nic mrzutého, fádního nebo zbytečného, naopak duse má hořeti touhou zalíbiti se svému Miláčku tím, že se úpině podrobuje Pokladu svého srdoe a úzkostlivě se snaží, aby ani jediným křivým gestem nebo slovem se nedotkla To-ho, jehož Srdce je výhní lásky, zdrojem všeliké útěchy, naším životem a naším vzkříšením. Vratme se však ještě k čistě technické stránce dirigování. Velmi důležitým faktorem tu bude mefhodičnost práce, a po vypracování detailů celkové pojetí díla, nebo abychom řekli synthesa provedení. Již jsme řekli, že při složitějších pasážích je radno práci rozděliti, zmáhati potíž za potíží, a ne všecky najednou. Je dobře, aby se dirigent vžil do situace zpěváka a to i takového, který zápasí s jednoduchými věcmi. Co je dirigentovi samozřejmo, může býti zpěvákovi čím-si nepřekonatelným, když mu to dirigent neobjasní přístupným mu způsobem. Nespokojujme se, naučí-li se skladbě vedoucí členové sboru, naopak, usilujme o to, aby i slabší členové nabyli jistoty a mohli samostatně zpívati, kdyby se stalo, že by vedoucí členové onem,oeněli. Celkový dojem zpívané skladby závisí na tom, jak dovede dirigent k sobě při-členiti jednotlivé úseky skladby, vyzvednouti důležitější a zatlačiti do pozadí méně důležité. Je tu potřebí jistého smyslu architektonického, nebof špatné po-jetí může skladbu úpině zkaziti, třebas by byla dokonale přednesena co do po-drobností. I zde platí evan_gelická pravda, že duch oživuje a litera zabíjí; má se tedy dirigent snažiti vystihnouti ducha skladby, byf i někdy musil pozměniti tempo neb dynamiku, udanou autorem. Že tu opět velmi pomáhá pochopení textu, je na bíle dni, ovšem nesmí se přestřeliti nebo dokonce zaváděti nějaké kuriosify, jež by působily teatrálně nebo rušily usebrání věřících. Vůbec je radno, aby si dirigent počínal nenápadně. Jeho gesto má býti přesné, pružné a působivé, ne však tatrmanské; krátce má se v něm obrážeti duch chrámové hudby, jíž ne-svědčí ho,níti se za lacinými efekty, nýbrž má býti výrazem hluboké vnitřní Iasky a pevně zakotveného přesvědčení. Pamatujme, že zpěv je podle svatého Augustina dvojnásobnou modlitbou a že tudíž je posláním dirigenta, aby k takové modlitbě dovedl nadchnouti zpěváky i je poslouchající věřící. Jako nemá ceny modlitba ledabylá, Tak ani zpěv, který není pečlivě připraven, není ke cti Boží, nýbrž k Boží potupě, poněvadž činíme pro Boha méně, než bychom učinili, zpívajíce někde na koncertě nebo v divadle. Jako však nedostačuje k dokonalé modlitbě jen pohybovati rty a nemysliti na obsah modlitby, tak je ubohá duchovní hudba, když si dirigent ani nevzpomene, že je jeho úkolem rozněcovati duše k větší lásce k Bohu, aby se modlily s dvojnásobnou intensitou. Jsme -ovšem přesvědčeni, že milost Boží — prosíme-li o ni — koná i zde netušené zázraky, tak 67 | ||||
|