|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Čechách a na Moravě ROČNÍK LXVIII ZÁŘÍ - PROSINEC ČÍSLO 7-10 Cyril) Sychra: Prof. PhDr Dobroslav Orel. (Pokus o výstih díla a činnosti.) (Dokončení.) —Narodil se Krístus Pán -41: je píseň, jejíž prvky lze pozorovati v době Husově, ale nejstarší zápisy pocházejí z konce století XV. a počátku stol. XVI. v kancionálu Sedlčanském a ve Franusově rukopise Královéhradeckém 1505. Oba zápisy jsou skoro shodné. Prof. Orel rozvádí dále historii vývoje melodie a vývoje textu léto písně. Uvádí dále, že nynější nápěv moderní se změněnou druhou částí pochází z doby velmi pozdní. Praví, že nutno píseň rehabilitovati, vrátiti ji staršímu nápěvu, aspoň onomu, který dal Šteyer vytisknouti v I. vydání svého kancionálu, pokud se nenalezne v rukopisech pokračování a dokončení původní melodie, jejíž počátek uvádí kancionál Franusův. Zůstane vždy, zvláště po stránce melodické, perlou posvátné poesie v Čechách. „Dies est Laetítí~ae"[, (Nastal nám den veselý). Nejstarší zápis je papírový rukopis knihovny vyšebrodské z r. 1410 jako interpolace vánočního Gloria, psané-ho chorální notací. V různých kancionálech jsou malé změny v nápěvu nebo v za-končení, jinde i změna motivu dosti značná, i jiná notace; v 15. stol. byla tak známa tato píseň, že lid znal nápěv zpaměti, mnohé kancionály zaznamenávají proto jen text; v XVI. stol. u nás zdomácn -1 durový útvar melodický s různými varianty. V té době užívalo se této písně tak, že jí byla proloLena trop.ovaná stará liturgická prosa čili sekvence s českým textem. Nejstarší český zápis písně mají rukopisy Vyš-ebrodský (polovina XV. stol.), Jistebnický kancionál latinský a rukopis Sedlčanský (konec XV. stol.). Původně složena v melodii mixalydické. Dále uvedeny jsou variace, vyskytující se v různých kancianálech (Šamotulský), -o jejím autoru je pojednáváno, t. j. o Janu Dobšovi, faráři táborském, či o bratru Lukáši (jejž uvádí Blahoslav jako autora); rozhodující by tu byly, soudí prof. Orel, kanci~onály bratrské, před Šamotulským vydané, ale ty nebyly dosud nalezeny. Zdá se pravděpodobnějším, že autorem byl Lukáš, a Dobeš jen jejím propagátorem. Pak posuzuje autor článku píseň po stránce hudební. Má dva typy: první se vyskytuje v polovici XV. věku, druhý, po stránce melodické, na počátku stol. XVI. (ve Speciálníku královéhradeckém s textem latinským), po stránce textové až v kancionále Šamotulském v druhé polovině XVI. století. „Vstale jest této chvíle."'` O tom praví prof. Orel, že ze srovnání ,Obsequiale” z r. 1585 s ,Woltářními knihami” z r. 1588 jest patrno, že utrakvisté v hlavních rysech přejali katolické obřady o slavnosti vzkříšení, modlitby a zpěvy zčeštili a k chorálním nápěvům přidali dvě strofické písně s mensurální melodií. Ve své studii osvětluje prvou píseň „Vstalt jest”. Aby tu byl úpinější přehled: Z historických námětů hudebních zaujal mezi jiným prof. Orla jako velmi pozoruhodný zjev Jan Záborský. Napsal o něm velmi zajímavý spis „Jana Táborského Proza o mistru Janu Husovi”. Táborský z Klokotské Hory: správce pražského orloje, vydavatel zpěvníků, skladatel písní a malíř — tak ho vypadobňuje; vytvořil ve své písařské dílně řadu kancionálů latinských i českých, vzácných památek umění hudebního, písařského i malířského z poloviny 16. sta- 44 „Cyril”, roč. 1907, str. 51-57. 45 „Cyril”, roč. 1909, str. 43-44, str. 134-135, str. 147-158. 46 „Cyril”, roč. 1909, str. 5, 19, 33, 52, 66, 85 a 107. 69 | ||||
|