|
| ||||
| ||||
|
letí. Prozy o Mistru Janu Husovi čili sekvence (Rex regum, Jesu Kriste, Králi králů, Kriste, vedle člověčenství tvého svatého).
Profesor Orel sídlil na Slovensku hlavně v Bratislavě. Je jisto, že z celého ovzduší bratislavského musila naň působit zvlášt silně umělecká osobnost Fr. Liszta, a právě na něho, který přece pro duchovní a církevní hudbu Lisztovu musil míti v prvé řadě otevřenu svou bohatě vnímavou uměleckou i vědeckou duši. Na tvto zřejmé vnější popudy odpovídá prof. Orel krásnou knížkou „Fr. Líszt a Bratislava” (Sborník filosofické fakulty university Komenského v Bratislavě). Má velký význam tato práce. Je tu neznámá korespondence Lisztova, vystupují význačná jména archiváře Batky, princezny Karoliny Saint, Witfgensteinové, Cosimy Wagnerové a četných jiných, všechen materiál, soustřeďovaný směrem k Bratislavě, kde často býval, a jejíž prostředí Liszt právě tolik miloval. Hudební Bratislava rýsuje se nám v dopisech prof. Orlem u různých osob získaných ve skvělém světle, a vztahy Lisztovy k ní, jak jsou hluboké a jak prosvětlují jasně pino významných chvil z jeho bohatého života -- byla mi tato Orlova knížka vysoce zajímavým doplňkem Lisztovy korespondence,4' doplňkem prací Liny Ram,,anové (s jejím zásadním pojetím duchovní a církevní hudby Lisztovy však nesouhlasím), doplňovala mi i velmi zaiímavého „Franze Liszta” od Augusta G~llericha a,od Dr Julia Kappa i téhož ,Liszt-Brevier".48 Za svého pobytu na Slovensku (1919—1938) prof. Orel — tento empirik svy"m estetickým přesvědčením —čerpal co neihlouběji z toho, co mu vědecky dávala Bratislava zejména a Slovensko vůbec. A zase má tu pivně rozvrženou práci; neimprovisuje. Koná velmi záslužné dílo: klade základ pro vědecké bádání v dějinách církevní hudby; s pílí (v níž byla vždycky jeho jedinečná síla) spisuje „Hudeb&ní památky františkánské knihovny v Bratislave” ~„Sborník filosofické fakulty university Komenského v Bratislave" č. 59, 1930). „Hudební památky františkánské knihovny v Bratislave” pojednávají z počátku o historii řádu na půdě bratislavské. V 15. a 16. věku, pěstovali františkáni chorál, rovněž v 17. a 18. století, mimo to v 16. a 17. století vokální polyfonii. V 18. věku, kdy byla zakázána instrumentální hudba (figurální mše s průvodem orchestru), t. j. roku 1730, pěstují monodii. Písně zpívány slovensky, chorvatsky a česky. Zpěv pěstovali i mimoliturgický při průvodech v době moru, theoforických a j. Reformy josefinské podlomily trochu vývoj, ale později se zpěv zase povznesl, zejména pěvecká výchova mládeže. Ke konci následuje podrobně provedený soupis památek. Z této základní práce tři výňatky uveřejňuje prof. Orel v našem listu: „Vokální polvfonie 16. a 17. stol. v Bratislavě s,40 ,Monodie v 18. věku v Bratislavě"50 a Paulin Bajan (1721– 1792).11 Tu je stručný výtah z posledně uvedeného spisu: Touto studií se doplňují, někde korigují data, uvedená v knize „Hudební památky františkánské knihovny v Bratislave”. Bajan byl františkán, skla-datel primitivních skladeb, přizpůsobených malým prostředkům hudební re-produkce a srostlých s lidovou kulturou západoslovenskou, varhaník, učitel zpěvu a ředitel kůru. Psal sborníky, kancionály, jež zdobil iniciálkami a celo-stránkovými obrazy, průkazy to nejen jeho umění písařského, ale i malířského, jež mělo ráz lidový. Byl i literátem, pěstoval slovenskou prosu, duchovní lyriku (texty k duchovním písním), byl i sběratelem písní duchovních. V článku „Vokální polyfonie 16. a 17. stol, v Bratislavě” seznamuje nás s jednou částí činnosti bratislavských františkánů, kteří pěstovali nejen chorál, ale vedle něha i vokální p,olyfionii. Svědčí o tom sbírka vícehlasých mší, m-otett a zpěvů k nešporům, které jsou v řádové knihovně uloženy. V článku uvádí jména řádových bratří, kteří tu padají v úvahu jako hlavní činitelé, názvy sborníků, jichž setarn užívalo, jména skladatelů, kteří bývali na františkánském kůru na programu. Práce Xanodíe 18. věku v Bratislavě” pojednává o zákazu instrumentální hud- 47 Viz moje pojednání: ,Liszbova hudba církevní a duchovní", pak ,Pourtalesův Franz Liszt" — „Cyri"', roč. 1941, str. 85—88, 97—101. 411 Viz mnou stat „Prof. Dr Dobroslav Orel: „František Liszt a Bratislava” — náš list, roč. 1941, str. 112. 49 ,Cyril% roč. 1933, str. 25—27. 50 „Cyril”, roč. 1933, str. 49—51. 51 „Cyril”, roč. 1934, str. 27—29. 70 | ||||
|