|
| ||||
| ||||
|
uchylujícím s.e do pokojíčka duše své. Látku k nejskvělejšímu básnickému pro-jevu XIII. věku mu dává Jacopone da Todi; přiblížil se mu nejvíce, smířil fragedii na Golgotě, vyrovnal bol Mariin evangeliem lásky Kristovy. Mystikovi sv. Františkovi věnuje mši; Glagolskou mší oslavuje staroslovanskou liturgii, sv. Václavu věnuje dílo, jímž tvoří nový typ českého oratoria. Je hymnikem života bez skepse a pesimismu — i milostné písně (Thakurovy texty) jsou mu modlitbou. Sbory prýští z čistého zdroje lásky k vlasti.
Jako psycholog je pinokrevným dramatikem. Zná dokonale současné jevy hudební, nepohrdnul chorálem v melodramatu o sv. Julii a v ,Deboře", zalíbil si polyfonii starých mistrů, kterou nezaměňuje za lineární konstrukci hlasů, ústí-cích v heterofonii. Obdivuje Beethovena v jeho formální čistotě stavby, Smetanu v jeho jásavé radosti, lidství a českosti. —Jeho dílo je trvale hodnotné, slauží nejen pravdě, ale i kráse, je kafharsí duší, dodávajíc veškerému dění metafysickou povahu. Je projevem čistého lidství. Učiti se tomuto dílu znamená je pochopiti a je milovati." A k J. B. Foersterovi znovu se Orel vrátil, když napsal oslavný článek k jeho osmdesátce: „Duchovní profil J. B. Foerstera” (ve „Věstníku pěveckém a hudebním").S1 Článek je obsahově spřízněn s oním právě uvedeným, je však navenek úpině nově vypracován; zajímá také tím, že prof. Orel tu pod-trhuje katolicitu J. B. Foersfera: „Profilem celé Foersterovy bytosti je hluboké náboženské přímo katolické přesvědčení, které bud zrcadlí zcela zřejmě, nebo jako zlatá nit se vine uvnitř jeho tvorby.” Jako všude Antonín Dvořák k sobě pozornost mého autora strhoval, tak bylo tomu i zde. Stat: -Anto;ní;n Dvořák a Alexandr Erkl`” v Prúdech` "8' to v tamto prostředí dokládá nejlépe. Prof. Orel v uvedeném pojednání udává, že Antonín Dvořák podporován Brahmsem a stávaje se světoznámým prováděním svých děl Hansem Richterem v Berlinu, vzbuzuje zájem Al. Erkela, dirigenta pešfských filharmoniků, vynikajícího interpreta klasické hudby, propagátora všeho velikého v hudbě (Wihan, Kubelík, Destinnová, K. Burian, Ondříček) ; Erkel dává významná díla moderní (Smetana „Má vlast"), z Dvořáka zejména Symfonii D-dur, houslový koncert a-moll s Ondříčkem, ouvertury „Domov můj”, ,Husitskou”, ,Ofella`, „Slovanskou rhapsodii”, „Scherzo capriccioso”, Symfonii třetí F-dur; seznamuje madarskou obec s Dvořákem i osobně; Dvořák sám řídil v Budapešti 20. prosince 1899 „Píseň bohatýrskou”, „Karneval”, svůj violoncellový koncert — byla to poslední velká Erkelova akce v koncertech filharmonických. Erkel byl také v písemném styku s A. Dvořákem; prof. Orel cituje dopisy z tohoto spojen í.113 Prof. Orel všímal si vůbec domácího ruchu ve vydávání skladeb z prostředí hudby duchovní a církevní; jako žurnalista zasahuje skromně tam, kde neprojevovali se druzí, tento doplňov'atel, jemuž Třebas za málo a přec vždy jenom dokonalé musíme být i tu pině vděčni. Cituji tu aspoň jeden důležitý posudek; týká se mše „pastoralis” J. C. Sychry. Uvádím jej proto, že je v něm vysloven zásadní názor o uplatňování barokismu v novější naší vánoční hudbě církevní: „Hlasy zpěvné vedeny všude samostatně v duchapiném kontrapunktu ... skladba vymyká se zastaralému pojmu mše pastorální a daleka jest oněch dudáckých skladeb, v nichž nic jiného neslyším, než hojnost do omrzení opakovaných rozložených Trojzvuků dominantních a fónických. Duch velebných písní vánočních dodává jí mysteriosního ovzduší a umělecké koncepce nároků na skladbu hodnou církevní liturgie."84 A mně se tu prof. Orel zamlouvá i tím, jak nás rád informuje o reformované hudbě německé, o onom zřídlu, z něhož čerpala ve svém vývoji i naše církevní hudba at v knihách, či skladbách samotných. Za příklad bych tu uvedl kritiku prof. Orla o nadšeném pracovníku německém Dr F. X. Haberlovi.85 Je mu organisátorem tak dobrým jako Fr. Witt, upravovatelem chorálních knih, vydavate- 8i Roč. 1940, str. 4—10- 82 Roč. 1924, sír. 570—578- 11;1 Těchto dopisů necitoval p. Ing. Šourek v posledně vydané korespondenci A. Dvořáka. 81 Cyril 1909, sír. 12. 85 Cyril 1910, str. 124—126. 81 | ||||
|