|
| ||||
| ||||
|
zvláštnosti, týče se to tempa, oddechů a p. Vezměme jen některou z obyčejných denních modliteb? Pokud jsou tu lidé svoji, znají se, shod-mou se. Ale přijde sem jeden neb více návštěvníků jiného kostela, kde se modlí a odpovídají jinak. Kdo se komu přizpůsobí? Nejjistější je, apelovati přím,, na hosta: dřív než spustíš, poslouchej, sžij se s duchem chrámu, kde jsi? Při dobré vůli a pokoře každého jednotlivce jistě se docílí jednoty a souzvuku ve slově mluveném i zpívaném, což poslouží kráse každého kostela a zbožnosti jeho lidu, hlavně pak k větší cti a slávě Boží. — Marie Lišková.
O ptuvadu Družinského zpěvníku. R. 1908 dostaly Mariánské družiny u sv. Ignáce v Praze za ředitele P. Frant. Žáka T. J. P. Zák ,byl Bohem nadaný básník. Mariánské družiny měly své pobožnosti, slavnosti, akademie. Bylo třeba nových písní. Básnické péro P. Žáka bylo vždy pohofovo. Hůře bylo s nápěvy. Kde je vzíti? Dobrá rada byla drahá. Pomoc přišla v pravý čas. V Mar. družině dívek měly starý školní Pivodův zpěvník, v něm samé krásné vážné písně — ovšem obsahu světského. Majifelka tohoto zpěvníku má j,ej dosud ve vážnosti uložený jakb upomínku na ry blahé časy. P. Žák použil nápěvů onoho zpěvníku, podloživ pod ně svá slova. Tak vznikly prvé písně: „Budiž vděčně velebena”, „Maria, Tvoje jména přesvaté”, >,V tvé srdce, jezu, ve svátosti" a celá řada dalších, uvede- E m i 1 D 1 a s k: Valašský skladatel J. N. Folášek a jeho dílo. Knihovna Unie českých hudebníků, č. 37. Stran 24, cena 4 K. V seznamu jeho děl nalézáme z duchovní tvorby kantátu ,Sfabat Mater" pro sóla, sbor a velký orchestr, a dále „Valašskou vánoční mši” z r. 1940 pro sóla, sbor, smyčcový kvartet, varhany a staré valašské nástroje. Vyšlo v listopadu 1941. E m i 1 D 1 a s k: Hudební ruch na Valašsku v poslední době. Knihovna Unie č. h., č. 38. Stran 48, cena 5 K. Zajímavé zprávy z rázovitého kraje. Vyšlo v prosinci 1941. J a n R a c e k: Sfru`cný úvod do studia E—ude-lrní vědy. Knihovna Unie č. h., č. 36. Stran 48, cena 6 K. Na málo stranách mnoho vědění je tu sne-seno. Vyšlo v prosinci 1940. D r M i l a d a L e j s k o v á: Hlaholské jubileum. Knihovna Unie č. h., č. 39. Stran 48, ceny 6 K. Od Luk-ese ke Smetáčkovi, kus české zpěvnosti a slávy. Vyšlo v říjnu 1941. D r J o s e f P l a v e c: Ofakar Zich. Knihovna Unie č, h., č. 40. Stran 16, cena 5 K hledejte Zichova díla v programech České filharmonie, ných v Druž, zpěvníku pod jmény Žák-Pivoda. Kdo by dnes znal ty nápěvy, kdo by v nich vy-tušil Pivodu, kdyby denně nezvučely zbožnými ústy při pobožnostech? Píseň „Budiž vděčně velebena” byla zpívána jako slavnostní vložka při titulární slavnosti Mar, družin S. prosince 1908. I ostatní zpívány zprvu jako vložky při družinských oslavách, pak se časem vžily v kostele. Všecky byly vydávány i s notami ve Věstníku Mar. družin, který téhož roku 1908 začal vycházeti. Záhy si vyhledal P. Žák hudební skladatele, kteří mu rádi tvořili hudbu k jeho mnohým básním. V Druž. zpěvníku čteme zvučná jména: V. J. Novotný, Wow~es, Říhovský, Douša, Suchý, Trumpus, Sychra, Vymetal, Sládek, Segens, Lexa, Zelinka, Cmíral. Některé z nich poutalo s P. Zálcěm upřímné doživotní přátelství. On dovedl takřka rozzářiti jiskru umění v tom, komu byla Bohem dána. V prvém vydání Druž. zpěvníku byly i cenné víeehlasé vložky, mnohé z písní staly se obecným majetkem lidu, jako „Ježíši králi”. Druhé a třetí vydání rozšířeno ,o lidové písně z jiného kancionálu, které ovšem po zavedení Ceského kancionálu ustoupily. Přes-to však zůstává Družinský zpěvník cenným od-kazem P. Žáka, historickým dokladem činnosti a rozkvětu Mar, družin, jakož i doporučení hodnou pomůckou při pobožnostech družinských. Byl v:astně základním kamenem Cyrilské Jed-noty Družinské u sv. Ignáoe, jak to sám P. Žák uvedl na její ustavující schůzi dne 16. února 1919. — Marie Lišková. Literatura v reperfoiru opery Národního divadla nebo na produkcích konservatoře — nenajdete jich tam téměř vůbec. Jediný rozhlas, zdá se, že ví, kdo to byl Otakar Zich". Vyšlo v listopadu 1941. Vzpomínka k stému výročí narozenin českéha nakladatele Fr. A. Urbánka a na 70 let (rvání závodu. Stran 16 s podobenkou zakladatele. Skromný, ale milý jubileiní spisek, do něhož přispěli svými články L. Boháček, J. B. Foerster, Vítězslav Novák, Jaroslav Křička, František Spilka, Ed. Weinfurfer, Luisa Veitová a L. K. Žižka, Vyšlo v prosinci 1942. D r J. R a c e k: Morava v barokní hudbě 17. a 18. století. Vydalo Sdružení přátel baroku v Brna 1942. Stran 48. Obsah: Dr Jindřich hrabě Belcredi: úvodní slovo. — Jan Racek: Morava v barokní hudbě 17. a 18. století. — L e o š F i r k u š n ý: K vývoji sólové kantáty v barokním slohovém období. — B o h u m í r Š t ě d r o ň: Barokní houslová sonáta. — H y-n e k K a š 11 k: Komorní nástrojová hudba 17. a 18. století a její rozvoj na moravském venkově. — V i n c e n c S f r a k a: Česká varhanní tvorba v období vrcholného baroku. — Několik poznámek k provedení Magnificat od Šimona Brixiho. — J a n R a c e k: Doslov. 116 | ||||
|