NEZAŘAZENO
Ročník: 1943; strana: 12,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
jímaný) způsob pojetí: v představách skladatele byl tu Betlem s Jezulátkem na chudičkém loži, nad ním sklání se Maria, Boží Matka s pěstounem Joscfem, před nímž klekají svatí tři králové i prostý lid, representovaný živlem pastýřským hlavně; scenerie představy je doplňována stády oveček, jimž pastýři vyhrávají na (rouby a šalmaje. A tak skladatelé baroka už zevní roucho skladebné se-strojují ve shodě s těmito zásadami prostředí v představě; honosný instrumentální průvod pro motetto je tu předpokladem zrovna jako v jeho provedení melodika (i ve hlasech) nástrojového zabarvení; průvod, i kdyby zas byl třeba jenom varhanám svěřen, přibližuje se charakteru pastýřských nástrojů, jich melodiím i barvám. Bylo zajímavo: i když to byli skladatelé přísných zásad re-formy církevní hudby, pro vánoční motetto dovedli aspoň se duchem trochu přiblížit hudbě baroka (Jos. Foerster, Fr. Hruška a j.). Ne tak Skuherský. Na-venek i dovnitř úpině zapřel tento sloh. Vyloučil vůbec —jako ve všech mofetfech — instrumentální (i varhanový včetně) doprovod. Jeho mofetto má svůj základ v ryzí vokáCní hudbě. Vnitřně odmítl i jen náznak na sloh baroka. Vyšel z principu přísné reformy právě i v tomto směru; užil přímo gregoriánského chorálu. Je to úvod k jeho slavnému moltetfu, offertoriu ,Laetentur coeli" (in nativifate Domini ad I. missam in nocte), které svoji skvělou melodickou linii čerpá doslova ze začátku gregoriánského offertoria, aby ho pak dále uměle trochu rozšířilo. Vybaviv je rytmicky neobyčejně svěže, svěřiv je sopránu ve vyšší poloze, nanesl je ve zvláštní rozjásané formě, jejíhož charakteru tak věrně sledují hlasy druhé. Hle: vánoční prostředí, přesvědčivě ve svém vnitřním založení, jež vyjadřuje vroucí příchyl k Božskému dítěti, oproštěné od každého i jen nástinu všednosti a vznášející se vysoko nad vším pozemským, ráz církevnosti udržen nad pochybnost. A není to nějaká výminka tohle vánoční motetto; další ve štastném výstihu vánočního prostředí církevního roku následují. Jak jásá jeho graduale Dnes sa;nctifíaatus, jak strhuje milostností svého projevu závěr offertorium Zuí sunt coelř, jak nově zní graduale Om,n;es de Sab.a venřent, psané v půvabném kánonu pro tři hlasy nebo offertorium Reges Zharsřs se zajímavým přela-děním ve svém středu, nebo offertorium Jubřlate Deo s motivem v úvodu vzatým takřka doslovně z onoho motetta Laete,ntur coelí. Jsou zas motetta k jiné době církevního roku, k době postní se vztahující: v ní z jednotlivých údobí motetta ze svatého týdne upoutávají zvlášt; mistři staroitalští právě tu vykonávali ve svých motettech hotové divy; Palestrinova Impropería, jeho O bone Jesu, Vittoriovo Popele meus, Lottiho Vere languores nostros za příklad; a z reformátorů Witf tu dokazoval přece velmi mnoho, právě jeho Improperřum, nebo Stehle: Adoro te, nebo Hacndl: Ecce guomodo. Než Skuherského O salutarís homofonního základu, úžasně skromné; ale jak mluví přesvědčivě, vroucně; Popule meus vzdor nezvyklému tempu (allegretto) má v sobě pino bolesti a smutku a zas trpké výčitky; Ádoramus te, oddaná, nanejvýš pokorná modlitba k Nejvyššímu Trpiteli. A pak motetta z doby po svatém týdnu. HaeC díes za příklad motetfo v rozjásané nádheře psané — Zangl v motetfu téhož jména na alelluja, jemuž e známé „alelluja” z gregoriánského chorálu základem, až k formě fugafta sáhl, skvělé-

ho, pompésního výrazu Skuherský neobyčejně stručný, hutný, ale také šfasfně výrazný. Další problém: mariánská mnf~ íta, z nich Áva Maria v katolické hudbě bylo zhudebněno bezpočtukrát ve formách nejrozmanitějších. Dle jeho Ave Maria (č. 129. a 137. sbírky) podle offiertoria Ásumpfa est, graduale Bcnedřcta et ve-

erabilis posuzujme Skuherského; kolik něhy, lásky k Marii, Panně i Matce Boží, vlil tu skladatel do motett rozsahem tak skromničkých, ale obsahem jak bohatým. Sem možno zařaditi i jeho starší dvě motetta: „In Ze, Domřne, speravP' a ,Benedřctus sít Deus”.

A tak tu proniklo Skuherského matetfo: v základu výraz idejí řezenské reformy ve všech ohledech a naň vštípena hová hudba tehdejší ve svých výrazových prostředcích a v celém způsobu zachycení slovního podkladu.

K motettu Skuherského dalších několik poznámek. Musím nejdříve rozebrat způsob pojetí textu. Průhled díla po všeobecné jeho stránce at navenek, či hlav-ně směrem dovnitř, přesvědčí nás -o jedné náležitosti skladebné (jež ostatně ne-uplatňuje se ;nejen u této formy, nýbrž Týká se všech forem, v nichž Skuherský

12
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ