|
| ||||
| ||||
|
V.
Učitelem byl Skuherský z našich největším — zejména když myslíme na obor hudby církevní. Především jako theoretik. „Zakladatel české pedagogické literatury hudební, všemu konservatismu zdaleka se vyhýbající, provanuté naopak duchem až krajně moderním” — výstižně o něm psal prof. Karel Stecker. Ředitel varhanické školy odchoval řadu vynikajících církevních skladatelů, jimž jeho theoretická díla (zejména: ,Nauka ,o skladbě hudební", „Nauka o harmonii”, „O formách hudebních”, „Varhany a jich zařízení a zachování” se vzornou českou varhanářskou Terminologií) byly bohatým zdrojem poučení; jim, přímým Skuherského žákům i těm, na které — zejména ještě dnes — svými pracemi působil a působí i bude působit nepřímo. Tak založil nám Skuherský svou vlastní školu církevních skladatelů. Zachytím aspoň nejvýznamnější: ze starší doby: Fr. Hruška, J. Nešvera a J. C. Sychra; Karel Stecker už znamená ve své vynikající učitelské a skladatelské osobnosti druhý vývojový stupeň, jenž je dán další řadou, vníž vynikají Fr. Picka a E. Tregler jako žáci nejpřímější; vedle nich presentuje se Vojtěch,Říhovský, který ze všech pro praxi kůrovou uplatnil se nejvíce. J. B. Foerster znamená mi třetí stupeň pro vývoj — tak projevil se v nejnovější době silně a přesvědčivě — jeho církevní (i duchovní) hudba pro tuto dobu stojí dnes rozhodně nejvýše. Stecker i J. B. Foerster — oba přímí Skuherského žáci. Nejmenuji J. Foerstra — byl rovnorodým spolupracovníkem F. Z. Skuherského. Cyril) Sychra. (K šedesátce.) Významné životní jubileum zastihlo Dr. jur. Cyrilla Sychru v piné, intensivní činnosti; včele velké korporace hospodářské i v pilné práci literární. Po řadu let zaplňuje stránky našeho listu obdivuhodně, jak námětovým, tak myšlenkovým obsahem četných článků formy monografické, kritických rozborů, studií, recensí, a jeho práce daleko přerůstají formát obvyklého časopiseckého příspěvku rozsahem i methodou. Jejich význam jest zvláštní, neboť jde v nich takřka o dějinný význam české hudby duchovní a církevní, o zásadní hodnocení Wiftovy reformy a jejího vlivu v Čechách, o základní postoj k hudbě duchovní a církevní, o mnohé nové postřehy a hlediska na život a dílo jednotlivých skladatelů, zajímavá řešení některých problémů a vyjasnění mnohých otázek a dohadů. Jako prvorozený ze dvou synů vynikajícího skladatele církevního, pedagoga a ředitele kůru josefa Cyrilla Sychry, (1859—1935), vyrůstá malý Cyrill v prostře-dí intensivního dění hudebního, které zapouští v jeho duši provždy hluboké kořeny horoucího nadšení, síleného uvědomělým studiem, jemuž věnováno od dětských let mnoho času, píle a úsilí. V otcovském domě dostává se mu základů znalostí theorefických i praktických, takže záhy má své stálé místo u houslového nebo violového pultu v domácí hudbě komorní, a na mladoboleslavské kruchtě svého otce zpívá při všech příležitostech, postupem času od diskantu až po baryton. V hudbě pilně pokračuje také ve studiích středoškolských, staví se v čelo studentského orchestru, v němž hrají kromě mladšího bratra Lumíra (později znamenitého virtuosa na varhany), také Boleslav Vomáčka (hudební skladatel) a Josef Bartoš (hudební spisovatel), zúčastňuje se každé neděle sborového zpěvu podle potřeby i jako sólista na kruchtě. Prázdniny trávívá také v rodišti otcově v ústí nad Orlicí, v místě bohatém hudební tradicí. Ovšemže ihned se připojuje k pěveckému kroužku místní mládeže a instrumentální zběhlost dává jako violista do služeb kvarteta, vedeného bratrancem, Jaroslavem Kociánem. Universit-ní vzdělání právnické v Praze doplňuje záměrným studiem hudebním; mocně jej poutají přednášky prof. Otakara Hostinského, které soustavně navštěvuje. Po přání otcově rozhoduje se pro dráhu úřednickou, kterou nastupuje u soudu v Mladé Boleslavi. Vrací se tedy mladý doktor práv, obohacen také hlubokým fheoretickým vzděláním hudebním a navazuje přerušené působení předně na kruchtě, kde nyní stále častěji zastává u dirigentského pultu otce, který opět usedá k varhanám, osiřelým odchodem Lumírovým do Prahy, později do Plzně. 16 | ||||
|