|
| ||||
| ||||
|
Ta myšlenka se, vždycky v duši moji schýlí, když při zkoušení t e r e e zvon se rozekvílí, což v duchu mém mi živě ona muka kreslí, když se ženou jsme kdysi u postýlky klesli, kde — jak se tehdy, nešEastným nám zdálo — již první naše dítě téměř umíralo ... Však milosrdná ruka lásky Boží přec podpírá, když těžký křížek vloží: nám zachráněno bylo dítě, Bohu chvála! I druhé dítko Boží dlaň nám brzy dala, a jeho podoba se zraku mému mihne,
když při zkoušení k v i n t o u zvonovina jihne ... To dobré dítě! Bůh mu žehnej v dáli! Teá dospělý je — tehdy hošík malý, jenž celé hodiny si hrával ve zvonárně a svého otce uměl napodobit zdárně ... Pak přišel nejmladší, b, zřím tu hlavu, když zkouška zvonu přišla na o k t á v u Ten malý čipera, jenž stěží našel soka! A každý říkal mi, že vypadl mi z oka: jen věkem liší se, však ve zjevu i hlase jest „druhé já” — mně tolik podobá se! Jdou myslí vzpomínky jak mlhy bílé.. . Však není hotovo, jsme v polovičním díle! Jest nutno přezkoumat i tóny vyšší. A zas můj duch, co ucho mé je slyší, v dál myšlenek se maně zatoulává a vnoučata zří mile usměvavá ... b, začíná jich býti pěkná řádka, a mám je rád — má sivá holoubátka! Však podívám se na ně zase v zimě. Teá právě napadá mně při d e c i m ě, že někdy v očku jim to bleskne vzdorně, však jsou to děti! Nakonec však svorně zní z jejich srdcí láska, která všechno hojí, jak s duodecimou i kvindecima se tu pojí. Shad někdo řekne mi, že přeludy mne mámí.. . A přece ne! To všechno zvon tu povídá mi, ba ještě víc: VždyE vyzní naposledy i s p o d n í o k t á v o u, v níž zřím své předky, dědy - jichž mrtvá těla dávno zasypána rovem, však věrnost jejich ducha nad naším bdí krovem.. . Již zkouška skončena. — Zní bezvadně mé dílo! A za to všechno blaho, jež se v nitro vlilo, ó, zazni s věže posvátný ty hlase, aE píseň věčnosti se ozývá i v čase, a srdce věřících výš k nebes sladké tuše jak Boží rodinu aE vede zvonu duše! ...« Různé zprávy Za kapelníkem Antonínem Kaněrou. (j 9. XII. 1942.) Odešla známá postava pražských chrámových sborů. Jeho mafeřským kůrem byl kůr chrámu Nejsv. Srdce Páně na Král. Vinohradech, v jehož farnosti bydlel. Vzpomínám — bylo to ještě ve farní kapli sv. Aloise p"red vybudováním nového kostela — jak se jedné neděle přihlásil mému otci, tehdejšímu řediteli kůru, do sboru nový zpěvák. Lahodný, čistý tenor, bezvadná intonace, zběhlost ve čtení not a zejména láska k zpěvu j,ej na první pohled doporučovaly. „Chci zpívati z ochoty a vypomáhati, jak jen mi to bude možné,” pravil potom mému otci. A tato slova pinil až do konce svého života. Se stejnou pietou zpíval sborové i sólové skladby, gregoriánský chorál i prosté Amen, všímal si bedlivě i posvátné liturgie. Byl i dobrým houslistou a dovedným sbormistrem. Ve volných chvílích po-máhal při rozepisování nových skladeb a při pořádání chrámového archivu. Od nás pak přečasto spěchal s houslemi k sv. Prokopu na Žižkov nebo k sv. Rochu na Olšany, o mimořádných slavnostech vypomáhal i v jiných kostelích. Kolika snoubencům zazněly zvuky jeho houslí při svatbě, kolik mrtvých doprovodil svým zpěvem na poslední cestě? Jen toho často litoval, ze ne-dovede hráti na varhany. Zákeřná choroba pod-lomila jeho život v piném věku 48 let. K zbožné-mu povzdechu za věčnou spásu jeho duše při-pojujeme i vroucí přání, aby našel hodně násbedovníků, nebof> budeme-li míti řady tak zdat- Cyril, Praha. Archiv Cyrila. Antonín Kanéra. ných, obětavých a svědomitých pěvců, jako byl zesnulý kapelník Kaněra, pak může chrámový zpěv dosáhnouti té výše a dokonalosti, jaké jedině je hodna oslava Boží, — Dr Václav Smolík, S kruchty a podia Z hudebních dějin na Jindřichohradecku. K his- řichově Hradci v 17. a 18. století, byl sestaven torickému koncertu 27. března 1943. Toho dne se po předchozím pramenném studiu, které má výv Jindřichově Hradci konal historický koncert, znam pro celé dějiny starší české hudby. Hradec který má větší dosah než místní nebo krajová je město s úctyhodnou kulturní tradicí. Bohatá událost. Jeho pořad, a to ukázky z hudby v Jind- historie města jest dnes již z největší části pro. 23 | ||||
|