|
| ||||
| ||||
|
zkoumána, protože se jí v kraji věnovali četní regionální pracovníci, kteří snesli jednak vzorné dílčí příspěvky, jednak se postarali o bibliografii pramenů. Před časem rozvinul jeden z nich, odborný učitel hudby Leopold Janů, dotaziríkovou a studijní akci, z které sestavuje slovník hudebníků na Jindřichohradecku. Své práce ši'astně využil i pro praktický koncertní život a propagaci kraje. Při shledávání v hraběcím archivu czerninském a v soukromých sbírkách připravil si materiál pro historický koncert, který ve jmé_ nech i látce spíná skladatele a díla pozoruhodného významu. Hudební život Jindřichohradecka v 17. a 18, stol. vyrůstal nejprve z domácího katolického baroka, později hlavně z rušného, mondénního prostředí rozvětvené hraběcí rodiny Czerninů, jejíž někteří členové vynikli jako mecenáši a zanícení pěstitelé umění a věd. — V domácí půdě koření význačná osobnost hradecké-ho původu Adam Michna z Otradovic, kterého novější bádání posunulo až mezi skladatele českého literárního a hudebního ba-roka. Ceníme si jak jeho básnických děl, tak zvláště technicky i výrazově dokonalých skladeb, které prokázaly svou trvalou životnost v ně_ kolika nedávných provedeních na koncertech a v rozhlase. Pro koncert byly vybrány lidové duchovní písně z „L o u t n y č -e s k é” pro chlapecký sbor a klavír z r. 1653. Na pozvání městského osvětového sboru spoluúčinkoval 20členný dětský sbor z Třeboně, který dirigoval josef Štefl. Czerninové, kterým se dostávalo pečlivé a nákladné výchovy v kulturních evropských střediscích, pěstovali a udržovali čilé hudební styky. Podporovali skladatele, kteří jim připisovali nebo dodávali skladby. Historický koncert byl pěkným obrazem těchto bohatých vztahů. Hr. Humprechtu Czerninovi, královskému místo-držiteli v Čechách a prvnímu komořímu, věnoval r. 1669 svou „S o n á f u”, suitu pro tři dechové nástroje, sopranista císařské kapely ve Wienu F i 11 i p p o V i s m a r r i, skladatel kantát a arií, Provedli pp. J. Špírek, V. Švec a V. Zelenka. U hr. M. Gabriely Czerninové, provdané hr. Lažanské, by1 domácím učitelem hudby j o s. A n t. P 1 a n i c k ý, člen starého hudebnílo rodu z Manětína. Proto byla do pořadu koncertu zařaděna jeho „A r i a de c o m m u n i o n e” z ,Opella ecclesiastica" pro sólový soprán, housle, cello a klavír. V novém světle ukázala se v rámci koncertu dosud málo známá postava J a n a A n t. R e i c h e n a u e r a. Vědělo se o něm, že byl do
F r. B. V a n ě k : Na srdci. (Č. A. T. v Praze — leden 1943, cena 98 K). Autor v této své knize zachycuje život zp,elhřim~ovskéh:o kraje, jak se tu jevil před sto lety. Velmi výstižně jsou tu po-dány lidové zvyky a obyčeje, písně x tance tehdejší doby, námluvy, svatba, manželské smlouvy i kšaft a pohřební obyčeje; vánoční koledy, masopustní veselice, velikonoční zvyky, obžínky, poutě, to vše střídá se jako v kaleidoskopu v tomto poutavém románě. Krásná idyla vesnického páru jest však zkalena prvým děckem, synáčkem, jemuž není dáno se těšiti ze svého r. 1722 varhaníkem v Praze, kde se zachovaly i jeho skladby. Místní bádání prokázalo, že byl poté v Hradci farním varhaníkem a tam zemřel r. 1730. Na koncert se dostala jeho „A r i a de a d v e n t u” rovněž pro sólový soprán, violu, cello a klavír. Obé zazpívala se zdarem Marta Kadlecová v doprovodu pp. Dr J. Šetky, J. Erbena (housle), M. Sfejskala (viola), J. Gervíčka (cello), a autora této úpravy L. Janů (klavír). Nejpronikavěji projevily se krasoumné záliby u hr. Jana Rudolfa Czernina, nejskvělejšího před_ stavitele rodu. Za pobytu ve Wienu byl počítán k největším příznivcům dvorní opery; v Salzburgu navázal přátelství s M o z a r t e m a stý-kal se s ním i v pozdějších letech. Ještě dnes chovají v Jindřichově Hradci klavír, na němž Mozart hrával, a který Czernin získal jako památku po mistrovi. Mozart věnoval svému příznivci tance „C o n t r e d a n s e” pro klavír, které zahrál jako host 16letý klavírní virtuos V. Mencl z Budějovic, žák prof. BI. Šimánkové. Pro hraběte Jana Rudolfa Czernina komponoval i Leopold Antonín Koželuh, po Mozartově smrti dvorní skladatel ve Wienu; hrabě u něho objednal kantátu k pražské korunovaci Leopolda II. Na závěr koncertu se výborně hodily Koželuhovy Czerninské lovecké f a n-f á r y s jásavým slavnostním H a 11 a 1 i pro 4 dechové nástroje, které byly hrány na parfosních honech v lesích jemčinské obory u řiradce. Zahráli je pp. J. Červíček, R. Jelínek, O. Eder a J. Vytiska. — Koncert byl již v před-prodeji vyprodán. Proslov měl archivář Dr Karel Tříska, který dal k disposici uložené unikáty skladeb v zámeckém archivu a umožnil koupi ostatních opisů starých skladeb. Pro koncert byl vydán program s reprodukcí titulní strany Michnovy „České Mariánské Mu-z i k y”. Návštěvou byli přítomni hr. Czernin, pr. M. Lobkowiez a velká česká umělkyně pí Anna Slavíková-Jordánová. Historický koncert jindřichohradecký je ovocem dobré a hodnotné práce. Je účinným povzbuzením všem městům, kde hudba vytvářela kulturní tvářnost kraje. Sám o sobě prokazuje, že jsme měli v minulých staletích hudební život vysoké úrovně, napájený i stálými a plodnými styky s hudbou světovou, zvláště německou. — Městskému osvětovému sboru, spolku Přátelé starého Hradce a p. Dr K. Třískovi pafří zásluha a dík za to, že koncert umožnili. — Dr Otta Frie. Literatura zdraví. Odstrkován všemi pro svoji tělesnou vadu, prožívá ve své dětské duši vlastní život. Lásku, jíž sám postrádá, přenáší na své milé kůzlátko, které je jeho jedinou radostí. Ale i té jest zbaven vlastním otcem a toto věrné přátelství milého zvířátka jest pak příčinou jeho smrti. Láska —ten posvátný cit, vložený do srdcí Iidských Bohem, — kterou posléze neštastnému otci v pravém světle odhalil pelhřimovský soudce, jest závěrem díla. Láska otcovská, jíž se děcku zde nedostalo, jest v jeho smrti nahrazena láskou Nebeské Matky. J. D. 24 | ||||
|