|
| ||||
| ||||
|
Mohutný průvod, který ukazoval úctu a lásku k zemřelému, doprovázel rakev na kroměřížský hřbitov, kde se s mrtvým rozloučili jménem p. arcibiskupa Msgre F. Kutal, řed. arcib. gymnasia, Dr Fr.Vlach, synovec zesnulého kaplan O. J. Zmeškal a dirigent Moravana, řed. Třasoň.
Odešel ředitel kůru, jakých máme velmi málo. V svém srdci choval lásku k chrámovému zpěvu, o jehož očistu si získal nesmírných zásluh. Budiž mu ze-mě lehkou, v ní at odpočívá v pokoji. Dr Cyrill Sychra: Eduard Tregler. * 5. ledna 1868, t 6. srpna 1932. LITERATURA: Adolf Cmíral: Eduard Tregler ;,Cyril" 1928; Emil Hula: K 60. narozeninám Eduarda Treglera („Hudební výchova 1928"). Mám dojem, že my všichni, kdo měli jsme a máme Eduarda Treglera rádi, tě-šili jsme se a těšíme zejména z jeho mší, obdivujíce se mu vždy v piném pochopení a s láskou, že přec jen nevystihovali jsme ho cele, nedomýšleli jeho prací úpině; hledíce ho začlenit nějak do vývoje naší církevní hudby, bud' stavěli jsme ho prostě vedle jeho učitele Karla Steckera, nebo zase vedle Františka Picky jako spolupracovníka, nebo zas probírali jsme se Treglerovými skladbami, snažíce se nacházeti velké klady v jeho pracích (a ty tu rozhodně jsou), ale nevytušili jsme snad, že mezi jednotlivými skladbami jsou význačné rozdíly, hluboce zajímavé, jež samy o sobě dovedly by v růstu skladatelovy umělecké osobnosti dovoditi dosti až překvapujícího. A tak se mi tu podává účel mé práce o Treglerovi; chystal jsem se dávno k tomu, abych aspoň v hlavních tazích narýsoval Treglerovu podobiznu, které jsem nerad postrádal ve sbírce svých portrétů církevních skladatelů. Budu vděčen svým čtenářům, projdou-11 se mnou pozor-ně zejména mešní skladby Treglerovy, nebot v nich právě proráží umění skladatelovo nejvýrazněji — sólistické jeho skladby nevykazují již tolik vývojových rozmanitostí. Missa iubilaei op. 2. Je prvotinou v jeho církevních pracích a napíši hned, že je jeho skladbou, sfanovící už pevně program pro činnost další, je jeho jasnou konfesí, je jeho prací největší rozsahem i hodnotou. Určujeme-li její vnitřní podstatu, zejména ve směru k jejímu myšlenkovému stavivu, nalézáme ji v rozhodném zdůraznění gregoríánského chorálu a ve způsobu volného jeho využitkování tak, jak se to mohlo díti v prostředí tehdejší hudby vůbec; tedy práce s tímto chorálem po-dle možnosti dobou daných. S gregoriánským chorálem setkáváme se hned v „K y r i e” v jeho začátku, kde vyznívá nám jasně chorální „Kyrie” in Dominicis Quadragesim.ae"; platí to o třetí části ,Kyrie", jež je motivickou parafrasí třetího „Kyríe” téže chorální mše. „G 1 o r i a” ve svém začátku čerpá zřejmě z chorální mše ,ín f estis duplicibus", at už ve mši se zpívá ,Et in terra" či „Laudamus Z'e”, nebo zase ,Quí tollis peccita mundi" — jde tu o citace těchže míst z chorální mše. „C r e d o” — úvod má melodicky doslovný výňatek chorálního IV. Creda (Álius modus cantandi) zrovna jako zase „Et ín unum Domínum”, ,Et ex Patre n,atum% „Et resurrexit” — , S a n c t u s " ba i „Plení sunt caeli” jsou odtamtud se svým motivickým základem, podobně jako prvá část motivu z „A g-n u s”, pak motivek u slova „peccata';- A z těchto všech motivických prvků do-chází Tregler po každé do nového melodického prostředí, k melodickým tvarům, jež volně dýchají novou, tehdy se projevující hudbou; a zase nejenom ony, nl - brž všechny projevové prostředky, vytvářející fakturu vnitřně podivuhodně stmelenou; to vše tvoří Tregler tak nenuceně, přirozeně, že až udivuje. Je tu zřejmé zužití, ale nikoliv důsledné, piné zpracování nadhozené myšlenky, je tu zajímavé změňování různých motivů vedle sebe kladených, nikoliv ze základního thematu dovozovaných — prostě není tu architektonické výstavby, jen povšechně povahově na sebe motivy navazují. 26 | ||||
|