|
| ||||
| ||||
|
Z poušti jdoucí, vale řkoucí, nalezl dobrotivost,
hned z počátku v svým zármutku okusil z nebe libost. Děl: „Jest pomoc a v kříži moc proti ďáblům”, Jan Křfitel. V tom znamení v pokušení Ivan byl zvítězitel. jsouc posilněn a potěšen skrze nebeskou milost, jak se vrátil, hned vyvrátil všech svých protivníkův zlost. V tvrdý skále podnes stále jest znamení vítězství, v ní vyrazil a porazil všecku sílu dábelství. Po všem boji jsouc v pokoji, děkujíc Bohu sloužil, dokonalost, trpělivost naleznout srdcem toužil, což předkládá a vykládá kámen krví zbrocený, jeho příkrost, skály tvrdost, a v ní noh vytištění. Tyto cnosti, jenž v temnosti čtyřicet let zůstaly, jako jasnost, slunce pěknost, divně se okázaly. Neb Diana jest Ivana skrytého nám vyvedla, skrze laňku k jeho stánku Bořivoje uvedla. Kníže plesá jdouce z lesa z tak drahého pokladu, což Ludmile bohumilé beze všeho odkladu hned zvěstoval, Ivana zval na svůj zámek tetínský, by navštívil a udělil požehnání nebeský. Přijdouc z hradu ze všech darů Bohu jest poděkoval, svou hodinku, smrti chvilku, duchovnímu zvěstoval. Spasitelem s drahým tělem od něho byl potěšen, pák k radosti, věčné vlasti, z toho světa povýšen. Osm set let Jan, čistý květ, v zemi pochován kvetl vždy zázračně, již předivně na světlo jest vykvetl. Prve tajně, již veřejně chtěl Bůh, by svaté tělo v uctivosti, počestnosti odpočinutí mělo. Ó Ivane, k tvý ochraně utíkám se, k milosti. Ó dennice, bud má svíce, který sedím v temnosti nedostafkův, zlých mých skutkůvl Vypros mně pravou lítost a mé duši, jak přísluší, u Boha věčnou milost. K tvému hrobu, bys mou mdlobu uzdravil milostivě, ach, pospíchám, k tobě vzdychám, vzhlédni na mne laskavě. Moje srdce pláče hořce nad svýma všema hříchy. Svou milostí at odpustí Ježíš, beránek tichý. At otevře darův dveře nám tyto těžký léta, cnosti vzbudí a vypudí neřesti zlého světa, by v nás láska vždy křesfanská, vší pobožnosti pramen květl časně, potom věčně. Ať se to stane. Amen. Nápěv této písně nachází se na listě 23 spolu s textem necelých třinácti prvých slok. Podávám jej tu přepsaný z e-klíče do g-klíče: Ó I - va-ne, náš pa - tro - ne, da-rův božských studni - ce, ze-mé čes-ký, zná-me vší-ckni, sva - tý ví - ry de : ni - ce, po-bož-no-stí, sa-mot-no-stí 36 | ||||
|