|
| ||||
| ||||
|
•
f / I-va-na, poustev - ní-ka, sy-na z domu Charvauké - ho, Bo-ží-ho mi-lov - ní-ka. Na 1.24a je týž nápěv a tatáž dvojhlasá úprava s německým textem tohoto znění: Ihr meine Sinnen wachef auf, Lobt diesen kóniglichen Sohn sucht Andacht zu vermehren, und frommen Eremiten, stimmt ein zugleich ihr Glieder auch, als welcher in der Jugend schon Sankf Ivan zu verehren. die Hi;ll' und Welt bestritten. Český text je zřejmě překladem této písně německé. Zachovala se nám, bohu-žel, jak z německého, tak z českého znění toliko první sloka, ač v latinském přípis-ku na 1. 24b dole máme doklad, že píseň měla slok více. List 101 obsahuje ještě jednu píseň k sv. Ivanu. Její nápěv zní takto: Přistup, přistup čis-té srd - ce, spo-bož-ným roz-jí-máním, kte-rak I-van, syn krá-lov-ský, vez-mi příklad,vér-ná du - se, sduchov-ním na-u-ce-ním, slá-vu své-ta po-tu-pil, ská-ly si ob - lí - bil čes - ký, to - bé pří-klad před-lo-žil. Pod nápěvem je text tohoto znění: Přistup, přistup, čisté srdce, s pobožným rozjímáním, vezmi příklad, věrná duše, s duchovním naučením, kterak Ivan, syn královský, slávu světa potupil, skály si 'oblíbil český, tobě příklad předložil. Vzhlédni okem pobožnosti, kterak Ivan pospíchá s trůnu velkého království, po skalách, lesích vzdychá. Rozjímej, jak svým rodičům poslední vale dává, kterak svým milým přátelům smutné loučení zpívá: „Měj se dobře, urozenost, jenž jsi mne ozdobila, ty jsi jedinká zmužilost, mně jsi trůn propůjčila. Jinší budu urozenost mezi skály (?) hledati, když obleču poníženost, s tou Boha milovati. Opouštím s perly (?) drahými korunu roztkávanou, berlu králův, s diamanty jasnými ozdobenou, korunu s pěknejma cnostmi na poušti budu hledat, ozdobím s dobrejma skutky, s ní k věčnosti pospíchat. Lahůdky a krmě skvostný dům královský připravil, nápoj těla k občerstvení v rozkoši jest přistrojil. Jenžto krmě a lahůdky pahrbky mně vydají, čisté vody ze studánky mé tělo občerstvují. Honbu vzácné veselosti dům charvatský přistrojil, bych mou mysl, jsa v starosti obtíženej, potěšil. Moje veselost na poušti, v pobožném rozjímání, když povedou milou duši k božskému milování. 38 | ||||
|