|
| ||||
| ||||
|
sice vyšší harmonický výkon a větší erudfce hudební, — ale nikdy nemá býti vícehlas jejím cílemí Tak zv. škola benátská dala podnět k skladbám 8, 12, 16 i 20hlasým. Soudí se, že díla Palestrinova 3, 4, 5hlasá ne sice efektem, ale svou vnitřní krásou předčí jeho skladby 8hlasé. Známý a proslulý církevní skladatel t P. Ignác Mitterer napsal, že ideál krásy hudební nacházel ponejvíce ve skladbách trojhlasých.
7. Krásy ubírá i nesprávný, nepřirozený přednes. Vyžaduje s° i slohové po-chopení skladby, proto mají pěvci vniknouti do jejího ducha. Rovněž bylo by na úkor krásy, kdyby pěvec sebekrásnější kultury hlasové dal se strhnouti marnivou touhou po zálibě a vjožil do skladby «prvky, jež tam nepatří; podobně by chybil i dirigent, kdyby odvolávaje se na své osobní pojetí, žádal při přednesu něco, co by s vnitřním duchem komposice se nesrovnávalo. Tento přednes nebyl by přirozený, pravdivý —Tedy ani krásný. 8. Protože lidský duch jest podstata živá, síla stále činná, vyžaduje se tato životnost i při zpěvu. Proto volné, živé melodie zpěvu polyfonního více uchvacují znalce než vážné akordy homofonní. 9. Konečně možno i tvrditi, že krásně dovede zpívati sbor, jemuž jest zpěv u-měním i potřebou, — ne snad jen zvykem. Pěvci, kteří zpěv milují, zpívají s nadšením, — jsou jedno srdce a jedna duše, —a, jednotný rytmus činí jejich výkony neobyčejně krásnými, protože udivují posluchače i svým uměleckým temperamentem. 10. Protože mravní zákon jest od přirozenosti Bohem vtisknut do každé duše lidské, musí i text odpovídati všeobecným normám mravnosti; každé frivolní slovo porušuje krásu celého díla. V tom ohledu byli zajedno i pohanští filosofové (Plato a j.). — S tohoto hlediska můžeme mluviti o umění nečistém — i v hudbě. Člověk jako rozumná bytost silou své vůle má a může smyslnost v sobě ovládati. Proto triviální zpěv, triviální hudba, probouzející tyto nízké pudy, ne-může býti nazývána krásnou. Církev jako svědomitá vychovatelka lidského pokolení jevila vždy starostlivou péči o liturgický zpěv i hudbu posvátnou. Církev volá své dítky do chrámu, aby v jejich srdcích zbožnou náladu udržovala, povznášela a stupňovala) Nuže, jak by se vyjímala frivolní, jedovatá hudba při úkonech bohoslužebných? Proto praví již sněm Tridentský (1545—1563) v dekretu XXII: Rectores ab ecclesia areeant musicas, ubi sive organo sive cancu lascivum aut impurum aliquid admiscetur (duchovní správcové af netrpí ve chrámě hudbu nebo zpěv lascivní nebo nečistý l) To jsou požadavky závazné ve svědomí jak pro kněze, tak pro ředitele kůru; proto třeba požadovati od těchto nejen znalost hudební, nýbrž i znalost liturgie a liturgických předpisů pro hudbu posvátnou. K slavné liturgii náleží i hudba a zpěv. Vážná většina církevních skladatelů jest toho přesvědčení, že chorál jest nejkrásnější hieratická forma hudby církevní. Krásnější jest chorál bez doprovodu varhan; doprovod varhan musí pak býti úpině podřízen liturgickému textu. V tomto krátkém pojednání nebyly uvedeny všechny podmínky, které krásno určují nebo zvyšují; pisatel vytyčil zběžně jenom některé důležité body, které mají osvětliti konsolidovanou základnu, na níž spočívá krásno v hudbě posvátné; jestli se mu to aspoň zčásti podařilo, bude se cítiti dosti odměněn za dobrou vůli, kterou byl veden při této publikaci. ' Cinnost cyrilská Obecná Jednota Cyrilská: Zápis ,0 valné hromadě O. J. C•, konané 30. červ-na 1943 v Křest. Akademii. 1. Z a h á j e n í. Předseda Ms cyrilskou myšlenku: prof. Vl. Horrnofa, a ředitele kůru u Bož. Srdce Páně v Praze XIL, Vojt. Smolíka. Všichni jim povstáním vzdali čest. Pak zahájil jednání. — Zápis o loňské valné hromadě byl vytištěn v Cyrilu, jeho čtení odpadá. 2. Zprávy funkcionářů. Cteny zprávy jednatelská, pokladní, revisní, redaktorská a administrační. Předseda poděkoval všem, zvláště jednateli p. Duškovi za jeho důkladnou zprávu, 41 | ||||
|