|
| ||||
| ||||
|
Jana Sarkandra, olomouckého mučedníka. Květen letošního roku vypiněn horlivým zpěvem mariánských skladeb od Budíka, Řghovského a Očenáška jak v kostele dominikánském, tak i kapucínském.
Zpráva o činnosti Arcidiecésní Cyrilské Jednotv v Olomouci. Činnost byla velmi omezena a spokojovala se stykem s farními jednotami, jimž po-skytovala rady. Zúčastnila se také oslavy stých narozenin hudebního skladatele Josefa Nešvery, bývalého dlouholetého dómského kapelníka a ředitele kůru v Olomouci, pořádané Kulturní radou, a položila na jeho hrob na Ústředním hřbitově v Olomouci krásný věnec. ACJ zastupoval jednatel František Večeřa-Sfřížovský. K úmrtí velkého přítele cyrilských snah, profesora Jos. Zmeškala, ředitele kůru a kapelníka kolegiátního chrámu Panny Marie v Kroměříži a čestného kanovníka, zaslala tamější kolegiátní kapitule soustrastný dopis. Chováme naději, že nám bude možno pokračovati v pořádání stavovských exercicií a kursů pro varhaníky, sjezdů a jiných po-činů k povznesení cyrilského ducha a církevní hudby a zpěvu. Kancionál Boží cesta se velmi pěkně ujal a požehnaně koná své poslání. Farní Cyrilská Jednota ve Velké Bystřici. Na valné hromadě Jednoty, která se konala dme 2. února 1943 ve Velké Bystřici, byli zvoleni tito funkcionáři: předsedou P. Emil Pluhař, kooperátor, místopředsedou Eduard Kobliha, stroj. zá_ m,ečník, jednatelkou Marie Kreičiříková, účetní, shormistrem Rudolf Janáček, řídící kůru, po-kladní Marie Vítová, v domácnosti, archivářem Jaroslav Pazdera ml., pilař. Revisoři účtů: Josef Matuška, topič, Josef Slíva, dělník. Clenové výboru: Anna Nezvalová, v domácnosti, Marie Čep,eláková, v domácnosti. Jednota čítá 40 činných členů. FJC v Jevíčku. Na valné hromadě, konané 30. března 1943 0 20. hod. v Katolickém domě v Je- víčku, byli zvoleni tito činovníci: předsedou P. František Kozumplík, arcib. rada a farář v Jevíčku, místopředsedou a sbormistrem p. Josef Jochec, ředitel kůru v Jevíčku, jednatelem Alois Gottwald, pokladní s1. Františka Nedomová, archivářkou pí Helena Krausová. Revisory účtů: sl. Marie Továrková, p. Antonín Mareček z Je-víčka. Výkaz činnosti F. J. C. ve Zlíně v r. 1942. Jeánofa slavila v r. 1942 deset let svého (rvání. 25. ledna byla slavná mše svatá s Te Deum. 8. února pak jsme pořádali Akademii s národním programem. 26. ledna při slavnostní valné hromadě rozhodnuto dáti členům 10 let zpívajícím památky: dámy dostaly křížky s řetízkem a páni Pražské Jezulátko. Clenů čítá naše Jednota 52. Podle hlasů 18 sopránů, 12 altů, 8 tenorů, 8 basů; 1 předseda, 1 dirigent, 2 zakládající a 2 přispívající. Od Arcib. konsistoře v Olomouci dostali jsme pochvalné uznání č. 4190 ze dne 27. dubna 1942, které čteno v kostele a předáno řediteli kůru. Dne 26. dubna 1942 zpívali ve Zlíně salesiáni z Fryštáku Palesfrinovu Missa Papae Marcelu (100č1enný sbor za řízení řed. P. V. Mrtvého). 14. července byl ve Zlíně řed. Jaromír Herle a řídil své requiem. Naše činnost: 19 slavnostních mší, 2 requiem, 2 pašije, 2 průvody, 8 májových pobožností, 3 svatby členů, 4 pohřby příbuzných členů, 2 požehnání, 1 velkopáteční kantáta, 1 zpěv na hřbitově a 1 akademie — celkem 45 veřejných vystoupení, 86 zkoušek. 26. ledna valná hromada, 19. dubna schůze výboru, 7. května přednáška vzděl. P. Juráka. Zpívali jsme: Mozart: Korunovační mše, Nešvera: Missa St. Eu-~enii (100. výročí narození), Herle: Missa F-dur, Řequiem, Missa Es-dur (sedmdesátiny), Dobrovský: České requiem, Drahlovský: Česká mše op. 265, Max. Kníže: Pastorální latinská, Kypfa: A-dur vánoční česká, Rvba: II. mše vánoční, upravená, Springcr: Te Deum, Nešvera: České Paši-,e, Říhovský: Velkopáfeční kantáta, Kolařík: Boží Tělo a j, vložky. Děfi zpívají příležitostně ze sbírky „Zpívající mládí”. S kruchty a podia Jaroslav Kocian. (V hudbě církevní.) Především nezdá se mi, že ti, kteří psali o Kocianovi k jeho šedesátce, byli by podávali vesměs náležítý ob-raz jeho uměleckého založení. Píší z většiny mnoho o složkách jeho umění, ale žalostně málo o jeho hlavní podmínce jeho velké reprodukční tvorby. Ta je v podivuhodném smyslu Kocianově pro s 1 o h. Nelze nikdy přehlédnouti, jak právě Jaroslav Kocian pronikl ve světě velkých houslistů a reprodukčních umělců vůbec v této věci. Mezi svými komilifony zvláště se zasloužil o to, jak v ieho houslové hře záhy prožíval se velký J. Š. Bach, jejž Kocian zrovna horoucně miloval, jak jemu vždy drahý Mozart, jak jedinečný Beethoven, Wagner, Braluns, Richard Strauss, z našich Smetana, Dvořák, Suk — to jen tak za příklad. Tenhle velký smysl pro sloh vyvinul se do hloubek proto, že Jaroslav Kocian z houslistů vůbec měl podivuhodně rozlehlou základnu hudební — v reprodukci houslové hry přirozeně nejdřív — vyvíjel se však zdárně i jinde; byl a je výborným dirigentem — byla doba v jeho uměleckém vývoji, kdy se vážně zabýval myšlenkou, věnovati se také dráze dirigentské; byl a je velmi dobrým sbormistrem; je také pozoruhodným skladatelem. Jeho mládí to bvlo, prostředí v němž žil, jež mu umožnilo a bylo zároveň podnětem, aby se tolik ze šířky mohl muzikantsky vyžít. „Jeden z blíženců vypravoval, druhý názorně vysvětloval a potvrzoval po-mocí sboru pěveckého.” To je názorný popis cyrilského sjezdu v CIsfí nad Orlicí v r. 1883 — to byl učitel Jan Mazánek a jeho věrný druh učitel Kocian, Jaroslavův otec, kteří nesli ten-krát všechnu tíhu sjezdovou, prvý jako řečník a zpěvák, druhý jako sbormistr; prvý šířil ideie, které jsme u nás přijali z reformy ceciliánské, druhý ve sboru ukazoval prakticky jejich základy a zdůvodnění; byla to mše ,Exultef" od Fr. Witfa, pak jeho Stabat Mater, dále ukázky ze soustavně vypracovaného pořadu ze vzorných jedno- až čtyřhlasých skladeb; a učitele Julia Kociana posudek v jeho sbormisfrovské funkci tenkrát: „Takové si já myslím dirigenty jednot cyrilských, kteří za sebou uchvacují sbor ... Missa ,Exultet” byla řízena, jak jen nadsený di_ 44 | ||||
|