|
| ||||
| ||||
|
neděli adventní v kostele sv. Vojtěcha v Praze, kdy Josef Foerster po prvé se svým sborem zpíval nejstarší a nejčistší církevní hudbu, jíž je — gregoriánský chorál; v něm byla přednesena celá mše; proměnlivé části, graduale a offertorium, ve smíšeném čtverhlasu zpívány od Witta a Foerstra. A pak už sledovaly skladby německého reformátora a vedoucího cecilského hnutí F. Witta, z nichž zvláště vynikala jeho slavná mše „in honorem s. Luciae”, dále Haslerova „Missa secunda”, D-dur mše od Piela; I. a III. mše Greithovy; a nyní mše starých klasiků církevní hudby: Ludovico Viadana ,L'hora passa" byla tou, jíž hudební literatura tohoto nejvzácnějšího směru církevní hudby u nás s pinou láskou a po-rozuměním byla uváděna v reprodukci do života. Svatovojtěšský sbor pak šel už vytrvale po nových cestách spolu s kůrem karlínským, jejž vedl všestranný P. Ferdinand Lehner. Dne 21. a 22. listopadu r. 1875 v kostele sv. Jiljí spojily se oba sbory k společným výkonům; svatovojtěšský sbor přednášel pětihlasou Palestrinovu mši ,Ascendo ad Patrem". Tehdy také se konal večerní koncert, při němž J. Foerster uvedl do programu gregoriánské „Credo”, ,Salvum fac regem" od Palestriny, ,Veni sancte Spiritus" od Allegriho, Credo ze mše Palestrinovy „Ascendo ad Patrum”, ,Veritas mea" od J. L. Belly, Gloria ze mše ,Quarta" od Skuherského, ,Stabat Mater" od Witta. Dne 4. října 1876 řídil J. Foerster v kos-tele sv. Jiljí Palestrinovu mši „brevis”, večer při koncertě ve dvoraně Svatováclavské záložny, jež právě byla otevřena, dva žalmy in falso bordone od C. P. Cimy,1., 4.,12. a 14. zastavení křížové cesty od Fr. Witta, „Timete Dominum” a „Justorum animae” od L~bmanna, „Ave verum corpus” od W. A. Mozarta, svoje „Regina coe'i”. V den svaté Cecilie provedl pak Gabrieliho mši „Missa brevis” a před ní několikrát Palestrinovo veledílo, mši ,Papae Marce 12 Průběhem davší doby přibírá J. Foerster na kůr svatovojtěšský další mše, patřící do pro-gramu reformované hudby církevní výlučně; jsou to: Josef Foerster „Missa in hon. scti Adalberti”, „Missa de Beata”; Gabrieli „Missa brevis”; Haller „Missa octava”, „Missa nona”; Hasler „Missa II.”; Hruška „Missa super „Narodil se Kristus Pán”; Koenen „Missa Panis angelicus”, „Missa Třium regum”, „Missa in A-dur”, „Missa in hon. s. Gregorii”; Mitterer „Missa dominicalis”; Skuherský „Missa in hon. s. Ferdinandi”; Witt „Missa in hon. s. Ambrosii”, „Missa in hon, s: Ceciliae”, „Missa Salve Regina”, „Missa in hon. s. Archangeli Raphaelis”, „Missa Exultet”, „Missa septimi Loni”, „Missa secundi Loni”, „Missa op. 8 b”, „Missa op. 38”, „Missa op. XII.”. Motetta dával J. Foerster od Etta, Aneria, Antonelli, J. Foerstra, J. B. Foerstra, Giorgiho, Koenena, Smolíka, „Pange lingua” od J. Foerstra (E dur, B dur a choralis), J. B. Foerstra (F dur, B dur), Horáka, Petzolda, Palestriny.13 Roku 1887 převzal J. Foerster kůr svatovítský; převedl tam valnou většinu skladeb, provozovaných u sv. Vojtěcha a zavedl některé nové; zejména to byly mše Clereau „Missa In me transierunt”, Greith „Missa in hon. S. Galli”, „Missa solemnis”, Eft „Missa in hon. s. Joanis Nep.”, Mettenleiter „Missa de sanctiss. Trinitate”, Otto Miiller „Missa secunda”, Orlandus Lassus „Missa quinti toni”, Palestrina ,Aeterna Christi munera”, Koenen „Missa in hon. s. Joannis Chrysostomi”, Witt „Missa septimi Loni”, „Missa in memoriam Conci-Iii Oecurnenici Vaticani”, atd.11:
Probral jsem z chorregentské činnosti josefa Foerstra aspoň prvé její údobí, ono, jež je zároveň zachycením začátků naší skvělé činnosti v cyrilismu, jenž proto mohl se tak z hloubky a natrvalo a při tom všestranně vyvinouti, že měl ve svých pracovních řadách lidi té schopnosti, všestranného založení, vysokého vzdělání a hlavně pravého nadšení pro práci, jako tomu bylo u josefa Foerstra. Byro zajímavým, že ve své době strhávala činnost Foerstrova na kůru i v koncert-ní síni, pokud právě i v ní pěstoval církevní hudbu, pozornost domácích i cizích kruhů hudebních. „Mnoho vynikajících pěvců, mezi nimi i všichni členové ,Kytary”, podvolilo se pod řízením nadšeného ředitele kůru úmorným zkouškám, trvajícím několik měsíců, a ,odměnou byly vzorné výkony. Není jistě hudebníka 1E Podle čl. P. Ferd. LeSmera v časop. ,Cyrill", roč. 1889, str. 93. „Přípravná doba Cyrillská”. 13 Viz pojednání P. Ferd. Lehnera v ,Cyrillu", roč. 1891, str. 3. „První desítiletí Cyrillské: ` 11 Viz tamtéž, str. 25. 55 | ||||
|