|
| ||||
| ||||
|
z té doby, jenž by si by1 někdy nezašel do chrámu sv. Vojtěcha, kde byla v ně-kolika málo letech provedena všechna vynikající vrcholná díla staré periody kontrapunktiků s Palestrinou včele, i skladby moderní, komponované v duchu reformačním. A jako za dob instrumentální hudby přicházeli i nyní do staré svatyně „V jirchářích” nejvzácnější naši hosté. By1 zde také Camille Saint-Saěns, a úsudek, který tehdy pronesl, zůstal všem v milé paměti a byl pýchou ředitele a sboru svatovojtěšského kůru: „Konečně slyšel jsem Palestrinu tak, jak si jej představuji. V Italii zpívají jeho hudbu v tanečním tempu, u nás ve Francii jej nesnesitelně vlekou, zde má jeho hudba duši."15
Foerster zná detailní malbu skladby s nevšední dovedností sborem svým interpretovati; práce, kterou vykonati s to jest jen hudebník důkladně vzdělaný, ředitel jemného citu. Vynikání jedněch a ustupování druhých h.asů jest podmínkou, která nikdy nesmí se opomíjeti ve skladbách kontrapunktických, mají-li zcela a dokonale platnosti si zjednávati: Na tom zak.ádá se umění ředitelské, které u Foerstra zejména jest vyvinuto. iÍčastnil jsem se u sv. Víta vzkříšení, o němž přednášelo se ,Pange lingua”, „Te Deum” (ve slohu falso-bordone) a „Regina coeli” od Foerstra, vše vokálně. „Te Deum” znělo slavnostně. Skladba krásy étherické, při tom nepříliš těžká... Na Boží Hod Wittova mše sv. Luciae a... v Pondělí velikonoční přednášela se Palestrinova ,Missa brevis". A srovnávám: Ve Wienu bych věděl jmenovati jenom kapelníka na dómu Preyera, profesora Krena a kapelníka Bóhma, kteří stejným pojímáním vynikají (citováno z 6. a 7. čísla Wittových „Fliegende Bláfter fiir katholische Kirchenmusik” — zpravodaj O. Múller, stat „ LIeber Prag und Wien").11 Právem píši o všestrannosti Josefa Foerstra v činnosti kůrové; opravdu jedinečný ředitel kůru, skvělý dirigent, jeden z nejlepších` skladatelů církevní hudby, co jsme jich dosud měli, a vedle toho i vynikající učitel, který i v tomto oboru hudby mnoho se zasloužil, a to nejen v péči o vlastní kůr, nýbrž i o celé hnutí pro zlepšení hudby chrámové u nás. Dotknu se tu aspoň úcasti jeho na cyrilských exerciciích. Je tu jeho přednáška Palestrinova ,Missa brevis”, o níž jsem se již zmíni1.17 Jak jasně přes strohost ve výrazu je tu podán výklad o homofonní a polyfonní hudbě, jak potom poutavě vysvětlena hlavní myšlenka sta-ti: „... při přednesu je dbáti velmi bedlivě smyslu zpívaných slov”, (když před tím krátce, ale výstižně byly vyloženy podmínky správné deklamace mešního textu). Je tu podán soustavný výklad jednotlivých dílů mešních do piných po-drobností. tiIctyhodná přednáška v obsahu a jak důležitá v praktickém upotřebení! A na sedmých exerciciích cyrilských přednáší josef Foerster na thema „O modulaci se zvláštním zřetelem ke starým tóninám” — „způsobem velepoučným a názorným” — jak o tom psal P. Ferdinand Lehner.l$ A před tím zase v Praze v roce 1890 mluví Josef Foerster při nácviku svého II. Requiem pro mužské hlasy: ,Po krátké pause objevil se na podiu druhý sloup chrámové hudby v Čechách, prof. Josef Foerster, dómský kapelník, jenž podle programu započal s účastníky cvičiti své Requiem II.... Myslil jsem, kdoví jak dlouhé bude potřebí předmluvy, aby se přítomným vyložil způsob přednášení skladeb církevních, ale Foerster byl hotov hned. Několik plastických pokynů a už byla taktovka vzhůru a už se vinily prostorami sálu piné akordy krásné té skladby. Foerster jest pra- srý mistr, která nerad mluví zbytečně a jenž, co myslí, vysloví krátce, úsečně a asně" — psal o učitelské činnosti Foerstrově referent —er (Miiller) v ,Cyri~lu".19 Josef Foerster byl Také vynikající varhaník a to jak skladatel, tak také velký výkonný umělec; byl skvělým improvisátorem na varhany, by1 vůbec jedním z vy-nikajících českých varhaníků, který také skvělým způsobem vedle varhan uplatňoval na svých četných koncertech varhanám příbuzný nástroj — harmonium. Z význačných vystoupení Foersfrových ve hře na varhany vzpomínám jeho varhanní hry při svěcení varhan v Mladé Boleslavi 23. července 1881. Byla tu prove- 15 J. B. Foerster: „Co život dal”, str. 125. 16 Uveřejněno v „Cyrillu”, 1888, str. 64. 17 Uveřejněno v „Cyrillu”, 1886, str. 58-61. 18 „Sedmé exercicie Cyrillské”, >,Cyrill", roč. 1893, str. 73. Š9 ,Vzpomínky z Cyrillských exercicií", ,Cyrill", roč. 1890, str. 68. 56 | ||||
|