NEZAŘAZENO
Ročník: 1943; strana: 57,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
dena jeho mše k sv. Vojtěchu, graduale ,Adoramus Te" a ,Pange lingua". Foerster improvisoval na chorál písně „Svatý Václavel"20 V Praze uplafňoval se Foerster při koncertech a zejména také při cyri'_ských exerciciích jako skvělý varhaník. Zúčastňuje se slavnostního koncertu při otevření Rudolfina v Praze v roce 1888,21 improvisuje 4. srpna 1881 při cyrilských exerciciích v chrámu Páně sv. Vojtěcha, kde byl ředitelem kúru ,22 r. 1885 má v Praze koncert na varhany21 ,,... jako improvisáfor dovedl vzbuditi zasloužený obdiv všech, kdož měli kdy příležitost tuto stránku jeho hry blíže seznati..."24 Výborný hráč na harmonium napsal pro tento nástroj „Fantasii nar české národní písně” a získal si i tu velkého jména. Pro znalost varhan jmenován znalcem pro kolaudaci nových strojů. Nemnoho napsal Josef Foerster skladeb pro varhany, ale výborných: „6 předeher pro varhany” (op. 12), „Dvě slavnostní předehry” (op. 16), „Praktický návod ke hře na varhany” (op. 15).

Byl také vynikajícím theorefikem -- vypracoval známé dílo „Nauka o harmonii”, jež ještě v dnešku zůstává dílem vzácným. Dílo vzešlo jako pomůcka, jíž užíval ve svém povolání profesorském na pražské konservatoři, kde vychoval řadu výborných žáků. Původně byl učitelem varhanní hry na varhanické škole, pak učitelem elementárního zpěvu na konservatoři a po úmrtí ředif-ele Krejčího profesorem harmonie Tamže.

IV. Život.

Narozen 22. února 1833 v Osenicích na Jičínsku, kde jeho ofec by1 učitelem; v 15 letech vstoupil na varhanickou školu v Praze, pak byl varhaníkem cisterciáckého kláštera v Hohenfurthu, na to varhaníkem u sv. Vojtěcha a sv. Mikuláše, roku 1862 byl ustanoven ředitelem kůru u sv. Trojice a odtud k sv. Vojtěchu V květnu 1887 byl Josef Foerster jmenován ředitelem kůru v metropolitním chrámu svatovítském v Praze.

Josef Foerster zejména jako skladatel církevní hudby strhoval mě k sobě již od mládí. Naučil jsem se ho znáti a ctíti, veden svým nebožtíkem -otcem. Byl z oněch prvých, kteří mě poutali velmi naléhavě — jemu jsem věnoval jeden ze svých prvých pokusů z oboru hudby církevní: „Josefa Foersfra st. „Missa solemnis a z této stati docházel jsem k svému pojetí jeho velkého syna josefa Bohuslava Foerstra, jenž dnes je mi vedoucím v hudbě duchovní a církevní.

V.



Skladby.

Mše (a rekviem).

Missa op. 20 pro mužský sbor (Hoffmann, Praha). — „Missa in hon. seti Adalberti” op. 31. (Cecilie, roč. I. a II.) — „Missa de Beata” op. 32 pro soprán a alt, tenor a bas ad libitum (Ch. W. Kuhé, Praha 1877). — „Missa de requiem I.” op. 33 pro mužský sbor (Cyrillo-Metodějské knihkupectví v Praze). — „Missa de requiem II.” op. 34 detto. — „Missa in hon. scti Methodii” -op. 35 (Cyril XI.). — „Missa iubilaei solemnis",op. 36. (Fr. A. Urbánek v Praze). — „Missa de requiem” op. 37 (V. Kotrba v Praze). — „Missa bohemica” op. 38a) pro smíšený sbor a varhany (V. Kotrba v Praze). — „Missa bohemica” -op. 38b) pro dva stejné hlasy a varhany (detto).

20 Viz zprávu v časopisu „Dalibor”, 1881, sír. 185.

21 Viz „Dalibor”, 1886, str. 226.

22 Viz ,Cyrill`, 1881.

23 Viz „Dalibor”, 1885.

24 Viz Karel Stecker: „Josef Foerster”, „Hudební revue”, 1909, str. 499.

25 časopis „Smetana” (red. Artuš Rektorys) v roč. I., str. 231-233.

57
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ