|
| ||||
| ||||
|
Iů? Což v nich není nic uměleckého, nic duchovního, ničehož, co by povznášelo* mysl k Bohu? Nezapomínejme, že v době, kdy vznikly, byly to skladby té nejvyšší umělecké hodnoty (mnohé z nich ani dnes neztratily na své ceně), proto posuzujme je dnes s tohoto stanoviska. Každý umělec snaží se ve svých dílech dáti vždy to nejlepší. Prosfředky? Vezměme jiné umění! Na př. umění slovesné. Čteme-li dnes na př. texty písní, které vznikly před sto lety, odsoudíme je tak lehce, jako dnes odsoudíme hudební skladby tehdy vznik'.é? Pohrdáme starými modlitbami, texty starých písní? Dnes máme ovšem jiné umělecké měřítko pro naši řeč, měřme tak i starou českou hudbu?
A tak se blížím k vlastnímu thematu, klidové písni vánoční a dětským koledám. — Koleda, namítne snad mnohý, nepatří do koste:a. Snad je vhodná pro zpěv dí-tek u jesliček, ale nehodí se, aby byla zpívána při pobožnosti, při Tiché mši sv., která je doprovázena zpěvem lidu. Máme mnoho, velmi mnoho koled, které vlast-ně koledami nejsou. Vhodnější by bylo, nazvati je vánočními písněmi. Stalo se tak nedopatřením bud skladatele, neb sběratele písní, že se jim dostalo nepatřičného názvu? Nemohu na př. pochopiti, když v mnohých zpěvnících vidím píseň „Chtíc, aby spal”, zařazenu mezi koledami. Proč? Je to perla staré české poesie, hudební krá sy, píseň důstojná. Nemá snad vztahu k ději, který se odehrává u oltáře, pravda. Ale na př. píseň „Dokonáno jest” — ta je vhodná ke mši svaté? Obě mají obsah týž — líčí děj své chvíle. Tato: Matky Boží u jeslí, jež konejší své Děcko, ona: Utrpení Kristovo na kříži. Obě téhož náboženského významu, s rozdílem, že ná pěv prvé jest o celých dvěstě let starší, než písně druhé! Pod názvem „koleda” zařadil bych píseň, kterou zpívaly děti, když podle místních národních zvyků chodily o vánocích, či velikonocích po koledě. Spíše píseň. světskou — byf i s náboženským motivem, která svým obsahem útočila na cit sousedů a měla je přiměti k štědrosti. Právě tak ,pastorella". Ve světské hudbě líčí náladu a píseň pastevců. V oboru vánoční hudby máme však mnoho pastorell, které jsou namnoze ukolébavkami, nebo zpěvy andělů. Žádný národ nemá tolik vánočních písní, jako národ český. Je to již proto, že náš národ slynul odedávna zpěvností. Máme nejcennější staré zpěvníky písní duchovních, máme nepřeberný poklad písní národních, máme také nejbohatší a nejvroucnější písně vánoční. Co toho příčinou? Náš prostý lid měl odedávna své kulturní středisko v kostele. Odtud pramenila jeho vzdělanost. Osvícení kněží vzdělávali jeho ducha. Písmo svaté bylo našim otcům pok'_adem, z něho čerpali v těžkých i radostných chvílích svého života. Odtud pramení i jeho náboženské písně. Ty zušlechfovaly ducha našich otců. Proto tak hojná literátská bratrstva, proto umělecké vzněty českých kantorů. Zde dlužno hledati prvky nábo ženského umění všeho druhu, tím spíše i umění hudebního. jesličky! Co tu námětůl Prostá chýše ve ská'_e, temná noc, malé děcko v prostých jeslích, ovečky, pastevci, hvězda nad Betlemem, anděl s výšin nebeských, tři mudrci se svým průvodem. To vše zaujalo mysl tvořícího umělce i prostého venkovana, který tuto vánoční idylku prožíval, nejlépe. Jak nezhudebniti tyto náměty. Že se to někdy stalo způsobem až naivním, nelze se diviti. Jindy stalo se tak s velkou nábožností, pravým pochopením tohoto mysteria Vtělení. To o dí lech uměleckých, většina však starých písní je původu lidového. Mnohé z nich nalézáme ve starých sbírkách písní národních, jako u Erbena, Bartoše, Sušila. To jsou umělecké plody prostého českého člověka. V těchto zpěvech je nábožnost českého lidu, jeví se v nich láska k Narozenému, bodrost českých srdcí, která o vše by se rozdělila s malým, strádajícím Děckem a jeho svatou Matkou, v nich jeví se znalost přírody a až františkánská láska k ní. I ta příroda, dílo svého Tvůrce, musea vzdávati hold Jeho narozenému Synul Není divu, že tyto prosté jesličky inspirovaly k tvoření vánočních písní tak, jak se nám dodnes d!ochova:y. Tento prostý námět v nesčíslných obměnách, příkrasách, alegoriích byl mocnou inspirací k tvoření jak textů, tak i melodií. Proč nezachovati tyto perly lidové písně v jejím znění, původnosti a upřímné, dětské prostotě? Rozhodně má větší cenu uměleckou i duchovní hodnoty taková stará 64 | ||||
|