|
| ||||
| ||||
|
kem. Velké množství takových skladeb — a to ryze českých — jest však po naší vlasti roztroušeno v rukopisech neb opisech. Zvláště venkovské kůry a snad i naše školy mají dostatek českých koled a vánočních písní, které se dědily z pokolení na pokolení. Kantoři si je opisovali a navzájem půjčovali. Mnohé zůstaly v archivech chrámových kůrů. Ty hlavně nesmějí zůstati zapomenuty. Není mi možné — zvláště v nynější době — abych jezdil po venkově a sbíral tyto perly českého hudebního umění. Prosím všechny, kdož tomuto článku věnují svoji po-zornost, aby laskavě — mají-li sami skladby tohoto druhu v rukopisech neb opisech -- na tyto mne upozornili, nebo k registrování a opsání mi je laskavě za-půjčili. Celá práce bude uložena v archivu Obecné jednoty Cyrilské, takže bude zcela soustředěna a bude sloužiti k podrobnému studiu české vánoční písně. Veškeré výlohy se zapůjčením těchto skladeb Obecná jednota Cyrilskámileráda uhradí a postará se, aby zapůjčené skladby došly neporušeny majitelům nazpět.
Sebraný materiál bude porovnán, každá píseň bude registrována a kriticky o-hodnocena. Veškeré varianty písní jak melodické, tak i textové budou u každé písně zaznamenány. LI každé — pokud bude možno zjistiti — bude uveden autor textu i melodie. LI umělých písní bude porovnán vznik a souvislost s písní lidovou, vliv této na umělecké tvoření moderní atd: Máme již dnes po ruce přes 400 písní a koled a počet jejich v nejbližší době dostoupí počtu da.eko vyššího. Ne-jsou vyloučeny ani koledy čistě světského rázu. LI těchto namnoze srovnáním lze zjistiti vliv duchovní písně na píseň národní. Některé z nich, byt i světské, jsou náboženského motivu. Prosím také pány ředitele kůrů a hudební sk'.adatele, kteří mají v rukopisech své vlastní skladby vánoční, aby je laskavě bud' darovali v opisech, neb po vánocích je zapůjčili OJC k opsání. Nezasílejte však takových písní, které jsou obsazeny v dnes dostupných sbírkách, jako na př. Malát, Stecker, Říhovský, Sychra, Lexa, Suchý, Mladý, Křička, Cmíral, Solnař, Křížkovský, Musil a pod. Tyto má OJC již všechny ve svém hudebním archivu k disposici; nezasílejte ani rukopisů různých úprav těchto písní (na př. Steckerova Koleda pro dva hlasy — a upravena X. Ypsilonem pro mužský sbor). V Takovém případě postačí upozorniti, že úpravu oné sbírky pro mužský (ženský) sbor napsal a má v rukopise X. Y. - adresa. Děkuji všem, kdož podpoří mne v této práci. Jména všech spolupracovníků budou u příslušné skladby uvedena. Račte všechny rukopisy posílati jen doporučeně, taktéž vám budou s náhradou porta vráceny; jinak za ztrátu pošta neručí. Sk'_adby račte laskavě zasílati na adresu Obecné jednoty Cyrilské, Praha II, Tř. Viktoria č. 6, neb přímo na moji adresu J. D., Praha XII, Máchova 15. Dr Cyril Sychra: Můj otec. Duchovní a církevní hudba Sychrova. 1. ŽIVOT. Skladatel vypravuje o svém rodišti LIstí n. O., kde se narodil 12. března 1859: „Myslím, že kdybyste tam šli od domu k domu, že byste stěží našli někoho, kdo nezná alespoň na nějaký nástroj zahráti,1 tak byli odedávna lidé v Íistí n. O. muzikální. Od pěti let J. C. Sychra pěstoval hudbu: houslím (těmi započal) učil se u pí učitelky Michalíčkové, a když za rck zemřela, u regenschoriho Spindlera. — Špindler: pravý vzor dobrého poctivého kantora starých zlatých časů. V těch letech výučby houslím chodil už Sychra na ústecký kůr. Na piano učil ho hráti otec Václav Sychra, sám vynikající zpěvák, instrumentalista, varhaník i sbor-mistr. Neměl však mnoho času a svěřil vyučování svého syna v hudbě učiteli Hepkému. iIstecký kůr však jako hlavní hudební prostředí miloval J. C. Sychra nade vše. Jeho literácký sbor — snad již z dob českobratrských — snad čtyři sto- 1 Tyto a další věty čerpám tu ze ,Vzpomínek českého muzikanta”, jež si otec sám diktoval; je to rukopis, který líčí život skladatelův ve strohých, trochu humorně psaných poznámkách až do od-chodu do Mladé Boleslavě. 66 | ||||
|