|
| ||||
| ||||
|
děle je den Božího vzkříšení, ale také našeho vzkříšení k životu milosti skrze křest, svátost znovuzrození. Asperges má nám připomínati vodu křestní, která nás obmyla, očistila a posvětila. Zároveň upomíná, abychom za milost křtu Bohu děkovali a svůj slib křestní obnovovali. Tyto vzpomínky vystupují do popředí zvláště v době velikonoční, přímo oslavující tělesné vzkříšení Spasitelovo a duchovní vzkříšení věřících k novému životu v Bohu skrze svatý křest, jak to mnohokráte připomíná zvláště sv. Pavel' Římanům. Proto také dává Církev v této době zpívati při kropení novou antifonu ,Vidi aquam", ve které poukazuje na onen životodárný pramen, vytrysklý z boku Kristova a přinášející všude spásu tam, kdo se jím nechá dotknouti at ve svátostech nebo v Oběti či ve svátostinách, aneb v celém duchovním životě Církve. Proto také nesvětí Církev zvláště vodu ke kropení na neděli velikonoční a svatodušní, ale užívá k tomu vody křest-ní, svěcené den před tím a odebrané z pramene křestního před přimísením svatých olejů. Chce také Církev onou anfifonou říci, že křestní vodá má svou očistnou sílu ze slitovného srdce Kristova, odkud s krví vyprýštila jako onen milostný pramen, z něhož se o velikonocích, ale i každou neděli na celý křesfanský svět rozlévá duchovní obrození, očištění a posvěcení. Jednou jsme byli pokřtěni, avšak dvaapadesátkráte za rok znovu prožíváme při Asperges svůj křest, obnovujeme svůj slib křestní, opakujeme si v duchu: Otec mne stvořil, Syn Boží mne vykoupil, Duch svatý mne posvěcuje, jsem celý Boží, v Boha věřím, v Něj doufám, Jej miluji. Zde opakování těchto věcí znamená pro člověka aspoň malý krůček v přiblížení se věčné Pravdě.
Církev dobře činí, když před Eucharistií koná Asperges podle zásady: Sacramentale praecadtt Sacram,entum. Svěcená voda je svátostina a jako taková chrání před úkady temných duchů, kteří zvláště při bohoslužbě mohou a dovedou rušit a odvádět člověka od stanoveného nedělního úkolu (nesčetné příklady možno uvésti jen z prostoru kůrového at v Praze nebo kdekoliv jinde, kde tito rarachové dovedou rozpoutat mezi zpěváky, hudebníky i dirigenty hotovou symfonii povrchnosti, nedbalosti, roztržitosti, nepozornosti, zvědavosti, bavení se, světáckého ducha, klepaření atd.). Naopak dobře konané Asperges zjednává nám stálou přítomnost Ducha svatého, jehož milost nalaďuje srdce ke zbožnosti a pozvedá je od pozemského k nebeskému a věčnému. Tohoto výsledku chce Církev dosáhnouti u všech účastníků, jak je to vysloveno při svěcení vody v sakristii před bohoslužbou. Každou neděli má bud' celebrant nebo jiný kněz světiti v sakristii očistnou vodu (aqua Iusfralis), které se pak užívá při Asperges. Tento předpis se netýká zasvěcených svátků mezi týdnem (SRC. 31. VII. 1665). Každá mešní kniha obsahuje ke konci partii, nadepsanou: Řád svěce,,ní vody. Uvádíme ji tuto v překladu k poučení čtenářů i s příslušnými rubrikami. V neděli, když v sakristii byla připravena sůl a voda ke svěcení, kněz, jenž má sloužiti mši, nebo jiný k tomu určený, oblečen v albu nebo rochetu se štolou na krku, pra-ví nejprve: „Pomoc naše ve jménu Páně.” ;Jenž učinil nebe a zemi." Potom hned začíná exorcismus soli. „Zažehnávám tě, stvoření soli, skrze Boha t živého, skrze Boha t pravého, skrze Boha t svatého: skrze Boha, Jenž poručil, abys Eliseem prorokem byla vhozena do vody, aby uzdravena byla jalovost vody: abys stala se solí zažehnanou ke spasení věřících: a budiž všem užívajícím tebe ke zdraví duše i těla: a prchniž a ustoupiž s místa, na němž roztroušena budeš, veškera mátožnost a ničemnost nebo prohnanost ďábelské lsti i všechen duch nečistý, zakletý skrze Toho, jenž přijde soudit živé i mrtvé i svět ohněm. Amen. Modleme se: Nekonečnou dobrotivost tvou, všemohoucí věčný Bože, pokorně prosíme: abys foto stvoření soli, kterou jsi poskytnul k užívání lidskému pokolení, svou slitovností požehnati t a posvětiti t ráčil: aby byla všem užívajícím ke zdraví mysli i těla: a čehokoliv ona se dotkne nebo popráší, postrádej veškeré nečistoty a všeho nepřáfelství duchovní ničemnosti. Skrze Pána ... Amen.” Exorcismus vody: a hned se říká: „Zažehnávám tě, stvoření vod ve jménu Boha t Otce všemohoucího, a ve jménu Ježíše t Krista, Syna jeho, Dána našeho, a v síle Ducha t svatého: abys stala se vodou zažehnanou k zapuzení veškeré moci ne-přítelovy, a abys měla moc vykořeniti a vytrhnouti samého nepřítele s jeho od-padlými duchy silou téhož Pána našeho Ježíše Krista: jenž přijde soudit živé i mrtvé i svět ohněm. Amen. Modleme se: Bože, který jsi ke spáse lidského poko- 79 | ||||
|