|
| ||||
| ||||
|
- 27 -
a na něm melodickou přestávku, kadenci tvoří. Už to, co posud se uvedlo, odůvodňuje tón. molle na místě jmenovaném. — Máme ale po ruce ještě důvody jiného řádu opírající se o taninu sekvence naší. I zde obšírněji o té otázce hodláme promluviti a na přfhodnóm místě objasniti závěreční slova citátu Guidonova, „že b molle zdánlivězpůsobuje změnu a zmatek jakýsi v tóninách.« Stůjž napřed výsledek, po něm pak jeho odůvodnění. Výsledek jest tento: ,Nápěv sekvence „Mittit ad Virginem” náleží tónině jonické a hypojonické o kvintu níže transponované.” Není zde ani lydická, ani hypolydieká tónina. (Pokračování.) Cyrillská Jednota. Arcidiecése Pražská : (Obecná jednota Cyrillská.) Jednatslski zpráva „obecné Jednoty Cyrillskií” za rok- 1879, podaná ředitelstvu Akademie křest:anské za příčinou nastávající valné hro- mady. Za požehnáni arcipastýřů zahájila „obecná Jednota Cyrillská” ve správním roku právě zakončeném činnost svou. Jelikož u vécech církevních nutno všeliké snahy podrobovati úsudku Církve, žádala „obecná Jednota Cyrillská” za schválení a požehnání arcipastýřů v Čechách a na Morav° a dostalo se jí obého. Za podpory a souhlasu nejdůstojnějšfch ordinariátů počaly ve veškerých diecésích konati se přípravy ku zřizování odvětvených jednot cyrillských. Pěvečtí sborové při farních kostelfch oslavující z ochoty a lásky k hudbě posvátné katolickou bohoslužbu důstojným zpěvem liturgickým již po delší čas, seřaďovali se ve farní jednoty cyrillské, z nichž některé během správního roku minulého se bud` konstituovaly na základě stanov již potvrzených, anebo stanovy přijaté ku zadání úřednímu právě chystají. Stalo se tak v Praze při většině farních chrámů, v Karlíně, v Táboře, v Bezně, v Staré Boleslavi, v Lochovicícb, ve Vinoři, v Mrtnfku, v Mladé Boleslavi, v Budňanech a j. A jako v jednotlivých okršlkách farních časová potřeba Cyrillských jednot počala se jeviti též v širších kruzích. Z četných jiných budiž poukázáno na pastorální konference vikariátu Lanškrounského a Chrudímského, jejichžl zprávy od nejdůstojnější biskupské konsistoře v Ilradci Králové vyřízeny jsou dne 15. ledna 1880 č. 5781 a 6676 následovně: „Šlechetnou touhu duchovenstva po reformě kostelní hudby a kostelního zpěvu v duchu Církve ráčí Jeho Biskpaká Milost nejen schvalovati, alebrž přeje si z toho srdce zdařilé provedení, jehož nejsnáze se docílí spojenými silami, tedy zvlášté dobře organisovanými jednotami u nás nyní jméno sv. Cyrilla nesoucími.” V jiných vikariátech od porad pokročilo se k Cyrillsk~m slavnostem vikuriátním, jichž účastnilo se vždy několik vůkolnfch vikariátů. Nezapomenutelnými zůstanou velkolepé slavnosti Cyrillské v ústí n. Orl. a Klatovech, k nimž sešlo se zde i tam s několika vůkolnfch vikariátů tak valně velebného duchovenstva a učitelstva, že schůze sněmům se podobaly. Na obou slavnostech výtečně nacvičení sborové kostelní živým způsobem ukazovali, v jakém duchu dlužno zvelebovati hudbu chrámovou. Nadšené slovo illustrováno jest vzorným provozováním. Takové slavnosti hudební nejvydatněji poučujf a povzbuzují, jsouce nejbezpečnější cestou v zakládáni a rozvětvování cyrillských jednot. Po tak utěšeném osvědčení snah cyrillských rázu veí•ejnélao, jež potřeba časová vyvolala, následovalo v zápětí množství porad rázu soukromého, jako se stalo v Telecí, v Poličce, v České Třebové, v Litomyšli, v Týništi, v Pardubicích, v KLměticích, v Poděbradech, v Čiňovsi, v Křečhoři, na Vorlíku, v Starém Sedle, v Čimelicích, v Mirovicfch a jinde. Veškeré události tuto jmenované byly dostatečnou přípravou na první valnou hromadu, kterou konala „obecná Jednota Cyrillská” v svatvečer svaté Cecilie dne 21. listopadu m. r, za velikého účastenství z blízka i z dáli. Také Jeho Emmi.-nence nejdůstojnější arcibiskup kardinál Bedřich kníže Švarcenberg, protektor Jednoty, poctil za-hájení slavnosti přítomností svou. Cyrillská jed-nota diecésní v Budějovicích zastoupena byla ředitelem chrámové hudby na tamější biskupské kathedrálce, nejdůstojnější biskupský ordinariát Brněnský vyslal k ní zvláštního zástupce úředního, dp. profesora bohosloví Dr. Karla Eicblera, jemuž bylo uloženo, aby po návratu o stavu věci podal zprávu. Kostelní slavnosti konaly se s přiměřenou oslavou a následující koncert sloužil za poučenou přítomných hudebníků. Ze sedmi členů valnou hromadou vedle stanov zvolených jmenován ředitelstvem Akademie křestanské předsedou F. Jos. Lehner, který od Jeho Emminenci kardinála protektora v úřadu potvrzen jest výnosem ze dne 11. prosince 1879. První valná hromada nebyla bez výsledků. Mnozí z Prahy vraceli se obráceni a povzbuzeni, aby také doma zaváděli, co zde sly- | ||||
|