|
| ||||
| ||||
|
Cinnost cyrilskó
Obecná Jednota Cyrilská: Zápis o I, výborové schůzi O. J. C•, konané 15. října 1943 v Křest. Akademii. - 1. Předseda Msgre Boháč z a h á j i l jednání, uvítav přítomné (13), zvláště preláta Msóra A. Wiinsche a bis-kupa Dr A. Eltschknera. - 2. Z á p i s z poslední schůze výboru č t e n a s c h v á 1 e n. - 3. D o-š 1 o a v y ř í z e n o. Kapitulní konsistoř v Brně poslala výsledek sbírky, začež jí dopisem po. děkováno. Hudební Matici Umělecké besedy za-slána data pro húdební kalendář. Polic. ředitelství v Praze oznámen nový výbor O. J. G. Farní úřad v Nové Lhotě u Zlína žádá založení C. J. a farní úřad v Dražovacích o zaslání stanov C. J. Cyr. Jednota ve Spořilově zasílá členské příspěvky a zprávu o valné hromadě. Ministerstvu lidové osvěty podána informace k jeho plá-nu sestaviti kartotéku ředitelů kůrů, varhaníků a chrámových shorů v Čechách a na Moravě. Sklad hudebnin E. C. přestěhován do nové místnosti; všem, kdo se o to přičinili, poděkováno bud' písemně neb ústně. Cteny a zodpověděny dopisy C. J. v Dejvicích a od nakladatelství Vyšehradu. - 4. Časopis Cyril. Po delší debatě, jíž se zúčastnili zejména referent hudební a pedagogický, schváleno rozšířiti v časopisu šměr více praktický a požádati o spolupráci ze-jména ředitele kůru a pod. odborníky. PO.nOCí jejich budou sestaveny dějiny kůrů v Čechách e na Moravě, skladby dávané dříve i nyní, jakož i jména osob zpěvy řídících. Objeví se mnohé zajímavé věci, které by třeba jinak upadly v za-pomenutí a docílí se širšího zapojení kůrů s veřejností. Přitom bude stále zdůrazňován požadavek výchovy dorostu.- 5. Poté předseda jednání skončil poděkováním všem účastníkům schůze. - Zapsala Marie Lišková. S kruchty a podia Výbor Obecné jednoty Cyrilské zmocnil hudebního krifika našeho listu Dr Cyrilla Sychru, aby postupně navštěvoval naše kůry za fím účelem, aby posoudil jejich výkony, informoval se o přáních Cyrilských jednot a kůrů, vypsal stručně dějiny navštíveného kůru, nahlédl v archivy, zjistil hodnotné skladby vydání hodné a pod. Jmenovaný bude podávati o výslediu svých návštěv zprávy v „Cyrilu”. Sebraný materiál bude základní pomůckou pro napsání Dějin kůrů. Prosíme pp, ředitele kůrů, aby před návštěvou laskavě připravili hlavní data z dějin Cyrilských jednot a kůrů, přehled (výfah) provozovaných skladeb a pod.; dále je žádáme, aby si písemně do redakce tohoto Iisfu vyžadovali dobu návštěvy referenta, který padle svých časových mož. nosfí vynasnaží se žádostem pp. ředitelů kůrů vyhovět. Pořad návšfěv bude se řídifi č a s o - v ý m p o s f u p e m, jak jednotlivé žádosti do-jdou, Red. Sychrova „Missa solemnis” v přednesu mlado. boleslavského kůru v Praze. Povzbudivým zjevem pro rozšíření hlubokého zájmu o naši církevní hudbu jistě byl zájezd zpěváků z mladoboleslavské kruchty do Prahy v neděli 7. listop. Nadšený sbor, vedený zaujatým ředitelem kůru prof. Pejšou, nelekal se ani potíží s cestou spo. jených a byl v počtu 37 členů přesně o půl 10. bod, na kůru dómu u sv. Víta, aby zazpíval jmenovanou Sychrovu mši, která i po odchodu skladatelově z Ml. Boleslavě zůstala repertoirním číslem tohoto kůru. Je to průkazem zájmu zpěvaček a zpěváků ještě ze starého Sychrova sboru pro dílo jejich bývalého sbormistra, a je to spolu důkazem piného pochopení prof. Pejši pro Sychravo dílo nejen foto, nýbrž dílo z oboru církevní budby vůbec, jež v jednoflivých pracích Sychrových udržuje na pořadu mladoboleslavského kůru. Sbor, který v začátcích zápolil s naprosto ne. zvyklým prostředím prostorovým, brzy se v něm ustálil a zpíval s nadšením dílo, jež zůstává mladoboleslavským kůrovým zpěvákům jedním z nejvzácnějších. Vedle Sychrovy mše bylo zpí- váno zajímavé P a n g e l i n g u a od mladobo. leslavského rodáka Dr Bol. Vomáčky — skladba mladoboleslavskému kůru jím věnovaná. Gra. duale a offertoxium zpíváno chorálně. Na varhany doprovázel zkušený Dr Konvalinka, okresní soudce z Ml. Boleslavě. C. S. „Missa hasilicae scfi Georgii” dne 7. listopadu 1943 v kostele sv. Jakuba v Praze. Zajímavou tahle mše prof. Jandy rozhodně je. Skladatel se zřejmě vyhýbá vyšlapaným cestám ve vývoji církevní hudby a snaží se najít cestu vlastní. Hledá výrazovou církevnost ne v přichýíení se ke vzorům starých klasiků, jako spíše v tom, co mu dává hudba nová; z ní vybírá opatrně sice, ale zrejmě s přesvědčením, že ani novější melodika, ani harmonie, rytmika a vůbec všechny další pro- jevové prvky nejsou předem vyloučeny pro vy- užití v hudbě duchovní i církevní, a že je jenom třeba jejich výběr vzhledem ke specifické po- vaze církevní hudby přiměřeně usměrnit; při tom se zdá, že melodicko-harmonický ráz skladby je mu povahově bližším, nežli podrobnější kontra- punktická práce, že nehoruje pro ryzí vokální sloh skladby, že ho rozhodně zajímá sbor v pří- mé symbiose s varhanním doprovodem. Oba tyto faktory jsou vypracovány v celkovém projevu no- vějším, pohybují se vedle sebe jako rovnorodi parfneři. Mše plyne celkem přirozeným fokexn a vykazuje v průvodu i ve sboru někde místa, za- jímající novostí projevu. Velmi dobré bylo také P a n ó e 1 i n g u a fandovo. Po mši svaté za- zpíváno duo tenoru a basu >,O salutaris" s prů- vodem varhan. Výborným jako vždycky by1 sbor- mistr Dr Hruška, který projevil piný smysl pro slohové zvláštnosti skladby a uplatňoval se jako vždycky řízením a vlastním zpěvem chorálu, kte- rý tu zněl, zpíván celým sborem velmi krásně. Nelze nevzpomenouti bezvadného varhanního doprovodu Dr Kubáně, který s piným pochope- ním pojal varhanní part ve mši, která od varha- níka vyžaduje pino velké a odpovědné práce. C. S. 91 | ||||
|