|
| ||||
| ||||
|
-- 2'9 -
vování (v překladu českém) ponecháno hlasům ženským, načež ve čtverozpěvu mužském odpovídáno, Vše to dělo se tedy za spolupůsobení stávajícího již tu a spolehlivého desítičlenného sboru mužského, jenž v posledním čase mnohou skladbou z Kothe-ovy „Musica sacra” a z prací Wittových služby Eoží oslavil, Farní jednota Cyrillská najde zde nyní jíž půdu bezpečnou, poněvadž jest'to vřelým přáním důst. p, faráře; též i 4 páni učitelové jak z do-mátí tak i z komárovské školy ochotně spolupůsobí, a nad to nyní i horlivý pěvec a hudebně vzdělaný řídící učitel v Komárově, pan Krumphanzl, zařizuje novou pěveckou školu pro hlasy mužské. Zdař Bůh 1 V. R. Z diecése Brněnské. V Drú, dne 12, března 1880. (Přípravy k založeni Cyrillské Jednoty diecésní, Biskupský výnos.) Ctěný příteli! OUdržev Váš list od li. března 1880, jímž nám sdělujete radostnou zprávu, že „Ob. Jednota Cyr.” je od c. k. ministerstva schválena pro všechny země zastoupené na říšské radě, spěchám Vám oznámiti, že v naší diecési učiněn už v prosinci důležitý a rozhodný krok ku předu. Na referát o I. valné hromadě „Ob. Jedn. Cyr.” v Praze 21. list. konané — podaný nejd. biskupskému ordinariatu, přišlo k rukoum vdp. kanovníka, dra Fr. Zciberta následující vyřízení : Jelikož založení „Jednoty diecésní” ku povznešení liturgické hudby a církevního zpěvu jest žádoucí, žádám Vaše vel. Blahorudí, důvěřuje ve Vaši ochotu a podrobnou znalost otázky hudební, abyste činil se znalci a přáteli hudby předběžné porady a výsledek s patřičnými návrhy jako ředitel předběžných porad předložil mé konsistoři. Dáno v mé bisk. reaidenci v Brně, 11, prosince 1879, Karel, biskup. Nyní, kdy stanovy jsou od minist, schváleny, počne se u nás na Moravě pracovat. Především se uveřejní stanovy jednot v „Hlasu” a až se každý o otázce poučí, začnou porady, které doufám povedou ku kýženému cíli." r. Alleluja! Alleluja! Po tak veselém poselství v době velkonoční dvojnásobně dovoleno jest od-dati se radosti a zpívati v jásotu srdce veselé: Alleluja ! V diecési, v níž vrchní pastýř sám podnět dává ku zřízení „Cyrillské jednoty diecésní”, tam rozkvět liturgické hudby a církevního zpěvu již z předu pojištěn jest. Důvěřuje v ochotu a po-drobnou znalost otázky hudební vdp. kanovníka královské kapitoly Dr. Františka Zeiberta ustanovuje jej nejdůstojnější pan biskup Karel ředitelem předběžných porad se znalci a přáteli hudby. Výsledek pak s patřičnými návrhy předložen bude nejdůstojnější bisk. konsistoři. Duchovní vrchnostpečující o rozkvět veškerých odvětví života církevního mateřsky ujímá se i hudby posvátné. Blaze ti, hudbo posvátná ! - Při takové péči rozkvěteš utěšeně na oslavu Boha, ku radosti matky Církve, ku potěše věrných matky Církve synů. Pookřejí zbožní, probudí se vlažní, zajásají všickni. Alleluja ! Příprava nutná jest v piném proudu. „Hlas” přinesl na prvním místě čísla 22. úvodní článek nadepsaný „Cyrillské jednoty ku pěstování bohoslužebné hudby”, v němž líčí se sedmiletý vývin „obecné Jednoty Cyrillské” od prvního pokusu až do schválení jednak nejdůstojnějšími ordinariáty, jednak vys. c. k, ministerstvem vnitra. Ku konci článku se praví: „I nejdůst. ordinariát brněnský ochotně uštědřil obého — schválení a požehnání arcipastýřského — a šel ještě dále. Když se dne 21. listopadu 1879 v Praze odbývala první valná hromada „obecné jednoty Cyrillské” v Praze, vyslal nejd. bisk. ordinariát Brněnský schválního zástupce úředního, který by o stavu věci podal pak zprávu. Zpráva byla podána koncem listopadu a potkala se s nejpříznivějším přijetím. An v ní učiněn návrh, abý se vešlo na úmysl „obecné jednoty” a aby zaražena v Brně „jednota diecésní,« k níž by se přidružily „jednoty farní,” dáno k rukoum dp. kanovníka dra. Zeibrta, jenž u věci té měl v konsistoři referat, následující potěšitelné úřední vy-řízení. (Následuje výnos J. Ex, nejd, biskupa zprvu uvedený.) Nejd, ordinariat dal tedy své svolení již v prosinci minulého roku. Že však stanovy „obecné jed-noty Cyrillské” ležely ještě u ministerstva, nebylo vhodno s poradami počíti. Nyní jest pak na čase, aby se celá záležitost uvedla u veřejnou známost. Aby se mohl každý důkladné v záležitosti, o které jednáme, poučit, nezbývá leč podati po sobě stanovy jednoty obecné, diecesní a farní, což se stane v příštích číslech „Hlasu.” Jakmile budou stanovy uveřejněny, díti se bude předběžná porada což se může státi až po svátcích. Den a místo bude oznámeno v patřičný čas.” Co tuto slíbeno, spiněno jest v číslech následujících „IIlasu”. Císlo 23. přineslo „Stanovy obecné Jednoty Cyrillské” v doslovném zněni, čís. 24. „Návrh stanov diecésní Jednoty Cyrillské v Brně”, čís. 25. „Návrh stanov farních Jednot Cyrillských” s příslusnými poznámkami vysvětlujícími. Redaktor uvádí předbéžné tyto ]zroky ku zřízení Cyrillské Jednoty diecésní v Brně na obecnou vědomost, věda, že radostná zpráva vzbudí jásot a nadšení v srdcích všech Cyrilliánů. Bud Pánu Bohu chvála! Lehner. Diecése Litoměřická. V Mladé boleslavi, dne 30. března 1880. (Cyrillská Jednota farní v Bezně.) Tvrdí se s mnoha stran, že reforma hudby chrámové na venkové nemožna jest. Chci dnes po-dati věrný obrázek o stavu a činnosti farní jednoty Cyrillské v Bezné, malé osadě u Mladé Boleslavi,' čímž tvrzení mnohých o nemožnosti reformy na venkově vyvrátiti doufám, jiné pak k následování pobídnouti míním. — K laskavému, přátelskému | ||||
|