|
| ||||
| ||||
|
dávají zaznívati novým melodiím svých komposic, občas závodí i s ptákv nebeskými v přírodě. Než oficiální musica řádová směřovala samozřejmě jen k výcviku ve zpěvu církevním, a to především v přísně římském chorálu.
Ale píseň duchovní v širším smyslu byla již sv. Františkem a jeho syny všude a vždy pěstována ve všech svých formách jako hymnus i próza, jako jednohlasá i vícehlasá (polyfonní) kantilena v rýmové poesii latinské i lidové. Přesně označuje to onen Boží jongleur (jocuLator Dei) z Assisi přímo, jakožto svou i svých bratří věc z povolání. Tato věc také to byla, jež činila řád svatého Františka, zpěváčka Božího, i jeho celý řád minoritský v té době, piné hudby a zpěvu, tak sympatickým a populárním. To nám vysvětluje, proč mnohý umělecky založený trouvére se přidal rád k chóru chudých Božích zpěváčků a jeho musa, která až dosud opěvovala vadnoucí krásu pozemskou a měnivou lásku žen, od nynějška zanotovala na vděčnější thema, na nekonečnou a věčnou lásku Boží a na cenu líbezné Paní a Dívky Boží. , ' To ale je klíčem k oné zvláště radostné, veselé a srdečné bytosti minoritské-ho založení, k jejímu životu a její askesi, a neméně jest i prostředkem její populární celé činnosti. Minorité, vyrostše uprostřed národa troubadourů, byli pře-svědčeni o vševládnoucí tehdy moci písně pro sebe i pro svět. František sám si prozpěvuje po polích i lesích provencské a italské písně celou duší, radující se v Bohu.-,> Fra Pacifico, bývalý potulný milostný pěvec, zvaný obecně „král veršů”, svými milostnými básněmi jest jeho nejmilejším přítelem.71; V těžké nemoci nemá vroucnějšího přání nežli občerstviti duši i tělo hrou na strunový nástroj." Potřebuje-li mocného popudu k mystickému vzletu duše, volá bratra, umělce na citeru, aby vykouzlil nejsladší melodie, při jejichž zvuku jeho duch se povznáší vzhůru k harmoniím nebeským.7~ Pak se stává sám básníkem a komponistou zároveň v nádherném chvalozpěvu slunce, a vysílá bratry na vinách zpěvu do širého světa, aby kázali radostnou zvěst Boží. Sám osobně chce ve spojení se společníky, kteří byli jemu přiděleni, s kázáním a zpěvem v ústech pro-cházeti celou zemi. Nejvýmluvnější z nich občas vystoupí jako kazatel, a když domluví, zanotují ostatní i s kazatelem jako praví trouveři Boží mohutný hymnus, jímž zvou všecko tvorstvo ke chvále Boží; kázáním a populárním zpěvem jako mohutnou záplavou duchovní zalévá lidská srdce a je v bouři strhuje s sebou. 1 Ještě za časů Rogera Bacona udržuje se pevné přesvědčení v řádě františkánském o veliké moci musiky pro misijní činnost. Podle Bacona jest tak veliká moc musiky, že jí křesfanský lid možno pohnouti ke každé ctnosti; ona prý má na morální výchovu neporovnatelně větší vliv, než všecky ostatní vědy a umění.SO Jedním slovem, musika vykonává při kazatelském úřadě daleko větší služby, než se obyčejně myslívá.81 Myslím, že sotva budeme moci staré minority viniti z přílišného nadsazování. Nejen, že tvoří hudba a zpěv světovou řeč lidovou všech časů a zvláště ve sto- 71 Srov. H. Felder: „Essay uber Jacopones Marienminne” ve Schweizerische Rundschau, III. Jahrg., Stans 1903. r Srov. Joseph GSrres: ,Der heilige Franziskus von Assisi, ein Troubadour," v Katholik 1826; Schlosser: Die Lieder des hl. Franziskus von Assisi, Mainz 1854; Della Giovanna: S. Francesco Giullare, Roma 1895. 76 Srov. Cosmo Umberto: Frate Pacifioo, ,Rex Versuum", v Giornale storico de11a litteratura italiana, XXXVIII, Torino 1901, 1-40. 77 S. Bonaventura: Legenda b. Francisci c. 5, n. 11 v Opera omnia VIII, 519. 78 „Beatus Franciscus iussit fratri cytheristae, ut dulcius personaret, quatenus mens excitaretur ad harmonias coelestes, quas pluries audivit. ` (Baeon, Opus tertium, ed. Brewer 298, Monum. Germ. hist. SS, XXVIII, 577.) 79 .. F.t volebat dare sibi aliquos fratres, uf irem simul cum eo per mundum praedicando et cantando Laud~es Domini. Dioebat enim, quod volebat, ut ille, qui sciret praedicare melius infer illos, prius praedicaret populo, et post praedicationem omnes cantarent simul Laudes Domini tamquam ioculatores Domini.” (Speculum perfectionis c. 100, ed. Sabatier 197.) ao Tanta pofenfia musicae, quod ad omnem gradum devotionis, quem vellemus, excitaretur populus christianus ... Mira enim musicae super omnes scientias est et spectanda potestas ..., haminum animi in quemlibet gradum devotionis raperentur et in plenum cuiuslibet virtutis amorem excitarentur." (Baeon, Opus tertium, ed. Brewer 298-300.) 81 Tamtéž, 303. 104 | ||||
|