| ||||
| ||||
vali klasickou polyfonii: „Nemůže býti vždy znova zdůrazněno, že při zpívání staroklasické církevní hudby vyžaduje vycvičení jednotlivých hlasů — na prvém místě tenorů — zvlášť starostlivou péči, měkký přednes a nenásilný přelom hlasového rejstříku. Nic neruší sborový zvuk více, nežli mačkané a ne-kryté tóny. — Charakteristická vlastnost staroklasických, popředně palestrinovských melodií, vyžaduje správnou deklamaci latinského textu, vzornou přízvučnost jednotlivých slov a všímání si jejich postavení ve větě. Taktovou čáru je tře-ba často ignorovati a přeložiti těžiště místy na deklamační, jinde zase fia harmonický přízvuk.” (A hlavně zpívati úzkostlivě a co nejpřesněji v taktu.)
XXV. Všichni ředitelé chrámového sboru i kostelní pěvci znají dostatečně hudebně technické těžkosti zpěvu, t. j. přesnou dovednost zpívání intervalů a klidné i zvučné tvoření tónu. Jsou-li tyto nezbytnosti obfížné při vícehlasém zpěvu, oč jsou větší u rozlehlých, na širokých plochách vybudovaných melodiích zpěvu chorálního. I zde je třeba nabýti jakési typické zručnosti po stránce zpěvní. Jakým způsobem se tato zručnost získá ve zpívání „z listu” nebo v uplatňování všech těch hudebních pokynů, zda podle číslic, tónových značek, solmisace atd. je c lkem lhostejné. Jedno je jisté: Vše závisí na předběžném vzdělání, zkušenosti, praxi .a aktivitě sbormistrově. Nechtějme skladby, jež cvičíme, pouze „vydřít”. Hledme všechno oduševniti; jednotlivé hlasy uvádějme v celek vzájemným po-rovnáváním. Necháme-li n. př. zpívati pouze tenory a soprány samotné dohromady, vzniknou nám zajímavé kombinace a již pouhý zvuk nás leckdy upozorní, kde by měl Ten nebo onen hlas vystoupiti, nebo ustoupiti do pozadí. Je to rozhodně lepší methoda, nežli vtloukati jednotlivé fráze nekonečným opakováním do sluchu. Byl jsem před lety přítomen zkoušce v Pražském Hlaholu. Cvičil Adolf Piskáček, dojista velmi dobrý dirigent. Pamatuji se na jeho výroky (a také jsem si je zapsal): „Na Tomhle místě to tenory podškrtněte,” — „Zde musím prosil, aby dámy přes své pěkné toilefy ustoupily poněkud do pozadí, neboť hle, pánům basištům svěřil tu skladatel důležitý úkol.” -- „A proč soprány náhle tak zaječely? Vždyť je tam pouze mezzoforte, výraz toho nijak nevyžaduje a alf chce do toho také něco mluvit.” — „Tenory musí na toto místo obléci sametové ruka-vice.” — „Basy, bradu dolů a vzpomeňte si na fagot.” Atd. — Takové počínání zdá se mi velmi příhodné i užitečné, neboť uvádí dobře jak do hudebního, tak i do duševního celku skladby. Všeobecně řečeno; snažme se vycházeti z dvojího stanoviska. Z čistě hudebního a z výrazově i obsahově vývojového. Po jakém způsobu si to ten který sbormistr zařídí, je ovšem věcí jeho talentu, chápání i vlastní iniciativy. (Pokračování.) Cinnost cyri1ská Obeo,ná jednota Cyrilská vybízí všechny své odbočky, Diecésní a Farní jednoty Cyrilské, aby ne j p -o z d ě j i d o k o n c e února t, r. vykonaly své řádné valné hromady. Llp-ozorňujeme, že konání valné hromady nutno ohlásiti 14 dní napřed příslušnému okresnímu úřadu (policejní-mu ředitelství), jakož i Obecné jednotě Cyrilské v Praze. Tamtéž nejpozději 8 dní po valné hromadě oznamte nové zvolené předsednictvo spol-ku. Obecné Jednotě Cyrilské zašlete také stručný výkaz o oeloroční spolkové činnosti (bude otištěn v Cyrilu) a o stavu členstva. -- Výbor Obecné jednoty Cyrilské v Praze. Obecná Jednota Cyrilská: Zápis o II. schůzi výboru O. J. C., konané S. prosince 1943 v Křest. Akademii. — 1• Předseda Msóre J. Boháč z a h á j i l jednání, uvítav přítomné (11). — 2. Z á p i s z poslední schůze výboru čten a schválen. — 3. Došlo a vy-ř í z e n o: Zem. úřadu v Brně zaslány žádosti o schválení stanov pro C. J. v Nové Lhotě, v Olamouci-Hodolanech a v Batově u Zlína. Reklamovány stanovy C. J. v Mokropsích. Řediteli kůru v Hor. Moštěnici u Přerova zodpověděn dotaz stran založení C. J. Vyřízen dopis děkanství v Jilemnici, týkající se tamější C. J. Na žádost duch. správy ve Spořilově zasláno tamnímu varhaníku p. Václavu Sommerovi blahopřání k jeho 80. narozeninám. — 4. R o z h o v o r y. Hudební referent p. Dr Sychra podal obsažné a zajímavé zprávy o činnosti některých praž- 108 | ||||
|