|
| ||||
| ||||
|
pozvání přítele p. Vaňka, učitele v Bezně a ííditele jednoty tamější, zajel jsem k pouti konané v den „sedmi bolestí P. Marie” do řečené obce, jsa zvědav a žádostiv seznati a přesvědčiti se osobně o výkonech sboru Bezenského. Při slavné mši sv., kterou celebroval důst. p. inspektor P. T. Valter krásným hlasem i přesným přednesem svým — zapěla jednota cyrillská „Missa secunda” od Haslera, nedávno v II. vydání pořádaná Wittem. Již při prohlížení partitury jevil jsem v duchu nemalé podiveni, jak obtížnou práci jednota si předevzala, pročež s napnutím sledoval jsem výkony sboru; zajímal mne zpěv dívek u Sopranu i Altu, jimž jako statné vůdkyně se zvučnými, pěknými hlasy předcházejí sestry, sl. Lexovy (Sop. a Alty, jež také přidělená jim sóla v jednotlivých partiích precisně a s čistou intonací přednášely, — rovněž jako statné si počínání hlasů mužských, občanů Bezeaských a vůkolnfch obcí a též pánů učitelů. Celá skladba pro poměry venkovských sil dosti obtížná provedla se dobře, což neváhám ku chvále a cti jednoty prohlásiti. Přítel Vaněk jest v kaž-
dém ohledu vytrvalý a pilný muž, co si umíní, také provede. S pilností včelí střádá materiál část po části, až budova pevně stojí. Repertoire skladeb sboru Bezenského obsahuje mnoho vzácných děl ryze církevní hudby, od jednohlasých až ke čtverohlasným. jak čtenářové „Cyrilla” dostatečné znají, za jediný rok docházejí všecky svého provedení i studují se také vždy nové věci. Kdo poznal s jakými obtížemi spojeno bývá vyhledávání pěveckých sil, jich cvičení, napotom odbývání zkoušek, když je mnoho pěvců a pěvkyň ze vzdálenějších, přifařených osad jako v Bezně děje se, — přizná za-jisté p. učiteli a říditeli Vaňkovi piného uznání a chvály ; stalo se to již mnoha pochvalnými dekrety a vyznamenáními od školní místní rady i vikariátu biskupského — jimiž přítel obdařen byl. I sboru péči jeho svěřenému udílím tímto diplom chvalného uznání V přátelském hovoru porozprávěli jsme o mnohých prospěšných věcech a vím, že přítel p. učitel Vaněk za nedlouho svůj sbor na stupeň dovede, že bude i znalec uspokojen, rovněž i že budou se exekutovati skladby novější, mající skutečnou cenu hudební. — Dlužno mi připomenouti, že se při mši sv. toho dne zpívalo také Proškovo éeské „Zdrávas” a Panis angelicus" dle čtverohlasného zpracování Cascioliniho. Reaponsoria zpívala se 4hlasně dle Foerstra. Vše stejně precisně se provedlo jako o mši. Chut a lásku ku zpěvu bylo lze čísti každému z očí. Veškerá osada je za to ctí a miluje, a odměňuje tím jejich pilnost. Bůh uděliž jim síly a vytrvalosti na dráze na-stoupené, dílu a práci hojného požehnána Fr. Hruška, ředitel kůru v Ml. Boleslavi. Diecése Budějovická. V Táboře; dne 3. dubna 1880. (Farní Jednota Cyrillská.) V dopisu svém z Tábora do „Cecilie” (roku 1874 č. 6.) daném na bílou sobotu, praví d. p. prof. Konrád, vyličuje reformní činnost svého ochotnického sboru, takto: „Nemám ke konci jiného přání, než aby tento improvisovaný sbor zpěváků z lásky k dobré a krásné věci setrval na této štastně započaté cestě reformy i dále do budoucnnsti a došel i širší ještě & obecnější přízně a podpory.” Zpěváků v době té měl ; 4 soprány, 4 alty, 4 tenory a 6 basů, Také napsal tehdáž : „Všecko by bylo rychlejší, kdyby se nemuselo mnoho rozepisovati a bylo odkud bráti a čím platiti. Tu jest viděti potřebu spolku Cecilianakého.” Tak psal velehorlivý kněz tento před 6 lety. A hle! šlechetná přání jeho se vypinila: improvisovaný sbor vytrval a rozšířil se, i přistoupily k němu 2 nové sbory; též přízeň obecenstva ukázala se v míře hojné a podporou štědrou se stran' obecenstva odpadlo nudné rozepisování a jest „odkud bráti i čím platiti.” Přičiněním zajisté důst. p. P. Konráda, jak již v předešlém ročníku oznámeno bylo, rozkvétá zde farní jednota cyrillská a vykonala v době, v kteréž trvá, velmi mnoho. Naznačím krátce nynější stav a činnost jednoty: Údů zakládajících jest 24, přispívajících 66. Při sboru I. sestávajícím z pánů a slečen (jest torozšířený onen svrchu uvedený, improvisovaný sbor) jest 19 sopránů, 11 altů, (; tenórů, 12 basů. Sbor studujících (II.) čítá na 60 údů a sbor žákyň clll ) vyšší dívčí školy 66 údů. Od 3, prosince 1879, kdy poslední zpráva do „Cyrilla” podána byla, provedeny byly následující skladby: 2. neděli adventní: mše Wittov_a „se. Ambrosii” jednohlasně s průvodem varhan zpíval sbor I. Na 3. neděli adventní zpíval sbor studujících slavnostní gregorianskou mši. Na 4. ned. adv. I. sbor zapěl Skuherského „Missa Quarta.” Na všecky neděle advetní offertorium vždy 4hlasé od Witta. Na konec roku oba sbory (I. a II.) zpívaly „Te Deum” Foerstrovo. Tři králové, jichž příchod při offertoriu na den zjevení Páně označovalo vždy troubení veliké (jak již o tom psáno bylo), již nepřišli letos, odstěhovavše se v loni od nás na dobro jinam. Již nebylo slyšeti to slavnostní ohlašování: už jdou, už tady jsou, dary nesou, Od neděle devítník zapěl I. sbor: Missa „Tota pulchra es” od Molitora dvakrát; „Missa tertia in cantu sangalensi” od Greitha dvakrát, Offertoria Wittova, jednou „Adoramus” od Fórstra a jedno offertorium od P. Konráda Vše čtverhlasné. Na bílou sobotu ráno případné části chorálně, které na ten den předepsány jsou, na večer při vzkříšení | ||||
|