|
| ||||
| ||||
|
dle možnosti bývá i valná hromada, při níž se střídají zpěvy vážné i žertovné. Také bývají po_ učné přednášky, v nichž se uplatňují významní činitelé (Mons. J. Boháč, Dr Ot. Tauber, prelát Dr Jan Martinů, P. Ad. Parma, P. Em. Sou_ kup O. Praed., Dr P. Škrabal O. Praed.) Dbali jsme vždy o poučení členstva, aby byly známy směrnice předpisů o z p ě v u u m ě l é m i 1 i-d o v é m. Pro propagaci správného výběru mešních písní bylo velmi mnoho podniknuto ještě před vydáním nového diecésního zpěvníku. Z kos'ela vymýceny všechny písně, které neodpovídaly duchu mše sv. a pořízeny otisky meš_ nich písní z Ceského kancionálu (včetně rorátních písní) i z kancionálu brněnského. Tak byl pomalu kladen základ, z něhož čerpáno při tvoření „Boží Cesty”. I v umělém zpěvu bylo cíle-vědomě pokračováno. Zakoupeny 3 výtisky „Li_ her usualis”, Griesbacherova sbírka pohyblivých částí ke mši svaté, a chorální mše „In Dominicis infra annum”, „De angelis` a „De Beata”. Jako příprava pro všeobecný sjezd katolíků nacvičena Sychrova „Missa Convictus” a několikrát pro-vedena u Dominikánů i u sv. Mořice za spolu-účinkování chovanek řepčínského kláštera, se kterými tuto mši nacvičila obětavá sestra Josefa, profesorka zpěvu. Na kůru zpívala jednota a v lodi čhrámové chovanky v počtu 100. Mše tato zanechala hluboký dojem a přibližovala doby, kdy zpěváci byli vlastně u oltáře. Pro rozšíření známosti o Cyrilských jednotách byly pořádány z á j e z d y. Jubilejního sjezdu v Praze 1929 zúčastnilo se 28 členú. V roce 1930 učiněn zájezd do Kroměříže na sj zd CJ a chrámov6ch sborů, kde hlavní podíl na zdaru měl tamější předseda CJ P. Vojtěch Zapletal a ředitel kůru P. Josef Zmeškal. Provedena společně Treglerova „Missa jubilaei”, za řízení sbormistra ACJ Jaroslava Budíka. Na varhany doprovázel autor, jenž se též sjezdu zúčastnil. V roce 1933 uskutečněn zájezd
do Moravské Ostravy, kde provedena společně Pickova „Missa F-dur” (vysílána rozhlase-n). Téhož roku v září zájezd do Zlína k faměisí CJ a společně s nimi, s kvasickou jednofou včele s řed. Adolfem Strakou a s chrámovým sborem holešovským provedena Tregberova „Missa brevis”. V roce 1935 zúčastnilo se sjezdu katolíků v Praze 18 členů, Na podzim zájezd na sv. Hostýn, kde s jednotami zlínskou, kvasickou a valašsko-meziříčskou zazpívány Říhovského ,Missa Lorefta” a Treglerova „Missa jubilaei”. V r. 1937 učiněn zájezd do Frenštátu pod Radhoštěm, kde se zlínskou jednotou provedena Treglerova ,Brevis". O vánocích pořádány v á n o č-n í a k a d e m i e, při kterých zpívány sklad-by: Drahlovského, Hausm-ana, Kozánka, Křížkavského, Ryby, Říhovského, S'eckra. Mimo chorální mše provedeny latinské mše skladatelů: Cainer, Douša, G,oller, Gruber, Horák, Kempfer, Nešvera, Picka, Říhovský, Sychra, Tregler. Ceské mše: J. N. Boháč, Drahlovský, Gscgora, Koblížek, Kolařík, Marhula, Očená`sek, Říhovský, Sychra. Životního jubilea V. Ř í h o v s k é h o bylo vzpomenuto akademií v roce 1931 i 1941 za osobní účasti jubilanta. Z v6znamných osobnost-členů opustila nás řada příznivců, z nichž jmenuji: Dominikána P. Vojtěcha Stárka, prvního horlitele pro cyrilské hnutí, Mons. Dr Otokara Taubra, preláta Dr Jana Martinů, akad. malíře Jano Koehlera, tvůrce odznaků Cyrilských Jednot, kroměřížského řed. kůru P. Josefa Zmeškala, odb. uči`.e:ku Emilii Brožovu, která pa-matovala odkazem na CJ. Na všechny bývá pa-matováno při mši sv., jak jsem se již zmínil. Od roku 1931 jest sbormistrem kapelník českého divadla Jaroslav Budík. Stav členstva: 54 zakládajících, 20 přispívajících, 26 činných, z těchto 12 jsou členy od založení jednoty. Další činnosti: Z d a ř B ů h? — T. Divina. S kruchty a podia Na kruchtě ve velechrámu sv. Víta. Kůr ve svatovítském dómu — vedoucí postavení chrámu, klade zvláštní požadavky i na jeho kůr. Nemohu nevzpomenouti, že svatovítský kůr to byl, který prvý a jediný u nás hostil velkého Fr, Liszta: „Bylo to ve svátku sv. Václava r. 1855, kdy za Škroupa dávala se Lisztova Mše ostřihomská”; o jevím provedení psal Tehda Liszt kněžně Karolině Sayn-Wiftg~ensteinové, že dojem, který mše zanechala, je živý a silný, v celku uspokojující, třebaže méně ujednocený nežli by1 v Osfřihomě a zejména v Pešfi (str. 345 v publikaci „L,e.tres de Franz Liszt á la Princesse Caroline Sayn-Wittgensfein” ~edifées par La Maxa — Leipzig, Breifkopf & H; rfel 1900). Slavné údobí dal kúru Josef Foerster. Pak nastoupil jako dómský kapelník prof. Karel Douša. Jeho největší čin: provedení mše „solemnis” od Karla Steckra v roce 1912 (tuto mši dával také vedle jiných skladeb na koncertě z prací Sfeckrových dne 18. března 1912 v Rudolfinu). Z Doušovy éry pronikají hlavně mše: Nešverova „in hon. Seti Eug5enii”, Sychrova „Missa solemnis” a je-ho vlastní skladby missa solemnis" a „in hon. Scfi Venceslai” (upozornil jsem na výborné hod-noty těchto prací v časopise „Smetana” — red. Dr Branberger — r. 1911, str. 9—10). Doušovo působení je dáno tendencí provozovat hodnofné církevní skladby od doby starých klasiků cír-, kevních až do doby nejnovější. Je potěšitelným zjevem; že prof. Douša užívá svého odpočinku k záslužné práci skiadebné: jeho mše „in hon. Seti Joannis Nepom.” a Podi,ebradensis" jsou jednodušší nežli jeho velké mše, ale obsáirově bohaté. Stanou se jistě vzácným darem, zejména pro naše menší kůry, (když ani větší pro je-jich hodnoty jimi určitě nepohrdnou). Dnešní doba je dána působením řed. O. A. Tichého. Uplatnil mezi jinými mešní skladby F. Aneria „Missa VIII. toni”, Wifforiovu mši „O quam gloriosum”, W. A. Mozarta „Missa D-dur”, Fr. X. Brixiho mši ,Pastoralis" a ,Pastoricia", Ferosiho mši „patriarchalis”, Sychrovu ,svatováclavskou", ,brevis" a „pastorální”, Hruškovu ,Ecce Dominus venief", Treólerovu „solemnis op. 2” Vendlerovu „solemnis”, Krameničovu ,Confiteor". Měl jsem možnost sledovati provedení Aneriovy mše „VIII, Loni” v neděli 7. listopadu 1943, k tomu ,Pange lingua" od prof. Jandy, dómského varhaníka. V provedení mše bylo znát velkou lásku Tichého pro starou hudbu církevních polyfoniků; uklidnění, vnitřní rozvážné gesto, ale současně obsah prolitý vroucností nad-zemské lyriky starých; nositelem projevu ukáz- 110 | ||||
|