| ||||
| ||||
kou chrámového zpěvu (i ve směru kázně ve sboru). Vedle chorálu zpívá starou hudbu církevní: Palestrina ,Missa brevis", „Jesu Nostra Redemptio”, Orlando Lasso: „Missa octavi loni”, Croce: „Missa octavi Loni”. A novější: J. Mitferer: „Missa solemnis”, Jos. Foerster „Missa jubilei solemnis”, Nešvera „Missa in hon. Scti Eugenii”, „in hon. seti Leonis”, „jubilaei solemnis”, Fr. Picka „Missa solemnis c-moll”, Jaromír Hruška „Missa in hon, seti Josephi” a m. j. A nyní k reprodukcím zpěváckých spolků: Pražský „Hlahol”: Lisztova varhanní mše v úpravě Laoše Janáčka, mše Malátova pro smíšený sbor (dir. Bubeníček), Vinohradský „Hlahol”: J. C. Sychra „Missa solemnis E dur” pro sóla, smíšený sbor a varhany (dir. Dr Miloš Říha); ,Smetana": J. Nešvera: „Missa in hon, sc. Vincentii”, Fr. Picka „Umučení Páně” (dir. O. Hilmera); „Křížkovský”: J. C. Sychra „Missa aI.” a K. Bendl „Missa solemnis” (dir. Tomáš), ,Tovačovský": Fr. Picka ,Missa Es dur" (dir. A. Dolinský), „Václav” z Bube:iče: Fikrlova „mše” (dir. Dr Fik,erlc); „Pražské učitelky”: „Velikonoční zpěvy”; Bach, Dísmas Zdenka a j. (dir. M. Doležil). Vedle zpěváckých spolků účinkovaly na kůru také kůrové sbory: od Křižovníků byla pro-vedena „Missa de Beata” od Fr. Hrušky (dir. Jar. H,erle) a Jaromíra Herle „Missa c-moll (dir. Dr Alois Michl). Produkcí na Tomto kůru se zúčastňuje také „Sdružení pro duchovní hudbu”. Pro-vedlo mši: „Missa octavi Loni” od Feíice Aneria, Perosiho „Patriarchalis”, josefa Faerstra ,Boh,emicu”, Fr. Picky mši „Missa G-dur”, Karla Moora I. mši á capella, Herleovu „Es-dur”, Astoráovo ,Stabat Mater" atd. Dirigovali sfřídavě O. A. Tichý a Dr Fikerle. Poukazuji také ke svým zprávám o tomto kůru v minulém čísle. O dějinách tohoto kůru příště. — C. S.
Korunovační mše W. A. Mozarfa v dómě sv. Víta. Při slavnostních bohoslužbách, konaných 30. listopadu f, r. u příležifosH jubilea p. státní-ho presidenta Dr Emila Háchy, byla provedena tato velká Mozartova mše. Zpíval Pěvecký sbor pod říven.ím svého sbormistra Jana Kúhna, do-provázen orchestrem České Filharmonie a členy Národního divadla. Sóla zpívali: pí Kiihnová, pí Černá, pp. Gleich a Jedenácfík, poslední tři členové Národního divadla. Sbormistr Jan Kiihn, maje k disposici skvělá vokální, jakož Y instrumentální tělesa a výborné sólisty, mohl tentokráte prokázati svoje skvělé dirigentské umění, které právě v poslední době soustřeďuje na hudbu duchovní v piné jeho hloubce. Také rokokový sloh dobře mu leží, správně hledí mírnějšími tempy vyzvednouti charakter duchovní hudby, zejména tohoto stylu; zdařilo se mu také úsilí, aby zejména jemnou zdobnost rokokového slohu dostihl a aby při tom také podtrhl význam míst jubilósního zabarvení. Byl to všestranně zdařilý výkon, k jehož lesku přispívala také zdárně přednášená sóla, z nichž zvláště se za-skvěla arie Agnus Dei, přednesená pí Marketou Kiihnovou. Škoda, že tomuto z míry jemnému výkonu nebyla dostatečně příznivou akustika dómu v některých jeho částech. Tento sbor a orchestr byl umístěn na velké kruchtě nad hlav-ním vchodem, na malé kruchtě u olfáře zpíval svatovítský sbor proměnlivé částky mešní, pak zajímavé Brucknerovo „Pangc lingua” a nakorrec Pickovo velké „Te Deum” op. 18 s průvodem varhan (prof. Janda) a žestů; řídil ředitel místního kůru p. O. A. Tichý s piným zdarem. — C. S. Sychrova „Missa ocfo vocum` v kostele u Křižovníků v neděli dne 5. prosince 1943. T ntokrát!e byla provedena tato mše, jež tvoří repertoárni číslo kůru, s průvodem varhan a vedle to-ho s průvodem žestů. Mše byla původně kom-ponována bez průvodu. Dr Michl pro svůj kůr přikomponoval velmi zdařilý varhanní průvod, ;enž podpírá sbor, ale dobře ho také doplňuje. Dr Michl, přihlížeje k celkové faktuře skladby, připojil k varhannímu průvodu j,cště průvod žes-Pů. Tím skladba velmi získává; mši doprovázel na varhanách Dr Michl a řídil ji Dr Čihař. Mše zněla mohutně, v lyrických částech byla rovněž zachycena přiléhavě. — C. S. Sfeckrova nově nalezená mše z r. 1881 v kostele u sv. Jakuba v Praze, v neděli 5. prosince 1943. Vedle Steckrova „Te Deum” pro dva ženské hlasy, o jehož nálezu podal jsem zprávu v minulém čísle, nalezla se ještě v archivu ředitele Jaromíra Hrušky v Písku „Missa quatfuor vocum á capella”. Tuto mši komponoval Stecker na varhanické škole pod dohledem F. Z. Skuherskéha, tehdejšího ředitele školy. Mše je psána slohem starých klasiků, ale ne ryze; závěr Creda tvoří fugato, na které asi myslel Stecker, když krátce před svou smrtí v únoru 1918 psal v dopisu, adresovaném Dr D. Orlovi, že má dvě starší mše, které nejsou psány ryzím slohem palesfrinským. Mše je jinak psána v ryzím církevním duchu, hlavně polyfonně, v polyfonii volné i imitační. Zajímavý dokument pro začátky práce velkého církevního skladatele, po nichž brzy následuje „Sonafa na varhany op. 1.” a v r. 1884 již jeho Missa solemnis". V této mši tkví zásadní smysl Steckrův pro práci kontrapunktickou, s níž pracoval téměř v každém svém díle z oboru hudby církevní. Teprve po tomto díle propracovával Stecker svoji církevní hudbu, zejména v oboru harmonie, rytmu, pojetí slova atd. — Mši nastudoval Dr Hruška se svým svatojakubským sborem. Dílo pronikl s piným p,ochop,ením a podařilo se mu velmi dobře. Kůrový zpěv v adventní době bez průvodu je velmi vhodným. — C. S. Kvinty byly v hudební skladbě po staletí zapovídány. Tyto znějí však mnohdy velmi krás-ně, kdežto kvarty šeredně. Není to nespravedlivé? — V. R. 113 | ||||
|