|
| ||||
| ||||
|
nevinností a k neobmezené poslušnosti zavazují nás zákony církevní. Zpěv a hudba při-nášejí jasné myšlenky do zaprášených, všedních dnů. Zpívejme a milujme hudbu! Snažme se ji pochopiti, a tím obohatíme i svou duši!
G. 95: »Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu všecky země! Sláva a nádhera je před jeho tváří, svatost a velebnost ve svatyni jeho.« Dr Jaroslav Šafránek: Zpívající čísla. Hudbu a zpěv je možno vnímati dvojím způsobem. Bud tak, jak se všeobecně děje, s hlediska čistě uměleckého, anebo, jak dovede činiti jen malá část lidí, s hlediska matematicko-fysikálního. Každý akord, každá melodie dovede rozechvěti vnímavého člověka netoliko citově, jak si přeje hudební umění, ale také rozumově, jak je na to zvyklé matematicko-fysikální nazírání. Rád se dávám strhnouti obojím, ale dnes rád bych pověděl něco o této druhé stránce, které si hudba poměrně málo všímá, to jest o stránce matematicko-fysikální, která hudbu povyšuje na jedno z největších umění, jemuž se nemůže rovnati ani umění písemnické, ani výtvarné, ani kterékoli jiné. Umění hudební se vyznačuje přísnými zákony, podle kterých je tvořeno, je budováno na solidních základech matematických, které jsou všeobecně platné pro příslušníky všech národů. Proto hudba jest jedno z těch umění, která dovedou mluviti k duši i rozumu všech národů. Skladatelé a výkonní umělci jsou ve svém díle příliš skromní. Často si ani neuvědomují, že ve svém umění jsou přímo zázračnými počtáři. Jejich počtářské výkony jsou takového rázu, že se před nimi musí skloniti každý, kdo dovede proniknouti jejich počtářskou technikou. Nemyslím tím ani hbitost, se kterou dovedou počítati se zlomky, když bleskurychle vám rozdělí určitý časový interval na šestnáctiny nebo dvaatřicetiny a pod., ač i to je kapitola sama o sobě, jež vyžaduje obrovského matematického citu a zručnosti. Chci spíše upozorniti na jiné matematické akrobacie, jichž jsou schopni výkonní umělci, dirigenti, zpěváci a pod. Obdivuji jako zázračného člověka dirigenta, který zazpívá před nástupem sboru počáteční akord skladby a tento akord sedí tak přesně, jako by jej byl zahrál na dobře vyladěném klavíru. Obdiv zasluhuje takový dirigent, který pozná ve zpívaném sboru i jednotlivý trochu nesprávně zazpívaný tón, a který dovede jej opraviti předzpíváním. Dovede zpaměti zazpívati »áčko«, které souhlasí s obdivuhodnou přesností s áčkem, které je zahráno ladičkou. To jsou lidé jak říkáme s absolutním sluchem. Je jich mnoho mezi umělci a mezi zpěváky. Ve Verdiho »Requiem« začíná po přestávce sopranistka recitativem »Libera me, Domine, de morte aeterna« a k jejímu recitativu se připojí orchestr. Dobrá zpěvačka nasadí tak jistě tón, že do souhry orchestru bezvadně zapadne a nemusí pak »klouzati«, aby svůj tón vyrovnala. Jako člen Pražského Hlaholu mám často příležitost si všimnouti, jak vedle mne sedící dp. J. P—ý nasazuje bezvadně tóny i v místech, kde nemáme se o co opříti a jeho nástupy jsou vždy správné a značně ostatním zpěvákům usnadní situaci. To jsou tedy známé a časté příklady hudební rutiny, jejíž význam vynikne teprve tehdy, když ji posoudíme matematicko-fysikálně. Chci-li fysikálně vzbuditi určitý tón, pak používám nejraději ladičky. Ladička, která dává áčko, musí býti upravena tak, aby vykonala 435 kmitů za jednu vteřinu. Leč výška tónu ladičky nezávisí jen na její konstrukci, nýbrž i na jiných vlivech, zejména na temperatuře. Ladička dobře vyladěná při základní teplotě 20° C bude dávati jiný tón při teplotě nižší nebo vyšší. Při vyšší teplotě se ramena ladičky prodlužují a ladička kmitá pomaleji, dává nižší tón. Podle druhu užitého materiálu může znamenati teplotní rozdíl o jeden stupeň třeba i desetinu kmitu i více. Proto chceme-li ladičkou zahráti tón správné výše, musíme nezbytně udržovati ladičku na předepsané teplotě a musíme odstraniti i jiné rušivé vlivy, jež by mohly měniti její kmitočet. Stupeň přesnosti určitého fysikálního měření vyjadřujeme v procentech. Představuje-li nám tedy měřená hodnota 435 kmitů jedno sto procent, pak jedno procento znamená 4,35 kmitu. Tedy zaručiti přesnost asi jednoho procenta znamená nedopustiti se při měření kmitočtu chyby větší než 7 | ||||
|