|
| ||||
| ||||
|
Dr E. Trolda: Milosrdní bratří a hudba.
(K dějinám chrámové hudby v Praze.) II. Je nemožné psáti o hudbě, chybí-li hlavní pramen, totiž skladby. Proto jsme dávno pátrali po hudebninách kostela sv. Šimona a Judy v Praze V, jakožto místa pro naše pozorování nejvýznamnějšího a pro nás tehdá nejpřístupnějšího, ale pátrání nevedlo k cíli, neboť nevědělo se, kam se hudebniny poděly. Teprve přenesení konventního archivu do archivu zemského dalo našemu pátrání nový směr, obzvlášt když archiválie tam byly srovnány, roztříděny a inventovány.l O výsledku podáváme tímto našemu čtenářstvu zprávu, doplňujíce takto to, co jsme již před časem o tomto předmětu byli napsali.2 Ve spisech nenašli jsme sice ani nyní hledaných hudebnin, ztratily se během XIX. století .a zbytek nějakých 15 skladeb nepadá věru na váhu, ale našel se alespoň hudební inventář. Nevadí nám, že nese letopočet teprve z r. 1829, že byl psán dvakrát, po každé neúpině a v odchylném uspořádání; hlavní věc je, že jsou do něho vloženy četné listy, obsahující zápisy také starších skladeb, ba dokonce takových, které vznikly již začátkem XVIII. stol., takže máme zde přehled všeho, co se během nějakých 130 let u sv. Šimona a Judy provozovalo, třebaže mezi těmito zápisy, jejichž celkový počet činí něco přes 760 kusů, je většina tak málomluvná, že zamlčuje všude křestní jména skladatelů, neudává přesně název skladby, necituje text gradualií, offertorií atd. a obsazení vyznačuje jen výjimečně. Nicméně se pokusíme vytvořiti si z těchto stručných zpráv potřebný obraz. Především překvapuje, že sbírka obsahovala jen zcela nepatrnou část skladeb, složených od členů řádových, když přec víme o mnohých bratřích hudebnících a skladatelích. Nejznámější z nich, Fr. Sanctus Černý měl zde 1 mši, 10 Salve, 3 motetta, 1 offertorium de Resurrectione, 1 arii, 1 Puer natus a 1 Libera; Fr. Blažej Smrček je zapsán pouze jednou nějakým Requiem f-moll a, patří-li mezi ně Fr. Egyd Werner s 1 Ave Regina, je tím celá tvorba členů řádových zde vyčerpána. Kde zůstávají Fismann, Hymbr, Seiler, Zich, které známe částečně z českých kostelních kůrů? Snad se zachovali ještě v jiných konventech? Ty neměly zajisté onen význam, jako konvent pražský, leda onen ve Feldsbergu, kam jsme si ovšem přístup dnes vymoci nemohli." Na druhém místě věnovali jsme svou pozornost skladatelům z Čech. Stůj zde jejich výčet v pořadí přibližně chronologickém s udáním počtu zaznamenaných skladeb: Černohorský (6), Vaňura (1), Srentner (1), Jacob (10), Has (1), Reichenauer (5), Tůma (1), Sehling (3), Habermann (3), Lohelius (1), Hataš (1), Línek (1), Brixi (20), Mysliveček (1), Koželuh (1), Huber (1), Rosetti (1), Zimmermann (1), Vogl (4), Róssler (2), Nitsch (1), Ryba (5), Tuček (1), Mensi (1), Vitásek (1), Plachý (2)., Kluger (1). To je sotva polovina těch, kteří během sto let zásobovali naše kůry svými skladbami, a jsou-li již venkov a Morava ve sbírce zanedbávány, neměl by věru zde chyběti Jan Zach, když přec působil v kostele sv. Šimona a Judy do r. 1737 jako varhaník a patří mezi nejlepší naše skladatele.' Také marně hledáme A. Laubeho (1771-1784), kapelníka dómu svatovítského, jehož Missa s. Simonis et Judae ve sbírce křižovnické by svědčila o vztahu jeho k tomuto kostelu.5 Dále překvapuje, že skorem každý zde zastoupený skladatel měl tu jen nepatrný počet skladeb, a to tím menší, čím více jeho působnost spadá do II. polovice nebo konce XVIII. stol. Ani počet skladeb Brixiho, ačkoliv zde 1 Panu vrchnímu radovi Zemského archivu Dr A. Prochnavi vzdávám tímto zdvořilé díky za laskavé povolení k použití archiválií. Rovněž děkuji panu archivnímu komisaři Dr A. Haasovi-, jenž mi dotyčné spisy připravil a umožnil mí poříditi si potřebné přepisy. 2 Viz Cyril LXIV (1938), str. 47 a násl. a Někdy se najdou skladby tam,, kde bychom je ani nepředpokládali. Tak na př. zjistil Dr Bohu-mír Štědroň skladby Milosrdných bratří Wernera a Hymbra ve sbírce augustiniánů na Starém Brně (Věstník České akademie LII — 1,943 — str. 26). Se skladbami Stephana Seilera se potkáváme v Praze u Křlžovníků (sv. František), u. Kapucínů (Loreta) a u Alžbětinek (Na Slupi) atd. 4 Viz o něm monografii »Johann Začh und die tschechischen Musiker im deutschen Umbruch des XVIII, Jahrh.«, kterou vydal Karl Michael Komma v B i.rnreiter-Verlagu v Kasselu 1938. s Křižovnický spis nese letopočet 1754, datuje se tedy z doby, kdy o činnosti Laubeově nejsme vůbec zpraveni (viz Dlabač II, 182, a proti tomu III, 2!34, heslo »Strobach«). Nepůsobil snad Laube také u sv. Šimona a Judy? 20 | ||||
|