|
| ||||
| ||||
|
lého roku. Narodil se v Bro•zánkách u Mělníka n, L. 27, března 1899, ale největší část svého, života již od školních let strávil v Roudnici. Toto město svým živým hudebním ruchem zapůsobilo na mladého studenta střední hospo•dár"ské školy, že se začal učiti hře na housle, cello, klavír i var-hany. Harmonii studoval u známého tehdejšího ředitele kůru a hudebního skladatele Vojtěcha Šístka. Idylické prostředí kapucínského kláštera, kam zejména májové pobožnosti lákaly věřící a milovníky hudby z širého okolí dovedlo pak podchytiti vnímavou duši, zvláště pro hudbu chrámovou. VždyE k lásce k hudbě pojila se u zesnulého již od dob chlapeckých také upřímná zbožnost. Tak se ujímá r. 192,8 řízení kůru ve zmíněném již kapucínském klášteře sv. Václava, jež potom vedl téměř nepřetržitě až do konce Května 1942. Mimo to uspořádal ve městě i několik oslavných a pietních večerů našich předních církevních skladatelů, jako koncert ze skladeb Vojtěcha Říhovského 17. října 1931 k oslavě šedesátin mistrových, Vojtěcha Šístka 24. dubna 1931 a pod. Se svým sborem anebo aspoň s ně-
kterými jeho členy konal zájezdy do kostelů té-měř celého Podřipska, na př. Libotenic, Hor. Počápel, Vetlé, Černoušku, Kostomlat, Ječovic, Doksan a j. Mohl jsem sledovati činnost v Pánu zesnulého, když jsem po jednoročním působení na reál. gymnasiu v Roudnici zajížděl • po několik let téměř každý měsíc do roudnického kláštera. Poznal jsem jeho nadšení, jeho horlivost, s jakou konal služby, sháněl i opisoval notový materiál, i jeho liturgickou přesnost. Byl věren cyrilskýin zásadám, často se se mnou radil, jak upraviti vhodně mešní propria při zájezdech do venkovských kostelů, když na přesné provedená chorálu nebylo možno mysliti. Zanechal po sobě i menší počet skladeb převážně církevního rázu, z nichž uvádím zejména Mši C-dur, Ecce sacerdos magnus, O salutaris Hostia, modlitbu k Pan-ně Marii, k sv. Jiří atd. Těžká srdeční choroba přervala jeho život v poměrně mladém věku 45 let, ale i tak zanechal po sobě čestné místo v dějinách církevní hudby v Roudnici. Pohřben byl za veliké účasti duchovenstva i obecenstva v úterý 4. ledna t. r. R. i. p. Dr Václav Smolík S kruchty a podia Vánoční oratorium J. C. Sychry »Mesiáš« bylo provedeno v Praze mladoboleslavským chrámovým sborem, řízeným J. Pejšou, 9. ledna 1,944 na kůru františkánského chrámu Panny Marie Sněžné, proslulém tradiční péčí o pravou hudbu církevní. V bohatém Sychrově díle tvoří jeho oratoria — Velkopáteční, Na Golgotě, Sv. Václav a Mesiáš — zvláště významnou kapitolu, nebol právě v nich vytvořil svůj osobitý komposiční styl. Sychrův svérázný hudební výraz, který po-znáte hned po několika prvních taktech, kotví pevně v domácí oratorní tvorbě, pnoucí se velkolepým obloukem od Šimona Brixyho až po Antonína Dvořáka. Čím je lyrika Smetanova ve světské hudbě české, tím je lyrika Sychrova v naší hudbě duchovní. Hudební práce jeho, jak ani jinak nemůže býti, je polyfonická. Sychra je posledním velkým kontrapunktikem českým. Avšak jeho suverenní kontrapunktické mistrovství pokorně slouží vysšímu zaměření v celkovém pojetí díla. Sychra je dále mimořádně nadaným melodikem. V jeho hudbě je melodie vždy uvědoměle na předním místě, je nevšední a výrazná, jmenovitě v sólových partiích je nesena v posvátné náladě. Harmonie Sychrova je svěží, vynalézavá a moderní. Celek pak je zla.děn v dokonalou typicky oratorní náladu, oproštěnou všeho vnějšího efektu a dosahující úžasné citové hloubky. Charakteristická je též pro Sychru jeho deklamace české-ho slova. Dovede mistrovsky zacházet s lidským hlasem a jeho díla dokazují, že mu k pinému po-dání velkolepého výrazu postačí varhany, doplňující sólisty a sbor, že nepotřebuje velkého aparátu v oratoriích obvyklého. V jeho díle cítíme celoživotní skromnost s pravým uměleckým zápalem, jeho hudba je svět pro sebe. Snad má tvrdou skořápku, ale je bohatě odměněn ten, kdo dovede nalézti jádra. Pokud text vykazuje některé slabiny, dovede je Sychra mistrně překlenouti velkorysou koncepcí hudební. Provedení bylo ne-obyčejně záslužné, i když účast obecenstva byla poměrně malá. A přece máme k mistrovskému dílu Sychrovu veliký dluh. Jeho práce byla vysoce ceněna více v cizině než u nás, zejména v oblastech německých a švýcarských. Sychra si za- slouží, abychom slyšeli opět jeho všechna oratoria i největší díla mešní, nebot má stále jimi dnešnímu posluchači co říci. Mladoboleslavský sbor vykonal tedy v rámci regionálního snažení velmi záslužnou práci, která zaslouží největšího ocenění. Sólové partie byly svěřeny zpěvákům, kteří měli vlastnosti oratorních pěvců, jež právě v přítomné době tolik hledáme a potřebujeme, zpěváky nezatížené manýrami, jmenovitě divadelními kteří by dovedli tlumočiti své party s hlubokou procítěností, pravou prostotou a nástrojovou jistotou a dovedli svým podáním za-padnouti do celkového rámce díla. Sbory zněly krásně, dosahovaly úžasny"ch pianissim i mohutně vystupňovaných forte, zvláště v závěrečné fuze »Narodil se Kristus Pán«. Tedy celkově čin, který zaslouží piné pochvaly a zavazuje k další práci i dává podnětný příklad jiným. Dr L. V. Dr. Smetáček s »Hlaholem« dávali J. S. Bacha »Missa h-moll«. Když dr. Smetáček začal se za-bývat duchovní a církevní hudbou — začínal cyrilometodějskou kantátou »Svatý Cyril a Method«, pak Axmanovým »Stabat Mater«, a bylo tu dále J. B. Foerstra »Te Deum« — dalo se už tušit, že zavede svůj spolek na pole duchovní a církevní hudby nadobro že vrátí — po dlouhých letech — »Hlahol« na cesty jeho někdejší velké slávy, kdy právě v duchovní hudbě Knittl, Klička, Piskáček a K. B. Jirák provozovali věci největší — Knittl to byl, který po velkém činu Bedř. Smetany, jenž tkvěl v provedení Lisztovy »Sv. Alžběty« v roce 1866, dával Beethovenovu mši »Solemnis« (1882), Berliozova »Requiem«, Lisztova »Christa« (1887) — a odtud »Hlahol« zůstává věren hudbě duchovní a církevní, aby pak se jí, jako druhé spolky i profesionální sdružení, na čas vzdal. Práce dr, Smetáčka byla cílevědomá. Došel až k »Svaté Ludmile« v roce Dvořákově a pak už následovala Beethovenova »Missa solemnis«, Lisztova »Svatá Alžběta« a nyní tato Bachova mše (mezitím »Pražský Hlahol« se zúčast- 47 | ||||
|