|
| ||||
| ||||
|
ňuje i produkcí na kůru svatojakubském, a to s velkým zdarem). Je tu vidět v celém tam dnešním životě »Pražského Hlaholu« jednosměrný proud, jehož otevření bylo pro spolkový vývoj jedinečně štastným. I v ohledu vývoje v reprodukci. Dirigent udělal si tu výborný plán, jenž mu umožňuje, aby zdolával věci povahově stále těžší. Klade uváženě kámen ke kameni na sebe jako při promyšlené stavbě — tak připravuje si účel-ně celé to svoje prostředí, aby mohl tvořiti s pinou bezpečností. Právě příklad Bachovy mše je toho dokladem. Jestliže hlaholský sbor zmohl naprosto zdárně tuto obrovitou skladbu, vděčí za to tomu, že jeho dirigent provedl jej tolika a tak obtížný-mi skladbami v duchovním a církevním slohu. I »Hlahol« musil prodělat nejprve přerod z dlouholetého, téměř výlučného setrvání ve světské hudbě (kde řadil se k našim dokonalým tělesům pěveckým) do oblasti hudby duchovní a církev-ní, kde se právě u nás typ reprodukce této hudby tvořil. Mohl to poměrně rychle a štastně udě-lati, protože byla tu část nadšeného staršího členstva, jež ulehčovala přerod. Bachova mše hned na sbor klade požadavky nejtěžší právě proto, že je tu zpěv ryze barokní, vyloženě in trumentální povahy, jenž chce měkkost, naprostou vláčnost: možnost s jasem stříbra přednášeti široké kantilény — všechno tolik vzdálené od moderního vokálního způsobu světské hudby, zejména naší. Hlaholský sbor ta všechna zmohl s piným zdarem dík svému zmíry pilnému a talentovanému dirigentu, který duchovní i církevní sloh smí dnes zváti cele svým. Bachova mše je problémem i sólistům; nejdříve vokálním. Předem podotýkám, že tu u všech našich sólistů byly předpoklady dány ve vysokém stupni; slohově pině vyhovovala pí Marta Krásová. Na barokní sloh tu myslfm. Ostatní sóla byla svěřena pí Růženě Hořákové, pánům Antonínu Jeřábkovi a Eduardu Hakenavi, Instrumentalisté: Ivan Kawaciuk (housle), prof. Em. Kaucký (lesní roh), Josef Petrovec (flétna), Metod Přikryl (oboe d'amore) byli vesměs velmi dobří.. Zasloužil se vysoko náš jedinečný varhaník prof. Wiedermann,, jenž hrou na varhany pině stmeloval souhru výborné-ho orchestru (FOK) a všech účinkujících. Dr. Smetáček — nadšený, cílevědomý a i v této Bachově mši — štastný vedoucí! C. S.
mladoboleslavský kůr se Sychrovou Mší »solemnis« opět v Praze. V neděli 9. ledna t. r. při-jeli mladoboleslavští kůroví zpěváci se svým sbormistrem a sólisty opět do Prahy, aby pro-vedli »Missu solemnis« někdejšího ředitele kůru Josefa C. Sychry v Praze -- tentokrát vystoupili na kůru svatojakubském. Láska mladoboleslavských k jmenovanému je dojemná; je živena nynějším ředitelem kůru v Mladé Boleslavi prof. Pejšou, který k Sychrovu dílu přilnul celou duší, je udržována někdejšími ctiteli ze Sychrova chrámového sboru, je s radostí pře-jímána od těchto mladými pěveckými nadšenci ze sboru dnešního. V této takto vytvořené náladě také byla podána mše na uvedeném kůru. Zpěváci překonali v sobě technické potíže této velké mše a mohli pak bezpečně sledovat výtvor reprodukce těžké skladby, jak ho podával verv-ně a pevně dirigent. Všude plynulo mší nadšení, dokonalý prožitek, a hlavně slohové podání. C. S. Vrbíkova mše »Lux et origo« u Křižovníků 5. HI. 1944. Mladý skladatel církevní hudby už se slušnou řadou svých dobrých prací: tato mše, před nf mše pro mužský sbor (s ženským sborem ad libitum) »in honorem seti Joannis Bosco«, potom mše choralis pro baryton — sólo a sbor — vždycky s průvodem varhan, česká mše »Gloria« a jiné komposice. Autor je i literárně činným, a to i ve směru k umění své Církve. Mši nastudoval a řídil Dr Alois Michl, který již také vhodně instrumentoval. Je to no-věji podaná věc, piná i samorostlých myšlenek, stavebně dobře vypravená, mešní text z hloubky vyjadřující — je vedena ve svých projevech v některých částech až skvěle, ale celek vyznívá urovnaně, slohově. Dr Michl se svým ukázněným sborem provedl mši tak, že vyzvedl všechny její hodnoty, a zejména i slohovost výrazu. Krásná produkce, upravující cestu moravskému mládí. C. S. Hruškova mše »in honorem seti Laurentii«vMladé Boleslaví (30. ledna 1944). Ředitel kůru Pejša vedle J. C. Sychry pěstuje na svém kůru v sklad-by předchůdce Sychrova Fr. Hrušky. Z Hruškových mší je tato jednou z nejzdařilejších. Je pina výborných a nových nápadů, zní zcela slohově a je vděčnou k provedení, nebot uchovala si svou svěžest,. Chrámový sbor mladoboleslavský zazpíval s nadšením tuto skladbu, veden přesným a vy"mluvným gestem svého regenschoriho, který ve mši nezůstal skladbě dlužen nejmenšího. C. S. Sychrův »Mesiáše v kostele P. Marie v Mladé Boleslavi (30. I. 1944). Po velkém a zasloužilém úspěchu v Praze dostává se této skladbě pro-vedení na kůru mladoboleslavském, kde tato kantáta měla svou premiéru (217. prosince 1914). Těší, když si vzpomínám onoho skvělého provez dení prvního —řídil je můj otec, na varhany doprovázel bratr Lumír a devět sól bylo rozděleno mezi nejlepší tehdejší sólové zpěváky. Přítomni byli: prof. Karel Stecker a prof. K. Douša z Prahy. Prof. Stecker napsal tehdy obdivuhodný referát do »Hudební revue«, postavil skladatele za tuto a předchozí skladby na prvé místo tehdy žijících církevních skladatelů. Dík patří dnes za všechnu tu lásku, piné pochopeni -a přímo nadšení, s nímž zpívali mladoboleslavští kůroví zpěváci tuto Sychrovu skladbu, právě jim i všem sólistům, z nichž každý dovedl své partii dáti své nejlepší; uznání, ba obdivu zaslouží si nadšený a neúnavný regenschori Pejša za piný a správný prožitek tohoto velikého Sychrova díla, jemuž dal celý svůj ušlechtilý zájem. Prof. Pejša, mladoboleslavský sbor i jeho sólisté a jeho výborný varhaník Dr Konvalinka zasloužili se o to, že pomohli skladbě do života v Pra-ze a že snad dojde i k jejímu uveřejnění, jehož si zasluhuje. Provedení »Mesiáše« v Mladé Boleslavi bylo slohově přikrášleno tím, že prof. B. Wiedermann z Prahy ze zvláštního zájmu o skladbu Sychrovu uvolil se ji doprovázet. Jeho hra byla tu jedinečnou ukázkou průvodu varhanního, který všude, a zejména v barevné sféře podtrhoval významnost i originalitu varhanního doprovodu. Krásný úvod k provedení »Mesiáše« znamenaly i dvě varhanní vánoční piegy, vlastní skladby, které prof. Wiedermann přednášel. Prokázal jimi i své velké umění komposiční, jímž se staví u nás na místa prvé; právě vánoční ráz obou skladeb dokládá skladatelský svéráz se značkami českého ryzího původu. C. S. 48 | ||||
|