|
| ||||
| ||||
|
officiu zmatek. Tomu chtěly ceremoniální tyto předpisy zabrániti a ustanovily, aby byla z různých legend složena jedna. Toto dílo provedl teprve sv. Bonaventura, složiv tak zvanou legendu menší (legenda minor) a rozvrhnuv ji na sedm oddílů po devíti lekcích pro celou oktávu sv. Františka.
Následuje několik paragrafů: De thurificatione. Okuřování kadidlem se dálo při konventní mši svaté, při nešporách k Magnificat a při chválách k Benedictus. Incensace kadidlem je známkou, že vždy šlo o zpívanou mši sv. a zpívané nešpory, jak tomu bylo denně s výjimkou doby generálního interdiktu, kdy se vše muselo konati potichu »januis clausis«. Na denní zpěv chorální ukazují další paragrafy rubrik o celebraci mše svaté. Ve feriální dny, kdy totiž nebylo svátku ani neděle, ve velkých konventech připravili se ke mši kněz, diakon a subdiakon, kdežto v menších konventech šel s knězem jen subdiakon oblečen v superpelliceum (v rochetě). Podle znění dalších rubrik jest zřejmo, že bratří minorité (jak se tehdy obecně řádu sv. Františka říkalo) chodili úpině na boso, poněvadž rubrika předpisuje, že ten, kdo čte epištolu při mši svaté, má býti »calciatus«, obutý. V konstitucích provincie českéť4 bylo nařízeno, že má pro všecky kněze řádové býti připravena v sakristii obuv ke mši svaté. Z toho tedy je jasno, že sandály, které zavedli pozdější Observanti, známy nebyly, a byla pro bratry možnost jen dvojí : bud úpině na boso nebo v obuvi obvyklé ostatním lidem v té době. Epištola se vždy zpívala (při konventní), když nebyla celá asistence, směrem ke středu oltáře nad pulpitem. Pak jsou rubriky o dalších ceremoniích mše svaté, jež neobsahují nic zvláštního. Připomíná se však, že o svátku dvojném nebo polodvojném (s devíti lekce-mi) koná se vše tak jako 0 obyčejných feriích, čili že konventní mše byly denně slavné s asistencí nebo aspoň zpívané s liturgickým zpěvem, jak tomu bylo i v chóru při breviáři. O svátcích s devíti lekcemi dva zpěváci měli po epištole zpívati Aleeluja nebo tractus podle povahy doby církevního roku. Byl-li tractus delší, měli se střídati po dvou čtyři nebo šest zpěváků. O polodvojných svátcích a v nedělil,, měli dva zpěváci zpívati graduale a dva jiní alleluja. Na svátky dvojné měli dva zpívati graduale a čtyři alleluja, po případě i více, podle toho, jak veliká byla slavnost. Ve dni feriální, když se zpívalo alleluja, mělo se zpívati »sine completione neumatis«, a po verši se mělo zpívati celé. Kdykoli se zpívalo dvojí alleluja, jako na př. od oktávy velikonoční až do oktávy svatodušní, mělo se zpívati první alleluja celé s veršem, aniž se opakovalo před veršem nebo po verši. Druhé alleluja se opakovalo před veršem i po verši. V některých rukopisech těchto ceremonií je přídavek o zpěvu sekvencí. Bratři měli na vůli, že o svátcích dvojných a polodvojných, v neděle a při mších votivních o Panně Marii a Duchu svatém, o slavných dnech a v oktávy mohli zpívati příslušné zbožné sekvence (jak se praví: »congruentes et devotas«). »Ke zpěvu těchto sekvencí,« praví dále rubrika, »povzbuzujeme bratry důtklivě podle chvályhodného starého zvyku řádového („iuxta laudabilem antiquam ordinis consuetudinem").« Podobně i v oktávách a mezi oktávami svátků se mohly zpívati sekvence příslušné.l'' (Pokračování.) Dr Václav Smolík: Účinná podpora liturgického hnutí. Liturgické hnutí je jedním z nejkrásnějších květů, které vypučely na živém stromu Církve svaté, nebot nás prakticky vede k pochopení a živému prožití nejhlubších tajemství, a tím ke Kristu samému. Třebas je to hnutí poměrně mladé, čítá již ve svých řadách dosti inteligentů i prostých věřících. Ale přesto je třeba, aby proniklo do nejširších vrstev lidových, a to zejména na venkově. Tam je leckde ještě dnes popelkou. K tomu 14 »Et in sacristiis caleiamenta, missalia faciant procurare ...« Ruk. univ. knih. pražské IV G 30, fol. 226 r, a. 15 Neděle před reformou ~breviáře, Piem X. zavedenou, byla méně než obyčejný duplex. Před touto reformou neděle se sice slavila pro foro externo jako den Páně, ale officium a mše svatá, připadal-li svátek duplex, byly z tohoto svátku. 16 Gobulovich: Ceremoniale etc. AFH, III, str. 80 pozn, m.: »Item fratres sepius maxime in festis duplicibus et semiduplicibus ac dominicis et in missis b. Virginis votivis et santi Spiritus et in solemnibus et per omnes octavas.possunt cantare sequentias congruentes et devotas. Ad quas etiam cantandas devote et d;icendas eos hortamur instancius iuxta laudaibilem antiquam ordinis consuetudinem ... Item in festis dupl. et semidupl, ac dominicis, que cadunt infra octavam duplicium, sicut et in missis b. Virginis possunt fratres cantare sequentias congruentes.« 58 | ||||
|