|
| ||||
| ||||
|
--- 33 -
rarním jcdnotám Cprillským v Pratia na vědomost. Pěveckým školám a výkonným sborům farních Jednot Cyrillských jest třeba místnosti ku konáni cvičeny a zkoušek. Nejpřiměřenéjším a přirozeným místem jest škola. Za pražské farní jednoty Cyrillské zadal předseda „Obecné Jednoty” v té záležitosti žádost na sl. c. k. okresní školní radu pražskou, která vyřízena jest, jak následuje: C. k. okr, školní rada v Praze. Č. j. 6134 0. š. r. Panu Ferd. Lehnerovi, předsedovi „obecné Jednoty Cyrillské” v Karlíné č. 234. Pan Ferd. Lehner, předseda „obecné Jednoty Cyrillské”, podal c. k. okresní školní radě žádost za povolení a za vymoženi u slavné rady městské, aby pěvecké školy, jež odvětvené farní jednoty Cyrillské zřizují ku povznešení kleslé hudby církevní, směly užívati místností škol obecných a měšEanských v Praze ku vyučování zpěvu kostelnímu v hodinách, v nichž vyučování školnímu by se nepřekáželo. K žádosti této povoluje c. k. okresní školní rada na základě usnešení svého ze dne 17. dubna 1880, aby odvětvené farní Cyrillské jednoty užívati směly přiměřených místností školních na obecných a měšEanských školách Pražských k vyučování mládeže školní zpěvu kostelnímu v hodinách takových, v nichž by se nepřekáželo vyučování školnímu, a aby se dříve než vyučování počne, v příčině těchto místností domluvila s pp. správci škol. — 0 tom dává se panu žadateli vědomost s do-ložením, že se povolení toto zároveň na vědomí dává slavné radě městské a všem správcům škol obecných a měšEanských. C. k. okresní školní rada v Praze, dne 17. dubna 1880. Za předsedu: Oulehle. V Praze u sv. Haštala, dne 12, kv. 1880. (Farní Jednota Cyrillská.) Na základě potvrzených stanov Cyrillské jed-noty farní u sv. Haštala konána dne 11. dubna první valná hromada, v níž za předsedu Jednoty zvolen jest dp. farář Jan Havlů, za ředitele pan Karel Bílý, ředitel kůru, za cvičitele pěvecké školy p. Franitšek Krouský, učitel na obecné škole sv. Haštalaké, za jednatele p. Jindřich Pokorný. Sbor literátský 25 členů čítající scházívá se každé neděle a každého svátku podvečer na faře av..Haštalské ku společným cvičením a přiučil se již mešním písním, nešporám, hodinkám štědrovečerním a j. Oslavuje takto důstojným zpěvem tichou mši sv. a odpolední bohoslužbu farní dne nedělního a svátečního. Pro letní dobu přeloženo cvičení nedělní na pátek od 7—8 h večer. Sborliterátský cvičí se vzornou horlivostí ředitel jed-noty Karel Bílý. Když takovou měrou zpěv obecný uspořádán a poznenáhlý rozkvět jeho zabezpečen jest, bude nyní všemožně pečováuo, aby také hudba liturgická důstojně pěstována byla vyměňováním dosavadního repertoiru a nesilováním stávajícího sboru. Skladby povrchní, bezvýznamné a sladkost{ páchnoucí budou s kruchty naprosto vypovězeny a pouze skladeb slohu vážného a bohoslužby katolické důstojného s textem neskracovaným užíváno. Vyrušující ladění nástrojů před nejsvětější obětí přestane. Odpadne i zlořád panující na kruchtách, kde nástrojnou hudbu pro-vozují, že při posledním taktu „dona nobis pacem” hodí se smyčcem i hudebním nástrojem a za velkého lomozu i pohoršení křestanů stěhuji se zednici z díla, jakmile padla. Na kruchtě ne-smí se nikdo s místa hnouti, pokud „Pange lingua” odzpíváno a požehnání s Nejsvětějším uděleno nebylo. Zpěvy mešní předepsaným Introitem za-počínány a Communio-nem zakončovány budou. Až pěvecká škola odvede do oboru výkonného dostatečný počet nových hlasů, skladby snažší postoupí místo plodům ducha hlubšího a rázu víc uměleckého. Cyrillská Jednota farní u sv. Haštala hodlá se ctí po boku státi ostatním jednotám pražským. Naděje na rychlý a bezpečný rozkvět jest tím více odůvodněna, čím větší jest péče předsedy farní jednoty cyrillské, dp. faráře Jana Havlů, záležitosti otcovsky se ujímajícího, a čím vytrvalejší bude horlivost ředitele snaživého. Y Pratie u sv. Štěpána, dne 13. kv. 1580. (Farní jednota Cyrillská.) Stanovy farní Jednoty Cyrillské u sv. Štépána jsou schváleny výnosem sl. c. k. místodržitelství d. d. 10. dubna 1880 čfs 17567. 2e však fara po přesídlení se dp. faráře V. Niklese nyní uprázdněna jest, dlužno s konstituováním poseč-kati až do nového obsazeni Nelení se ovšem v tom čase a konají se rozsáhlé přípravy na zvelebení jak liturgického, tak i obecného zpěvu čelící. Poněvadž první a nejdůležitější podmínkou žádoucí reformy jest důatatek cvičených zpěváků, připravuje se velký kontingent pěvců a pěvkyň. Vyačuje se ve třech odděleních: a) Na dívčí měštanské škole novoměstské 80 žákyň roztříděných na dvě oddělení; pokročilejší mají vyučování ve středu a v sobotu od 2--3 hodin, druhá část na tytéž dny od 3 do 4 hodin. b) Na obecné škole sv -Štěpánské vyučuje se 52 dívek ze 4. a 5. tř. čtyřikrát v týhodnu vždy po půl hodině; chlapců 60 ve dvou odděleních. c) Na průmyslové škole sv. -Štěpánské, kde 53 učenníků samoděk přišlo prositi, aby byli též | ||||
|