| ||||
| ||||
- 39 -
ve zpěvu vyučováni. Cvičení jejich koná se též dvakrát v týdn, a to v neděli od 2—3 h:, a v týdnu vždy jeden večer od 7—8 h. Jedno oddělení hochů vyučuje p. J. Xlívaa, řídící učitel obecné školy u sv. Štěpána, dvakrát v týdnu, veškerá ostatní oddělení v desíti týhodních hodinách vyučuje pan Fr. Sládek, učitel na obecné škole sv.-Štěpánské, jehož horlivost a láska ku zpěvu posvátnému obdiv budí. Šlechetná obětovnost zasluhuje všeobecného uznání a chvály. Ctihodný stav učitelský vřele ujímá se Jednoty Cyrillské a věnuje čas odpočinku svého ve pro-spěch zvelebení hudby posvátné, Díkyl Nezůstane-li bez odplaty číše vody žíznivému s láskou poskytnutá, Pán Bůh stonásobně odplatí šlechetným vzdělavatelům budoucí generace tolik píle, tolik práce, tolik času obětovně věnovaného na zvelebení a ku rozkvětu velebného zpěvu církevního. Ve všech odděleních základy hudební jsou již nacvičeny, intervaly se již intonují a lze tudíž ihned pokročiti ku cvičení chorálu. Učí se dle tabulek Rennerových rozšířených cvičeními od Chluma, učitele na sborové škole pěvecké obecné Jednoty Cyrillské. Celou legií vycvičených zpěváků a zpěvaček snadno pak ae obrodí nejen zpěv obecng ve farním chrámu Páně sv. - Štěpánském, nýbrž zveleben bode způsobem důstojným i zpěv liturgický. Úkol první již se slavně koná k veliké ra dosti osadníků. Prostranný kostel sv. - Štěpánský již nyní bývá přepiněn, kdykoli pěvecká škola při tiché mši svaté zpívá. Silný smíšený sbor zpívá troj- i čtverhlasné mešní písně, které proplítány bývají motetty, jako jsou: Palestrinovo „Bone Jesu,” Wittovo „Veni Creator Spiritus” a j. Dovedný varhaník sv. • Štěpánský p. Strnad složil pro tento mladistvý sbor již celou sbírku motett pěkně pracovaných. A tak produkce tyto kostelní jsou výbornou přípravou pro zpěv liturgický. Po prázdninách bude řediteli kůru dodán silný kontingent cvičených hlasů, jimiž bude lze pořádně sesíliti a zvelebiti sbor kostelní dosud na postranný kostel příliš slabý. Také repertoiru dostane se pak větší rozmanitosti. Bude ovšem pak třeba pilných a častých zkoušek, bez kterých není reformy, ani pokroku. % Kdekolivěk tedy hodlají přátelé budby posvátné zvelebiti zpěv kostelní, nechat založí Jed-notu Cyrillskou a po příkladu šlechetných učitelů u sv. Štěpána vycvičí mládež v zpěvu církevním. Vše záleží jedině na dobré vůli a obětovnosti. Kde těchto dvou sester není, dcera nebes — hudba posvátná — stánek svůj tam nevzdělá. Kde obě však se usídlily, dílo se zdaří. Jistě se zdaří! A nezanikne! Tedy ruku k dílu, přátelé! Lehner.P 8udňaUCh, dne 10. května 1880. (Cyrillská Jednota farní.) Nerad mluvím o svém nepatrném působení a z té příčiny jsem nechtěl podati zprávy o tom, že se v zdejších chrámech provozuje posvátná hudba. Nyní ale, kdy se zřizují po vlasti naší jednoty cyrillské, uznávám za dobré se zmíniti o tom, aby ti kdož by se k praporu Cyrillianů přidati chtěli, neřekli, že na venkově posvátná hudba se nepěstuje aneb pěstovati nemůže. Na venkově může se posvátná hudba pěstovati velmi snadně. Jak se mně to poštěstilo, chci v následujících řádkách sděliti. Nebude snad od místa, povím-li napřed, v jakém stavu jsem převzal chor. Při nastoupení nynějšího učitelského místa bylo mi dne 21. října 1875 svěřeno i vedení hudby chrámové v zdejší farní osadě. Při prohlíženi kostelních věcí našel jsem 3 knížečky na kostelní písně. Dle titulního listu počalo se do nich psáti r. 1870. Byly tam zanešeny následující písně: „Tvůrce mocný nebe země” — „Bože před Tvou velebností” — „S nebe posel vychází” a „Tě Bože chváltme.” Mimo tyto našel jsem též dva staré kancionály. Ptal jsem se hned, zpívají-li se zde ještě jiné písně v kostele, neb pouze tyto. Bylo mi odpovědíno, abych si nezvykal ve všední dny choditi do kostela, to že zde jakíivo nebývalo. Pro figuralní mše mi byl odevzdán následující kostelní majetek: 2 housle a 1 viola, k tomu 3 smyčce. Housle byly bez strun, viola rozbitá a bez strunníku, ke všem těmto nástrojům scházelo ně-kolik kolíků, k smyécům pak 1 žabka a všechny žíně. V kostele jsem našel 4 chatrné lesnice (mezi nimi 2 zcela k nepotřebě), 2 bubny a z těch byl a do dneška jest jeden s roztrženou koží; 4 klarinety a 1 flétnu se vypůjčili hudebníci již dávno, pr®tože se tyto nástroje nedají naladiti dle varhan. K tomu všemu mi bylo odevzdáno několik menších skladeb od Fiihrera. — Při spatření všeho toho povzdechnul jsem si v duchu: „Tímto má býti oslavován Bůh?” Z vycvičených zpěváků zde byl jeden altiata (a ten již zpívati nemohl, protože mutoval) a jeden basista. Po prohlednutí choru odebral jsem se k důstojnému panu faráři Janu Vilímovi, abych s ním o věcech kostelních promluvil. Byl jsem velmi vlídně přijat a hovořili jeme delší čas. Mezi jiným žádal mne dp. farář, abych píseň: „Bože před Tvou velebností” často nehrál, která, ač sice slušná, přece ustavičným hraním tak aevšedněla, že ji již nerad slyší. Nezbývalo mi tedy niéeho, než z napsaných dvou písní hráti „Tvůrce mocný nebe země.” Rozdal jsem zpěvníčky a počal jsem hráti. Varhany zdejší mají pouze 4 slabé rejstříky, ale bylo je velmi dobře slyšeti, nebot zpíval tu a tam | ||||
|