|
| ||||
| ||||
|
my z roku 1254. Ceremoniale nařizovalo opravu antifonářů, kapitula Narbonská nařizuje také opravu brevířů a misálů v termínu do příští kapituly. Učiněn tím opět další krok k zavedení jednoty řádové ve věcech liturgických, ale bude potřebí i v dalších kapitulách řádových znova zdůrazňovati tuto j-cdnotnost, po případě i kárati některé zvláštnosti místní.e
K dosavadním svátkům, zavedeným řádem, přistupují nové svátky s devíti lekcemi. Předně zavádí kapitula po prvé svátek Nejsv. Trojice v oktávě svatodušní, polodvojné (semiduplicia) jsou svátky sv. Jeronyma a sv. Ambrože; dále je to svátek sv. Bernarda a sv. Kláry s dvojným officiem a jméno sv. Kláry klade do litanií ke Všem svatým. Po kompletáři nařizuje denně antifonu k Panně Marii, kromě svatého tridua před velikonocemi. Jméno sv. zakladatele řádového zavádí do Confiteor. Kdy však bylo zavedeno jméno sv. Františka také do litanií Všech svatých, není známo. V nejstarším Ceremonielu se zavádí jméno sv. Dominika, ale o sv. Františku nebylo dosud nalezeno nějaké nařízení, jež by zavádělo jeho jméno do litanií, ač jest nepoehybno, že jméno sv. zakladatele bylo jistě zpíváno v litaniích dříve než jméno zakladatele sbratřeného řádu dominikánského. Stalo se tak patrně hned po kananisaci sv. Františka roku 1228. K větší oslavě sv. zakladate'e nařizuje kapitula, aby s° zpívala antifona o sv. Františku Coelorum candor splenduit, složená kardinálem Reynerem Capoccio. Měla se zpívati aspoň občas — interdum. Pak nařizuje známou již změnu antifon v officiu sv. Františka, jak je opravil sv. Bonaventura.$ Přijatá již officia o sv. Hilarionovi a sv. Kristině povyšuje na officium s devíti lekcemi. Je to jeden z případů, o nichž se zmiňuje známý odpůrce františkánů Radulf z Tongern, že prý františkáni samovolně povyšovali různé svátky dosud se třemi lekcemi na svátky o devíti lekcích. Zavedením devíti lekcí, složených ze životopisu světcova, vytlačili dosavadní čtení lekcí z Písma sv. a také jiné částky feriálního officia, jako kající žalmy, preces feriales, officium defunctorum.`' Tím na-bývalo františkánské officium jaksi vznešenějšího, slavnostního rázu. Z obyčejného feriálního officia s mnohými recitacemi žalmů, modliteb, majícího ráz obyčejný, všední, feriální (jeden den jako druhý), stává se hodinková modlitba slavnostním zpěvem právě oslavou četných světců a mnohých tajemství Božích, jako na př. nejsv. Trojice, četné svátky Panny Marie, jmenovitě její Neposkvrněné Početí. Oslava Boží v úctě četných světců nabývá podoby radostného hymnu v duchu sv. zakladatele, pěvce Sluneční písně, jak tomu nasvědčují sama slova Písma sv.: »Mirabilis Deus in sanetis suis — Podivu-hodný jest Bůh v svatých svých.«1Ó Byl to svatý odkaz zakladatelův, jenž pudil františkány, aby dennímu officiu dávali slavnostnější ráz a aby to činili pomocí těch nejvznešenějších tvorů Božích, kteří se stkví stopami neskonalé lásky, krásy a velebnosti Boží nejen přirozenými, nýbrž i nadpřirozenými. A těmito tvory, v nichž se Bůh objevuje tak podivuhodný a nutká srdce lidské nejen k úctě, nýbrž k radostné, přímo já-savé chvále, jsou andělé a světci. Proto nacházíme první svátky andělů a četných světců právě v řádu sv. Františka a jím se pak svátky množí a šíří do celé katolické církve. Ustanovení kapituly Pisánské r. 1263.71 Tato kapitula, kterou slavil též sv. Bonaventura jakožto řádový generál, neměla již takového významu pro celkovou řadovou organisaci jako Narbonská, takže dokonce byla zapomenuta, a vydavatelé děl sv. Bonaventury, ač byla rovněž dílem jeho jako Narbonská, ani slovem se nezmiňují o ní, ačkoliv akta kapituly Narbonské uvádějí co nejpečlivěji. Než v ohledu liturgickém má tato kapitula veliký význam, ba větší než kapitula Narbonská. Na ní byla vydána Statuta liturgica, jež samozřejmě jsou hlavně dílem Bonaventurovým, a přešla ponenáhlu do všech řádových liturgických knih, jmenovitě do rubrik breviáře františkánského, a zůstala v platnosti celkem až do XV. století a někde ještě déle, jak o tom svědčí starodávné stanovy provincie saské, jež byly vydány Jak tomu bylo hned v liturgických nařízeních příští kapituly řádové v Pise roku 1263, kde se praví znova: »Ordinationes generales de oáficio chori, que incipiunt: Ad amnes horas canonicas etc. uniformiter et generaliter ab omnibus observentur.« (Arch. Fr. Hist. VII, str. 678.) 7 AFH III, str. 72, pozn. 1. fl Viz o tam čas. Cyril r. 1944, č. 1-4, str. 35-36. s Ve svém díle »De canonum observantia«, prop. XXII, a srov. Malina: Dějiny, str. 72. 111 Zalm 67, 36. Uveřejnény jsou tyto s~anavy tiskem v Arch. Fr, Hist. IV, str. 62-73. 79 | ||||
|