|
| ||||
| ||||
|
aktivní účasti na všem. Muž jakožto tvárný, akční živel snáze opouští formy, pro něž nemá zdůvodnění. Dříve nebo později tuto pravdu uznají všichni. Začněme tedy, jak Církev doporučuje. Myslí to dobře, má tak dlouhou zkušenost. Latiny se nebojme. Bude se lidu líbit, když se soustavně a trpělivě bud° vysvětlovat, co vše znamená. Děti při-jmou latinu úpině bez předsudků, starším nutno ujasnit. Nebo jim říci, že budou zpívat to, co slyšeli za staré kantorské slávy při slavných mších svatých. Jenže ted' budeme totéž zpívat všichni. A vykládáme překlad a obsah: Kyrie eleison a Christe eleison znáte z písně o sv. Václavu. A znamená to česky: Pane a Kriste, smiluj se. Tedy prosba o smilování, odpuštění hříchů. S čistým srdcem přistupte. Pak Gloria ... To máme napsáno u nás nad Betlemem. A znamená to: Sláva ... Credo — Věřím v Boha. To umíme všichni. Ted' ještě si to zazpíváme latinsky. Sanctus — svatý. Vítáme P. Ježíše na oltář. Již přijde. Benedictus: Požehnaný, jenž k nám přichází ... Agnus: Sv. Jan Křtitel to říká o Kristu, když přichází z daleka k němu. I k nám Kristus za chvíli přijde při sv. přijímání; tedy vítejme ho: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, uděl nám pokoje. — O vysvětlení není tedy nouze. Horší je to s výběrem mše svaté. Kterou vzít? Missa de Angelis? S tou se nemá prý začínat. Zde by snad pomohla zkušenost. Před málo lety jsme si vybrali z různých Ordinarií nejlehčí části, vedeni snahou rychle zpívat chorál. Vybrali jsme Kyrie ze 16. Ordinaria, Gloria z 15., Credo III., Sanctus a Benedictus z 18., Agnus II. z Cantus ad libitum. Tedy dokonalá míchanice. Bylo to praktické; také jsme to zpívali. Nápěvy velmi lehko zapamatovatelné. Nevýhoda je v tom, že Sanctus, Benedictus a Agnus jsou velmi krátké. Velké mezery si vynucují dlouhá varhanní preludia, která zase nejsou žádoucí. Proto jsme sáhli po těžší Missa de Angelis. Nejprve se jí učily děti. Snad umělec řekne, že je ne-chorálně líbivá. Je však v Usuálu, tedy zpíváme. Nejlehčí je Kyrie. Jen pozor na poslední. Jde to a lid s radostí zpívá. Nejkrásnější je, když na konci zazní mohutné Deo gratias, které dobře »sedí« pro stejný nápěv s Kyrie. Po všem možno zazpívat s chutí 1—3 sloky vhodné české písně. K závěru sloky kněz odchází. Lid stojí. — Je trochu škoda, že při vydání Missa de Angelis nebylo pamatováno na český překlad, který by se mohl podtisknout latinskému textu. Pak bych se přimlouval za úpiné rozepsání Kyrie. — Missa de Angelis vlastně je dosti snadná k nacvičení. V Gloria a v Credo je vět připadajících II. sboru — tedy věřícím — jen osm. Tedy ani nejdelší části nejsou nijak těžké.
Jak tuto mši sv. cvičit, zdali napřed s dětmi či s dospělými, nebo s oběma současně, zda ráno nebo večer, je věc toho, kdo cvičí. Cesty mohou býti rozličné. Dbát také na zesilování a naopak. Je ještě otázka, zdali mají všechno zpívat všichni. Neradil bych k tomu. Spíše by bylo dobře naučit této mši několik dětí-chlapců, ti by pak mohli zpívat C a I. sbor, II. sbor jen lid. Tedy střídavý zpěv — opět podle tradice Církve. Hochy bych pak umístil při takové mši sv. v kněžišti, ovšem -po řádném vysvětlení, jak se zbožně chovat u oltáře. Stačí 4—6 zdatných chlapců. Nebo tuto funkci by mohl zastat chrámový sbor, který leckde existuje u kostelů, ale nezpívá bud' pro stáří, nebo že není vedoucího. Byl-li by trochu schopen, snad by svůj úkol zastal. Ale chlapci jsou lepší. Další — snad podružnou — otázkou je, mají-li se věřící učit vstát k modlitbám kněze a při zpěvech. Ordinaria, jako to konávají bohoslovci a v klášteřích. Kdo má však zpívat Introit, Graduál, Ofertorium a Communio? Tohoto by se opět mohli chopit chlapci u oltáře nebo snad nějací zpěváci na kůru. Stačí toto recitovat na jednom tónu kromě žalmu v Introitu, který nutno jakkoliv jednoduchým žalmovým nápěvem okrášlit. Chlapcům přepsat pro začátek všechno foneticky. Po recitovaném Ofertoriu zbude velká mezera, při níž se lidé nudí, poněvadž zatím nejsou vychováni k chápání mše sv. V této mezeře a snad při sv. přijímání by se mohla zazpívat nějaká vložka. Bylo-li by možno, lépe sborově (i čtyřhlasně). Ovšem latinsky. Nejlépe by byla zazpívat propracované Ofertorium. Skuherský je znám, avšak jeho skladby jsou dosti, těžké. Jiní skladatelé lehká Ofertoria, pokud možno bez hry varhan (na venkově je varhaník často neschopný k provázení složitějších úkonů), nesložili a neskládají. Bohu-žel! Proto marně hledáme. Jest možné, že někde by se některá upotřebitelná skladba nalezla, ale neví se o tom. A když, bude to asi zánovní. Na chorální Ofertorium nebo pod. se zmůžeme až později. 93 | ||||
|