|
| ||||
| ||||
|
Tato třetí vlastnost plyne z prvých dvou. Jestliže liturgická hudba je posvátná a zároveň opravdu umělecká, pak se též líbí všem, pak je to hudba svou povahou všeobecná. Je záhodno, aby liturgická hudba měla také známku všeobecnosti, neboE liturgický text je katolický (všeobecný), a liturgie i víra jest jedna u všech národů. Je tedy záhodno, aby také liturgický zpěv byl všeobecný, a to tak, aby zvláštní národní ráz hudby, přípustný v církevní hudbě, byl podřízen všeobecné povaze posvátné hudby.
Uvedené tři vlastnosti liturgické hudby necht pozorně uváží všichni ti, kteří se zabývají církevní hudbou, hlavně církevní skladatelé a ti, kteří prováffijí jejich skladby, t. j. ředitelé kůru a sbormistři. Aby jejich hudba byla svatá, musejí především žíti svatě a pak při komponování nebo při provádění skladeb míti svatý úmysl, t. j. nehledat lidskou slávu, nýbrž čest a slávu Boží a povznesení bližních k Bohu. Aby jejich hudba, kterou komponují nebo provádějí, byla umělecká, musejí k tomu býti náležitě připraveni důkladným odborným vzděláním, musejí stále hlouběji studovat zvláště literaturu posvátné hudbý a vytrvale se v ní cvičit. Konečně, aby jejich skladby měly známku všeobecnosti, necht se vytrvale snaží vniknout do ducha liturgie. V ní se naučí, jak vyjadřovat radost i bolest i ostatní city vyšším způsobem, ukázněně; a tak dovedou vytvořit skladby opravdu všeobecné a umělecké. Nesmí se zapomenout, že liturgická hudba musí míti všechny tři uvedené vlastnosti zároveň. Kde chybí třebas jen jedna z uvedených vlastností, tam nelze mluvit o liturgické hudbě. Dr Václav Smolík: Jak dlouho trvá vánoční období? Sledujeme-li repertoir našich chrámů v období povánočním, vidíme, že se většinou zpívají vánoční písně, koledy a pastorálky až do svátku Hromnic, ba leckde se tak děje, i když neděle Devítník připadne před uvedeným svátkem. Tento usus není vhodný ani po stránce liturgické, ani po stránce estetické. Myslím, že se tato tradice konservativně udržuje z dob před reformou církevního kalendáře sv. Otcem Piem X. Tehdy byly neděle po Zjevení Páně posety svátky výlučně vánočního rázu. Tak na II. neděli slavil se svátek Nejsv. Jména Ježíš, na III. neděli svátek sv. Rodiny nazaretské. Při reformě sv. Otce Pia X. posunut byl svátek Nejsv. Jména Ježíš o celých čtrnáct dní dříve, takže se nyní slaví v neděli mezi Obřezáním a Zjevením Páně, resp. 2. ledna, nepřipadne-li toho roku náhodou mezi uvedenými dvěma svátky neděle, svátek sv. Rodiny byl dočasně zrušen, ale znovu obnoven sv. Otcem Benediktem XV., ovš-m položen také o čtrnáct dní dříve, na I. neděli po Zjevení Páně. Oba svátky octly se tedy blíže vánočním svátkům, a neděle po Zjevení Páně, počínaje druhou, dostaly svůj původní ráz obyčejných nedělí (Dominicae per annum), což je nejlépe vyjádřeno liturgickou barvou zelenou, jíž se užívá také o obyčejných nedělích po sv. Duchu. Také mešní formuláře nepřipomínají již téměř v ničem dobu vánoční. Jen v textech II. neděle jeví se jakýsi odraz vánoční radosti: »Plesejte Bohu všechny země, píseň pějte jménu jeho; vzdejte čest ke chvále jeho« (z introitu). »Poslal Hospodin Slovo své a uzdravil je a vytrhl je ze zkázy jejich« (z graduale). Jinak evangelia vypravují o zázracích Kristových: v Káni Galilejské, a uzdravení malomocného a ochrnulého, o utišení bouře na moři; také preface není už vánoční nebo ze Zjevení Páně, ale ze svátku Nejsv. Trojice. Jediný ohlas vánoc, který se v liturgii projevuje až do svátku Hromnic, totiž mariánská orace o menších svátcích a mariánská antifona »Alma Redemptoris Mater« v církevních hodinkách, je příliš slabý, aby vyžadoval vánoční písně. Či nebouří se přímo v člověku liturgický cit, slyší-li v evangeliu o Kristu Divotvůrci a za chvíli zazní vánoční ukolébavka? Proč nemá býti myšlenkové shody mezi tím, co čte kněz u oltáře a co zpívá lid? Z toho všeho plyne, že vlastní období vánoční končí už dnem 13. ledna, oktávou svátku Zjevení Páně. Jiní tvrdí, že vánoční období trvá až do Septuagesimy — Devítníku. Ale což církevní rok slaví jen narození a vzápětí hned umučení Páně? Vždyť za starých dob počínal vlast-ně Septuagesimou už půst! Kde pak je potom období veřejné činnosti Kristovy? Není to příliš náhlý časový skok? -V církevním roce se uplatňuje dvojí počítání: na dni, jehož výrazem jsou na př. svátky 97 | ||||
|