|
| ||||
| ||||
|
nutelného a zasloužilého mecenáše P. Kuttera ponenáhlu ustávala činnost jednoty, až se po čase úpině odmlčela. — Tyto byly začátky reformy českého lidového kostelního zpěvu v Brně, o něž neocenitelných zásluh si získaly jak Brněnská Cyrilská jednota, tak i Farní jednota cyrilská u sv. Tomáše v Brně.
Přede mnou leží zažloutlý lístek kartonu s patrnými stopami patiny stáří. Legitimace činného člena č. 292 Farní jednoty cyrilské u sv. Tomáše v Brně s datem 18. července 1892; podepsán předseda Fr. Kutter a jednatel Hoffman. Nad tímto lístkem a jeho mmtvýnz datem jsem se zamyslil,a duchem jsem zalétl zpět o 52 roků, do doby svého šl'astnéhn mládí a všeho toho, co mládí přináší s sebou. Podivuhodné jsou cesty Páně. Dnes po 52 letech jsem opět mezi svými, opět v Cyrilské jednotě, tedy tam, odkud jsem kdysi vyšel, jenže ve Farní jednotě cyrilské u P. Marie Sněžné v Praze. Malá záměna názvu stejného účelu a změna prostoru. Hlavou víří vzpomínky ... Co vše se zběhlo během uplynulých 52 let, kolik drahých mně hlav tlí pod zemí ... Pod dojmem všech truchlých i hřejivých vzpomínek, vížících se Ic Cyrilské jednotě brněnské, umínil jsem si krátce popsati vznik jednoho z prvních průkopníků reorganisace chrámové lidové písně, jímž byla nepopiratelně tehdejší Cyr•ilská jednota brněnská. Nevím, stávaly-li v letech 1880—1890 minulého století ještě někde jinde Cyrilské jednoty, domnívám se však, že asi sotva tomu tak bylo. Osoby, o nichž se tuto činí zmínka, jakož i ony, které stály v popředí tohoto obrodného hnutí, dávno odesly na věčnost, a bývalí členové, pokud jsou ještě na živu, nalézají se v pod-zimu svého života. Oblíbený předseda P. Fr. Kutter po následcích těžké operace, pro-vedené v kterémsi sanatoriu ve Vídni jeho spolužákem prof. Dr Albertem, zemřel někdy v letech 1892—1893 a uložen 'byl na centrálním hřbitově v Brně. P. Kutter byl velmi znúmým a oblíbeným knězem, jenž byl všeobecně ctěn a vážen a znám pod prostým jménem Páter Franc. Pocházel z Hané a přirozená bodrost hanácká činila ho velmi populárním a milým. Po jeho smrti ustávala ponenáhlu činnost Cyrilské jednoty — scházelať starostlivá hlava a štědrá ruka zvěčnělého — až po krátkém živoření ustala, bohu-žel, nadobro. Čtenáře pamětníky těch dob, jakož i bývalé členy Cyrilské jednoty brněnské prosím za omluvu, shledají-li mnou uvedená data leckdes nepřesnými, neboť 52 let jest velmi dlouhá doba. Vedle skromného upozornění na záslužnou průkopnickou činnost Cyrilské jednoty brněnské v ohledu reformy lidového chrámového zpěvu před 52 lety v Brně bylo úmyslem pisatele vyvolati u bývalých, dosud na živu jsoucích současníků milé a hřejivé vzpomínky na krásné chvíle, strávené v kruhu »cyriláků«. Je známo, co znamenali staří kantoři pro naši hudbu. Dnes však jediné učitelská pěvecká sdružení udržují bývalou dobrou tradici. (Generálové bez vojska. P. r. — CH. 32:60.) Teplý, příjemný, velký hlas N. má pěknou hlasovou kulturu (poněkud mně vadí rozpláclé e) a sám sebou se vlichocuje. Nutno však protestovat proti nešvaru, který pí N., spoléhajíc na svou popularitu, vnáší do svého přednesu, v němž jsme těžko poznávali Biblické písně ad Dvořáka, kterého si »upravovat« po svém (přidáváním a vydržováním vysokých tón8 na konec s korunkou!) se pí N. neostýchala. Myslíme, že mistr Dvořák, kdyby takové efekty zamýšlel, že by je dovedl napsat. (Jedna z mnohých. P. r. — CH. 32:76 ) 107 | ||||
|